13 C 293/2024-53 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 48 755,38 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 26. 1. 2023 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet společně s úrokem ve výši 18,90 % ročně a případnými dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 295 Kč. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy o úvěru posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí poskytl žalovaný a nahlédla do veřejných registrů (SOLUS, BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalobkyně pak také v této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud dospěl k závěru, že nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele a pokud byl úvěr dlouhodobě řádně splácen, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Žalovaný svou povinnost hradit dohodnuté splátky řádně a včas porušil, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 15. 12. 2023. Žalovaný ve splátkách uhradil celkem 3 578,27 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalovaném žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 47 258,38 Kč, dlužných poplatků ve výši 1 497 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za období od 25. 7. 2023 do 13. 12. 2023 ve výši 4 345,14 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období do 31. 7. 2023 do 30. 11. 2023 ve výši 126,80 Kč, úroku ve výši 18,90 % ročně z částky 47 258,38 Kč od 13. 2. 2024 do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 258,38 Kč za období od 13. 2. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 21. 2. 2020 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému běžný účet, bezúročnou rezervu, spořicí účet, přímé bankovnictví a debetní kartu.4. Dále byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 26. 1. 2023 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, . Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta na jeho účet uvedený ve smlouvě finanční částka ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 295 Kč se splatností vždy k 25. dni v měsíci. Nedílnou součástí této smlouvy byly Produktové podmínky pro osobní úvěry, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a Všeobecné obchodní podmínky. Ve smlouvě bylo dále sjednáno že v případě prodlení žalovaného s platbou mu právní předchůdkyně žalobkyně zašle bezplatné upozornění, pokud ani poté nebude splátka uhrazena, může mu předchůdkyně žalobkyně odeslat písemnou upomínku a účtovat za to poplatek ve výši 499 Kč (v souladu s ceníkem). V případě prodlení žalovaného s platební povinností dále byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna dosud nesplacené částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné a od smlouvy odstoupit.5. V žádosti o uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 22 000 Kč, je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, výdaje na bydlení činí 10 000 Kč měsíčně a výdaje na živobytí 3 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně pak počítala s výdaji na bydlení 10 000 Kč měsíčně a s životními náklady žalovaného ve výši 4 860 Kč měsíčně; výsledná platební kapacita žalovaného tak činila 7 140 Kč.6. Z analytického reportu bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době žádosti o úvěr jiný úvěrový závazek; měl pouze ve stavu „ukončený“ povolený debet na běžném účtu.7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovaným, které byly nezávisle zhodnoceny a ověřeny. Deklarovaný příjem 22 000 Kč byl ověřen podle příjmů připisovaných na jeho účet. Deklarované výdaje byly z důvodu obezřetnosti navýšeny, zohledněny byly tedy výdaje 14 860 Kč (na bydlení 10 000 Kč a na živobytí 4 860 Kč). Předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala aktuální dluhy žalovaného, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; dále čerpala informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS); zohlednila příjmy žalovaného a jeho pravidelné výdaje. Nákladové složky předchůdkyně žalobkyně stanovila portfoliovým způsobem na základě aktuálních statistických dat státních úřadů se zohledněním struktury rodiny/domácnosti, způsobu bydlení a místa bydliště, tyto porovnala s výdaji deklarovanými žalovaným, přičemž do výpočtu použila vyšší z obou částek. Dále předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila rizika na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod a kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.) Celkový skóring žalovaného byl proveden na základě aplikačního skóre (primárně sociodemografický profil) a tzv. BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů) a na úroku. Předchůdkyně žalobkyně provedla dále kontrolu insolvenčního rejstříku (bez záznamu), kontrolu databáze neplatných dokladů (doklad nenalezený v databázi MV), kontrolu interního Black listu (bez záznamu), vyhodnocení externích úvěrových registrů - BRKI/NRKI (bez negativního záznamu, tj. jen pozitivní úvěrová historie), v registru SOLUS nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti.8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 1. 12. 2022 do 31. 12. 2022 soud zjistil, že příjmy žalovaného v tomto měsíci se rovnaly výdajům, tj. příjmy i výdaje činily 28 063 Kč. Přitom příjem žalovaného byl tvořen částkami 70 Kč, 500 Kč a 300 Kč zaslanými žalovanému z účtů fyzických osob, částkou 25 100 Kč zaslanou žalovanému z účtu společnosti , právnická osoba, . a částkou 2 044 Kč zaslanou mu od ČSSZ (nemocenské dávky). Výdaje představovaly transakce v různých výších - platby kartou u obchodníků, výběry z bankomatů, platby na účet a poplatek za vedení účtu.9. Z transakční historie vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 26. 1. 2023 vyplatila částku 50 000 Kč na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Dále je z tohoto dokumentu patrné, jak žalovaný postupně úvěr splácel, jaké mu byly účtovány poplatky a jaké částky zůstaly nesplacené; rovněž je patrné, že celkem splatil 3 578,27 Kč.10. Z mimořádného výpisu z účtu žalovaného za období 1. 1. 2020 – 2. 3. 2024 bylo zjištěno, že dne 26. 1. 2023 byl žalovanému poskytnut úvěr (minutová půjčka) ve výši 50 000 Kč. Z tohoto výpisu nebyl zjištěn žádný pravidelný příjem žalovaného v období před uzavřením úvěrové smlouvy.11. Dopisem ze dne 15. 12. 2023 prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně celý dluh okamžitě splatným a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení dlužné částky 53 227,32 Kč. Dopis byl odeslán téhož dne, což bylo doloženo přehledem podacích čísel.12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , Anonymizováno, ., jak vyplynulo z předložené smlouvy a její přílohy č. 1, a to za úplatu jak je patrné z doloženého potvrzení. O tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisy z 12. 3. 2024 a z 13. 4. 2024, které byly odeslány téhož dne, což bylo doloženo přehledem podacích čísel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti, Anonymizováno, I, Anonymizováno, , Anonymizováno, na žalobkyni, jak vyplynulo z předložené smlouvy a její přílohy č. 1. O tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem z 15. 4. 2024, v němž byl zároveň vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky; odeslání téhož dne bylo doloženo seznamem odeslaných zásilek.13. K úhradě dlužné částky do sedmi dnů od odeslání předžalobní upomínky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 15. 4. 2024, jejíž odeslání téhož dne žalobkyně prokázala seznamem odeslaných zásilek.14. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“15. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně (i jej