4 C 114/2023-55 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 37 041,30 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 25. 6. 2021 [číslo] prostřednictvím kreditní karty, na jejímž základě se žalovaná zavázala splácet poskytnutý úvěr vyčerpaný v rámci úvěrového rámce sjednaného ve výši 30 000 Kč měsíčními splátkami v závislosti na aktuální výši vyčerpaného úvěrového rámce. Ohledně úvěruschopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že bonita žalované byla prověřována na základě informací získaných od žalované, aktuální výše částky životního minima a následným ověřením získaných informací nahlédnutím do databází SOLUS, NRKI, ISIR, centrální evidence exekucí, registru neplatných dokladů a registru hledaných osob. Žalovaná vyčerpala částku 37 989 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila sjednané splátky úvěru řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 21. 4. 2022 a ke dni podání žaloby pak vznikl žalobkyni nárok na zaplacení jistiny úvěru 18 756,02 Kč, splátek ve výši 15 943,46 Kč, poplatků za upomínky ve výši 300 Kč, poplatek za odeslání sdělení o zesplatnění ve výši 200 Kč, smluvní pokuty celkem ve výši 1 594,33 Kč, úroků z prodlení ve výši 247,49 Kč a úroku z prodlení z částky 34 899,48 Kč za dobu do 12. 5. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a úvěrových podmínek [číslo] [anonymizována tři slova] 01.01.2020 vč. sazebníku soud zjistil, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 25. 6. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a vydání a užívání kreditní karty s úvěrovým rámcem celkem ve výši 30 000 Kč. Poskytnutý revolvingový úvěr včetně nákladů se žalovaná zavázala splatit měsíčními splátkami ve výši dle aktuální výše úvěru, o jejichž aktuální výši měla být žalovaná informována výpisem z účtu. Pro revolvingový úvěr byla sjednána roční úroková sazba v závislosti na výši poskytnutého úvěru ve výši 23,88 %. V čl. 5 úvěrových podmínek, které tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy, bylo sjednáno právo žalobkyně od smlouvy odstoupit a prohlásit úvěr za splatný, a to v případě prodlení žalované se splácením splátky delší 30 dnů. V sazebníku byl dále účastníky sjednán poplatek ve výši 150 Kč za účelně vynaložené náklady související s odesláním upomínky a poplatek ve výši 200 Kč za účelně vynaložené náklady související s odesláním oznámení o odstoupení od smlouvy nebo o okamžité splatnosti jistiny úvěru. Ve smlouvě také byla sjednána smluvní pokuta za porušení povinnosti řádně splácet úvěr ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 4. Žalovaná čerpala úvěr dle přehledu plateb v době od 25. 6. 2021 do 15. 11. 2021 částkami ve výši 21 589 Kč, 8 400 Kč a 8 000 Kč, celkem 37 989 Kč a uhradila dle přehledu plateb celkem částku 11 517 Kč dne 10. 11. 2021 (zjištěno z přehledu plateb). 5. Upomínkami ze dne 20. 10. 2021 a 20. 1. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných splátek. Podáním ze dne 21. 4. 2022 žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splacením vyrozuměla o zesplatnění dlužných splátek a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 20 dnů. K datu zesplatnění představoval dluh žalované celkem částku 37 041,30 Kč (upomínky, přípis o zesplatnění, dodejka ze dne 22. 4. 2022). 6. Předžalobní upomínka ze dne 21. 10. 2022 byla žalované odeslána dle podacího archu dne téhož dne (předžalobní upomínka, podací arch). 7. K úvěruschopnosti žalované při uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že zjistila informace z registrů NRKI, RRS, SOLUS, z interní databáze o platební morálce, z interních explicitních listů, z insolvenčního rejstříku, z databáze neplatných dokladů, z evidence adres obecních úřadů z registru hledaných osob a z centrální evidence exekucí. Doklady k tomuto však žádné nepředložila a tím, že se nedostavila k jednání soudu, nevyužila svého práva na poučení dle § 118a o. s. ř., kterého by se jí dostalo, neboť soud neměl za prokázáno, že byla řádně a s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalované. 8. Další provedené důkazy, a to výpisy z účtu, soud nehodnotil pro nadbytečnost. 9. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru o skutkovém stavu. Strany uzavřely dne 25. 6. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 30 000 Kč a úrokovou sazbou ve výši 23,88 %. Žalovaná vyčerpala celkem 37 989 Kč, ale uhradila pouze 11 517 Kč. Zbytek dluhu neuhradila. 10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 15. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná je spotřebitelkou, z žádného dokladu nevyplývá jiná skutečnost a žalobkyně ji ani netvrdila; žalobkyně je podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. 16. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne 25. 6. 2021 byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s celkovou výší úvěrového rámce 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná vyčerpala celkem 37 989 Kč, ale svoji smluvní povinnost splácet splátky řádně a včas nesplnila, když dosud uhradil na pohledávku žalobkyně částku 11 517 Kč. 17. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení