27 C 164/2025-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 19 464 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne 24. 6. 2024, která byla uzavřena dálkově přes webové stránky , Anonymizováno, . Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se zavázal vrátit ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč a poplatkem za , Anonymizováno, ve výši 199 Kč. V rámci druhé až osmé splátky se žalovaný zavázal uhradit úrok v pevné sazbě 735 Kč. Žalovaný do data splatnosti na dluh uhradil částku 2 000 Kč, poté již ničeho. Žalobkyně se proto nyní po žalovaném domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 13 994 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, tří smluvních pokut po 500 Kč a účelně vynaložených nákladů vymáhání v celkové výši 1 030 Kč Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 115,19 Kč od 18. 1. 2025 do 24. 2. 2025 a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 464 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení. Svou zákonnou povinnost prověřování bonity žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně naplnila zjišťováním jeho kreditního skóre, využila statistický model a dále kontrolovala žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, ISIR, CRIBIS. Úvěruschopnost byla vypočtena dle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta , Anonymizováno, . , Anonymizováno, žalovaného bylo vypočteno částkou 13 651 Kč a , Anonymizováno, domácnosti žalovaného částkou 7 186 Kč; byl v něm zahrnut měsíční příjem žalovaného 29 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 14 000 Kč, životní mimina členů domácnosti, výdaje na bydlení 15 000 Kč měsíčně, měsíční splátky externích úvěrů činily 7 894 Kč, výše splátky předmětného úvěru byla stanovena částkou 1 360 Kč měsíčně. Žalobkyně takto vyhodnotila, že je žalovaný schopen úvěr splatit v datu splatnosti.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a o.s.ř.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že účastníci dálkovým způsobem podepsali dne 24. 6. 2024 úvěrovou smlouvu, ID žádosti , Anonymizováno, , ID klienta , Anonymizováno, , žalovaný podepsal smlouvu vložením podpisového kódu do elektronického formuláře na webové stránce , Anonymizováno, , kód byl zaslán žalovanému formou SMS. Žalovaný se zavázal poukázat na účet žalobkyně poplatek , částka, k ověření jeho účtu. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 495 Kč. Dále byl sjednán poplatek za , Anonymizováno, ve výši 199 Kč. Úrok ve výši 735 Kč byl zahrnut do 2. až 8. řádné splátky. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 20 640 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách ve výši určené ve splátkovém kalendáři. Žalovaný byl v případě prodlení povinen uhradit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním, jejichž výše byla ke dni podpisu smlouvy stanovena na 300 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky. Současně se smlouvou byl žalovanému předložen Formulář , Anonymizováno, , ve kterém byly vysvětleny a popsány základní pojmy a podmínky smlouvy a , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy byl i Sazebník žalobkyně.4. Dle úvěrové zprávy měl žalovaný v době podpisu úvěrové smlouvy tři kreditní karty, tři sjednané úvěry a tři splátkové úvěry mu byly odmítnuty. Dle karty klienta žalobkyně lustrovala žalovaného v databázi ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem. Žalovaný sdělil, že je zaměstnán s příjmem 29 000 Kč a příjmy dalších členů domácnosti činily 14 000 Kč, má jedno dítě a hradil splátky jiným společnostem ve výši 4 000 Kč. Z listiny „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zjišťováním jeho kreditního skóre (credit scoringem). K posouzení úvěruschopnosti je využíván statistický model na základě vstupních údajů o žalovaném, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků. Model je sestaven na základě parametrů zadaných odbornými zaměstnanci, posouzení úvěruschopnosti vykonává automatizovaný systém. Je zohledňován rodinný stav klienta, případná vyživovací povinnost, způsob bydlení atd. Tímto způsobem jsou přezkoumávány příjmy a výdaje žalovaného, k posouzení jsou využívány i částky životního minima a náklady na bydlení dle údajů ČSÚ. Statistický model umožňuje definovat i pravděpodobnou výši příjmu, kterou bude žalovaný schopen dosahovat.5. Dle opisu výpisu proplacení smlouvy žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 15 000 Kč dne 24. 6. 2024. Podle „výpisu čerpání, splátek a úhrad“ žalovaný na svůj dluh uhradil dne 2. 8. 2024 částku 2 000 Kč v rámci úhrady první splátky.6. Dopisem ze dne 30. 9. 2024, odeslaným dne 1. 10. 2024, žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 3 939 Kč do 30 dnů s tím, že jinak dojde k zesplatnění celého úvěru. K tomu následně došlo oznámením ze dne 15. 11. 2024, kdy dlužná částka činila celkem 19 464 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení zažalované částky předžalobní výzvou ze dne 3. 1. 2025, a to nejpozději do 17. 1. 2025. Výzva byla odeslána prostřednictvím , právnická osoba, dne 6. 1. 2025.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Soud má na základě předložených důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 24. 6. 2024 prostředky dálkové komunikace smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. V režimu daného zákona se jedná o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.11. Podstata zkoumání úvěruschopnosti spočívá v porovnání skutečných příjmů žadatele a jeho výdajů na bydlení a zajištění základních životních pot