22 C 152/2025-24 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 24 625 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná částka představuje co do 8 255 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož zaplacení je žalovaný povinen, neboť v období od 29. 8. 2022 do 2. 1. 2023 bylo jeho vozidlo registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále také jen „dotčené vozidlo“), vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Dále žaloba představuje co do částky 9 100 Kč příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť v období od 3. 1. 2023 do 22. 5. 2023 bylo dotčené vozidlo vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Konečně co do částky 6 370 Kč se jedná o tentýž nárok vztahující se k období od 23. 5. 2023 do 28. 8. 2023, po které bylo dotčené vozidlo rovněž vedeno v registru vozidel a nebylo k němu sjednáno pojištění odpovědnosti. Společně s příspěvkem požadovala žalobkyně zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 900 Kč (třikrát 300 Kč). Žalobkyně zároveň, s ohledem na prodlení žalovaného, požadovala zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příspěvku.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dopisy ze dne 30. 3. 2023, ze dne 13. 7. 2023 a ze dne 26. 10. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonných příspěvků ve výši 8 555 Kč, 9 100 Kč a 6 370 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Údaje o období a vozidlu, kterého se výzvy týkají, jsou uvedeny shodně se žalobou, přičemž z výzev je patrné, že dotčené vozidlo patří do kategorie osobní automobil s objemem válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3. K uhrazení dlužného příspěvku, nákladů na jeho uplatnění a kapitalizovaných úroků z prodlení byl žalovaný vyzván dalšími upomínkami, a nakonec též předžalobními výzvami ze dne 2. 11. 2023, 26. 1. 2024 a 25. 4. 2024, které byly dle podacího archu odeslány taktéž 2. 11. 2023, 26. 1. 2024 a 25. 4. 2024.5. Soud má předloženými listinami za prokázané, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „Nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené“. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, jelikož v žalobě vymezeném období neměl k dotčenému vozidlu, jehož je vlastníkem, v rozporu s citovaným ustanovením sjednáno pojištění odpovědnosti.6. V důsledku porušení shora uvedené povinnosti žalovanému vznikla povinnost žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo, a to na základě § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla: „(1) Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.“ Způsob výpočtu tohoto příspěvku určuje § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanovící, že „(3) Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.“ Ustanovení § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla pak ohledně výše denní sazby uvádí tolik, že „(5) Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Předmětnou vyhláškou je vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž dotčené vozidlo spadá do kategorie uvedené v § 2 odst. 1 písm. h) a vztahuje se na něj sazba 65 Kč denně. Jelikož k vozidlu žalovaného nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti po dobu 365 dnů, činí výše příspěvku, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, celkem 23 725 Kč.7. Kromě samotného příspěvku vzniklo žalobkyni vůči žalovanému rovněž právo požadovat náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek za shora specifikované období, a to na základě § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla: „(4) Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Výše těchto nákladů je opět určena vyhláškou č. 205/1999 Sb., dle jejíhož § 2a „Výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.“8. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který je požadován v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok pak žalobkyně požadovala z částky 8 255 Kč od 14. 6. 2023 do zaplacení, z částky 9 100 Kč od 27. 9. 2023 do zaplacení a z částky 6 370 Kč od 10. 1. 2024 do zaplacení, v zákonné výši.9. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu.10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud jí proto přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 986 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátka učinila ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč za první dva úkony a 400 Kč za poslední úkon. Dále advokátce podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 559 Kč.