27 C 139/2022-981 — Okresní soud v Hodoníně

I. Vymezení věci a stanoviska účastníků řízení1. Žalobce (resp. jeho právní předchůdce , jméno FO, , který po podání žaloby zemřel) se podanou žalobou domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s ním smlouvu o převodu nejprve pozemků parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Po dvou částečných zpětvzetích a změně žaloby se domáhal nahrazení projevu vůle jen ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a dále k částem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , které byly nově odděleny doloženým geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Žalobce je držitelem restitučních nároků týkajících se pozemků, které nebyly vydány zpět jeho právním předchůdcům. Rozhodnutími , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , adresa, ze dne 4. 2. 2009, č. j. , Anonymizováno, a ze dne 16. 12. 2009, č. j. , Anonymizováno, a dále rozhodnutími , právnická osoba, ze dne 16. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, , ze dne 18. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, a ze dne 29. 10. 2018, č. j. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že právní předchůdce žalobce není vlastníkem následujících pozemků: , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ; částí pozemků , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ; , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ; , Anonymizováno, , id. ½ pozemku , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Podle žalobce evidoval žalovaný jeho restituční nárok v nesprávné výši 309 831,98 Kč, jelikož podle jím zadaných znaleckých posudků tento činí 973 520 Kč. Pozemky byly k datu odnětí určeny ke stavbě , Anonymizováno, , adresa, a navazujících funkčních staveb (komunikace), pročež měly být oceněny jako stavební. Již před samotným započetím stavebních prací musely několik let probíhat přípravy a bylo mj. nutné zajistit převod potřebných pozemků do vlastnictví státu. Podle žalobce je podstatné to, že , Anonymizováno, stojí, a proto pozemky nelze navrátit. , Anonymizováno, , adresa, není jen , Anonymizováno, či , Anonymizováno, , ale tvoří ji i další plochy, např. komunikace v okolí. Žalobce považuje postup žalovaného za liknavý a svévolný, jelikož ani po 30 letech nebyl nárok plně uspokojen. Přitom poukázal na nedostatečnou kvalitu i kvantitu veřejných nabídek způsobenou konzistentní praxí žalovaného, který dlouhodobě v rozporu s judikaturou Ústavního soudu (viz nález ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05) upřednostňoval úplatné převody pozemků dle jiných právních předpisů. Žalovaný v nabídkovém řízení postupuje netransparentně a diskriminačně. Do veřejné nabídky zařazuje malé množství pozemků, často nevhodných např. co do rozlohy a tvaru. Žalobci proto vzniklo právo domáhat se přímého převodu pozemků mimo veřejné nabídky, jichž se předtím neúspěšně účastnil, a proto navrhl, aby jeho restituční nárok byl uspokojen převedením shora specifikovaných náhradních pozemků, byť nebyly zařazeny do veřejné nabídky. Hodnota náhradních pozemků nepřesahuje cenu nevydaných pozemků. Ve vztahu k náhradním pozemkům není dána žádná překážka bránící jejich převoditelnosti. Tou není zařazení pozemků do plochy bydlení v rodinných domech územním plánem obce, sjednání nájmu či pachtu, oplocení pozemku ani absence přístupu na pozemek z veřejné cesty.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uznal, že žalobce disponuje restitučním nárokem za nevydané pozemky, nicméně pouze v částce 116 270,59 Kč. Z důvodu dodržení rovnoprávného přístupu převádí náhradní pozemky pouze na základě veřejné nabídky dle § 11a odst. 1 zákona o půdě. Nemá povinnost připravovat individuální nabídku náhradních pozemků jednotlivým oprávněným osobám a nabízet jim různé způsoby uspokojení nároku. Žalobce se nabídek aktivně zúčastnil v letech 2006, 2007 a 2010 a poté až 2020 a 2022. Teprve v roce 2021 požádal o přecenění nároku, do té doby výši určenou správními orgány nezpochybňoval. Postup žalovaného v dané věci není liknavý, původnímu žalobci byli již v roce 1997 přiznány některé nároky. Restituční nárok nebyl dosud plně vypořádán, jelikož se žalobce a jeho právní předchůdce přestali hlásit do veřejných nabídek a neposkytovali tak nezbytnou součinnost. Od 4. 9. 2023 do 10. 11. 2025 bylo vyhlášeno 10 veřejných nabídek. V dané věci mělo na délku řízení rovněž vliv zkoumání, zda byl původní žalobce vůbec oprávněnou osobou. Pozemky neměly být přeceněny jako stavební. Takový závěr nelze učinit jen na základě pouhého geologického průzkumu. Většina pozemků přešla na stát dne 16. 12. 1948. Přípravné stavební práce , adresa, byly zahájeny v roce 1954 a výstavba , Anonymizováno, započala až v dubnu 1957. K datu přechodu nemovitostí do vlastnictví státu se pravděpodobně o budování , Anonymizováno, ještě ani neuvažovalo. Ne všechny pozemky byly , Anonymizováno, , a ne všechny tvoří jeden funkční celek se stavbou , Anonymizováno, . Nároky na převod náhradního pozemku lze uspokojovat jen pozemky, které jsou pro tento účel vhodné a zařaditelné do veřejné nabídky. Podle žalovaného by se v zásadě neměly vydávat propachtované či pronajaté pozemky, neboť tato skutečnost by v budoucnu mohla způsobit právní spory a vady. Ohledně pozemků parc. č. , Anonymizováno, nejprve namítal, že se nachází za bytovým domem a rodinnými domy, nemají zajištěn volný přístup a nejsou zemědělsky využitelné, a proto jsou vyloučeny z převodu a pozemky parc. č. , Anonymizováno, jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou – komunikací. V průběhu řízení však žalovaný sdělil, že ve vztahu k žádnému z navrhovaných pozemků neexistuje překážka převoditelnosti a ani si není vědom veřejného zájmu na zachování státního vlastnictví.II. Provedené dokazování a skutková zjištění soudu3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav.4. Žalobce je držitelem restitučních nároků týkajících se v minulosti odňatých pozemků (, tituly před jménem, , jméno FO, , resp. , jméno FO, či , jméno FO, ), které nebyly vydány zpět jeho právnímu předchůdci – původnímu žalobci , jméno FO, . Ten v průběhu řízení dne 13. 9. 2023 zemřel. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 6. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že právním nástupcem po zemřelém žalobci se ve vztahu k restitučním nárokům stal , Jméno žalobce, .5. K otázce, zda byl postup žalovaného při uspokojování restitučního nároku žalobce liknavý a svévolný a dále, zda byl žalobce naopak při uplatňování svého restitučního nároku dostatečně aktivní soud provedl důkazy a učinil z nich následující zjištění. Žalobce předložil aktuální nabídku pozemků pro oprávněné osoby dle zákona č. 229/1991 Sb. (celkem 92 stran) v rámci celé ČR a 18 výňatků z veřejné nabídky z 3. 3. 2022, jimiž poukazoval na skutečnost, že navrhované náhradní pozemky odpovídají pozemkům zahrnovaným žalovaným do veřejných nabídek. Některé takto zařazené pozemky jsou v územním plánu zahrnuty do ploch bydlení, do ploch individuální rekreace – zahrádkářské osady, rodinné rekreace a u některých nevyplývá přístup k veřejné komunikaci.6. Kupní smlouvou ze dne 2. 10. 2003 , právnická osoba, převedl na kupujícího , tituly před jménem, , jméno FO, pozemky v k. ú. , adresa, , když touto smlouvou byl částečně uspokojen restituční nárok kupujícího, na zbylou část kupní ceny byly dohodnuty splátky na dobu 30 let. Podle smlouvy o převodu pozemků ze dne 11. 12.2002 převedl , právnická osoba, na , jméno FO, pozemky v , adresa, (resp. podíl na nich) v hodnotě 6 059 260 Kč, čímž uspokojil restituční nárok, který nabyla od dalších restituentů, přičemž postoupené nároky se vztahovaly k pozemkům zabraným na území celé , Anonymizováno, a nejen v , Anonymizováno, .7. Žalobce doložil usnesení , Anonymizováno, ze dne 27. 3. 2018, č. j. , spisová značka, , v němž je konstatováno, že soudu prvního i druhého stupně je z jeho úřední činnosti známa nedostatečnost vyhlašovaných veřejných nabídek z hlediska kvantitativního i kvalitativního, a to zejména s ohledem na množství obdobných sporů. V rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 2. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , je konstatováno, že je nepřijatelné odkazovat oprávněnou osobu po 28 letech po řádném uplatnění restitučního nároku na povinnost účastnit se veřejné nabídky v situaci, kdy jí špatně stanovená výše restitučního nároku (cca 30krát nižší) fakticky bránila v řádném uspokojení nároku, a navíc v situaci, kdy právě oprávněná osoba sama aktivně přispěla ke zjištění jeho správné výše. Na liknavý a svévolný postup žalovaného a na nízkou kvalitu veřejných nabídek poukazoval , Anonymizováno, v rozsudcích ze dne 6. 9. 2018, č. j. , spisová značka, , a ze dne 30. 5. 2019, č. j. , spisová značka, . Stejně tak žalobce odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, v němž kvalifikoval postup předchůdce žalovaného jako svévolný, když upřednostňuje převody na jiné osoby, které se o pozemky ucházejí neveřejnou cestou. Osoby oprávněné k převodu náhradních pozemků jsou tak diskriminovány. Ústavní soud mimo jiné v nálezu ze dne