4 C 266/2023-95 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 148 186,20 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaní uzavřeli s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, /1632, , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 19. 4. 2011 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovaným poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaní se zavázali splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 197 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 6,25 % ročně. Žalobkyně z důvodu prodlení žalovaných od uzavřené smlouvy ke dni 31. 8. 2022 odstoupila a úvěr zesplatnila. Dlužná jistina činila ke dni odstoupení od úvěrové smlouvy celkem částku 148 186,20 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 14. 3. 2023. Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 148 186,20 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Žalovaná č. 2 pouze uvedla, že s manželem přes 2 roky nežije, nemá na splácení půjček, musela dát výpověď a byla evidována na úřadu práce, od 10. 6. 2023 pracuje s příjmem 19 500 Kč měsíčně, z čehož platí nájem, jídlo a potřeby pro ni a syna (ročník 2010) a další splátky 2 půjček po 1 000 Kč měsíčně. S ohledem na své majetkové poměry žádá o uložení plnění ve splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně.3. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.4. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření s účtem číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 19. 4. 2011 soud zjistil, že žalovaní uzavřeli smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěr ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Na základě ní se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným finanční prostředky (překlenovací úvěr) ve výši 350 000 Kč. Žalovaní se zavázali až do přidělení cílové částky stavebního spoření provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 1 152 Kč a hradit úroky ve výši 1 858 Kč a dále pojištění ve výši 187 Kč a po přidělení cílové částky provádět pravidelné měsíční splátky jistiny a úroků ve výši 3 197 Kč. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 6,25 % ročně po dobu od uzavření smlouvy až do splacení jistiny, úroková sazba z úvěru ze stavebního spoření byla smluvena ve výši 4,75 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. V čl. 11 odst. 1 podmínek bylo sjednáno, že v případě prodlení s placením více než dvou splátek úvěru nebo s úhradou jakékoliv dlužné částky po dobu delší než 3 měsíce nebo neprovádění vkladu dle smlouvy o úvěru a smlouvy o stavebním spoření, je banka oprávněna od smlouvy odstoupit či úvěr zesplatnit.5. Z platebních příkazů ze dne 31. 8. 2011, 3. 5. 2011 a 26. 10. 2011 a výpisu z účtu úvěru vyplývá, že žalovaní čerpali poskytnutý překlenovací úvěr celkem ve výši 349 907 Kč.6. Z výpisů z účtu je patrné, jak žalovaní úvěr čerpali a spláceli. Poslední splátka je evidována dne 3. 3. 2022. Dle přehledu stavu pohledávky ke dni 13. 3. 2023 zůstali žalovaní žalobkyni dlužni na jistině částku 148 186,20 Kč.7. Dopisy ze dne 1. 3. 2022, 10. 8. 2021 a 10. 7. 2022 byli žalovaní opětovně vyzváni k úhradě dlužných částek a z důvodu prodlení žalobkyně oznámila dne 2. 9. 2022 žalovaným zesplatnění úvěru ke dni 31. 8. 2022.8. Dle žádosti o poskytnutí překlenovacího úvěru ke smlouvě o stavebním spoření byl žalovaný č. 1 vlastníkem bytu či domu a čistý měsíční příjem žalovaného č. 1 ze závislé činnosti představoval částku 15 467 Kč, měsíční splátky úvěrů pak částku 2 800 Kč. Dle žádosti o poskytnutí 4 C 266/2023překlenovacího úvěru ke smlouvě o stavebním spoření žili žalovaní ve společné domácnosti se čtyřmi nezletilými dětmi a měsíční příjem manželky žalovaného č. 1, tedy žalované č. 2, činil 11 000 Kč. Dle potvrzení o výši příjmů zaměstnavatele , Anonymizováno, , Anonymizováno, , spol s.r.o. ze dne 11. 4. 2011 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce částku 15 467 Kč. Dle výpisu ze sporožirového účtu žalovaného čerpal žalovaný k datu 31. 1. 2011 kontokorentní úvěr ve výši 15 074,13 Kč.9. Z prohlášení žalované č. 2 ze dne 23. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaná č. 2 žije sama ve společné domácnosti s nezletilým synem. Průměrná čistá měsíční mzda žalované č. 2 za předchozí kalendářní čtvrtletí představuje částku 21 419 Kč, potvrzenou zaměstnavatelem žalované č. 2. K pravidelným měsíčním výdajům žalovaná č. 2 uvedla nájemné ve výši 13 000 Kč a měsíční splátku úvěru 1 000 Kč u společnosti , Anonymizováno, . Výši svých měsíčních výdajů žalovaná přes výzvu soudu žádným způsobem nedoložila.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2023 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanými byla postoupena na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne 31. 3. 2023, odeslaným žalovaným téhož dne, byli žalovaní vyzváni k úhradě. Předžalobní výzva ze dne 31. 3. 2023 byla žalovaným zaslána téhož dne.11. Při právním posouzení věci vycházel soud z obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (dále jen „obch. zák“) ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru. Uvedený zákon soud aplikoval s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku (dále jen "o. z.")., který ho zrušil, avšak stanovil, že jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.12. Podle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák., se smlouva o úvěru řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkového vztahu obchodním zákoníkem.13. Podle § 497 obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 502 odst. 1 věta první obch. zák., od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.15. Podle § 365 věty první obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. , právnická osoba, s § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle poslední věty § 262 odst. 4 obch. zák. smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.16. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 25. 3. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele., spisová značka18. Předložené důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne 19. 4. 2011 byla mezi žalobkyní a žalovanými platně sjednána smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. zák., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovaným částku 349 907 Kč, kterou se žalovaní zavázali splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 197 Kč. Tuto svou smluvní povinnost žalovaní řádně a včas nesplnili.19. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb., neboť žalovaní jsou spotřebitelé, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Pokud jde o zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je nutné vyjít ze znění účinného do 24. 2. 2013, neboť k uzavření smlouvy došlo dne 19. 4. 2011.20. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaných splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dosp