4 C 73/2024-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 33 231,27 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovaným dne 18. 12. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s pevným úrokem, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradou za administrativní činnost a úhradou za umožnění platit splátky přímo v místě bydliště. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že poslední splátka je splatná dne 18. 2. 2023. K prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla s odbornou péčí posouzena na základě zhodnocení informací sdělených žalovaným před uzavřením smlouvy, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a jejich následným ověřením oproti dokladům vyžádaným od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr a ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu žadatele“. Žalovaný nedostál své povinnosti ze smlouvy, když žalobkyni uhradil pouze 2 000 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 19. 12. 2021. Žalovaný tak zůstal žalobkyni dlužen jistinu ve výši 13 974,23 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 817 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 1 928,83 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 507,14 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 343,27 Kč, úrok ve výši 682,77 Kč za období od 19. 2. 2023 do 1. 4. 2023 z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 183,56 Kč (za dobu od prodlení do 1. 4. 2023). S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně dále požadovala úrok z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny 14 635,03 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 18. 12. 2021 sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradou za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč, a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště žalovaného ve výši 2 700 Kč, to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Úroková sazba sjednána ve výši 15 % p. a. Ve smlouvě dále bylo sjednáno, že pokud zákazník řádně včas nesplní povinnost uhradit splátku ani ve 30denní lhůtě po výzvě věřitele, stanou se dosud neuhrazená část celkové výše úvěru, úhrada za poskytnutí úvěru i náklady na vyhodnocení úvěru splatnými první den následující po uplynutí stanovené lhůty. V případě prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky, je žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky (smlouva o úvěru). Žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil dne 19. 12. 2021 částku 2 000 Kč (transakční historie).4. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že pobírá invalidní důchod, současně je zaměstnán, jeho zaměstnání je sjednáno na dobu od 25. 10. 2021 do 25. 10.2022. Žalovaný deklaroval čistou mzdu ve výši 14 116 Kč a důchod ve výši 4 338 Kč. Žalovaný dále uvedl měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč na bydlení a energie, ve výši 3 860 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaný dále v žádosti uváděl položku „srážky ze mzdy, výživné“ ve výši 4 161 Kč. Žádost o úvěr obsahovala také informaci o splátkách exekutorskému úřadu ve výši 4 162 Kč. Dle žádosti žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření úvěruschopnosti, výplatní pásky a poštovní poukázku (žádost o úvěr). Žádost o úvěr žalovaný doplnil dohodou o provedení práce sjednanou na dobu od 25. 10. 2021 od 25. 10. 2022, v níž byla sjednána odměna ve výši 91 Kč/hod (dohoda o provedení práce). Za období listopad 2021 činila čistá mzda žalovaného 14 116 Kč, z této byly provedeny srážky na 3 exekuce v celkové výši 4 162 Kč (výplatní páska). Žalovaný dále pobíral invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 4 338 Kč (poštovní poukázka).5. Smlouvou ze dne 25. 4. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek). Žalovaný byl o postoupení pohledávek vyrozuměn oznámením právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 5. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 31. 7. 2023, odeslanou následujícího dne, k úhradě dlužné částky do 15. 8. 2023 (předžalobní upomínka, podací lístek).6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Soud dále ve věci aplikoval zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru, tj. ke dni 18. 12. 2021. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.13. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému v