27 C 199/2025-63 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném původně zaplacení částky 39 876,6 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené dne 26. 2. 2023 prostředky dálkové komunikace. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému následující den finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 74 % ročně, a to v celkem 48 měsíčních splátkách po 1 862 Kč, jejichž součásti bylo pojistné ve výši 228 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů (např. doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod.). Dále si žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, prověřila si, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobkyně dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů byl proveden tzv. scoring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, kdy do data zesplatnění uhradil pouze 25 000 Kč, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 21. 7. 2024. Od zesplatnění úvěru do podání žaloby již žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyni tímto vznikl nárok na novou jistinu úvěru ve výši 26 701,85 Kč (sestávající z původní dlužné jistiny 23 235,59 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 3 466,26 Kč), na zaplacení dvou smluvních pokut ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč za 14. a 15. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč (200 Kč za 1., 14. a 15. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 10 893,60 Kč (0,1 % denně z částky 26 701,85 Kč od 23. 7. 2024 do data podání žaloby). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši 74 % ročně z částky 23 235,59 Kč od 23. 7. 2024 do 15. 8. 2024 ve výši 1 098 Kč, úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 23 235,59 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 94 118 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 983 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na uvedený procesní úkon žalobkyně, soud řízení v souladu s uvedenými ustanoveními v požadovaném rozsahu zastavil. Souhlasu žalovaného nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo, aniž by bylo nařízeno jednání ve věci samé. Podmínky pro vrácení složeného soudního poplatku ve věci nenastaly. Předmětem řízení se nově stal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 3 648 Kč představující dosud neuhrazené pojistné, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 648 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.5. Účastníci sjednali dne 26. 2. 2023 návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný smlouvu podepsal zadáním jedinečného kódu, který obdržel formou SMS po zaregistrování se do systému žalobkyně a po zaslání , částka, pro ověření identity žalovaného. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se zavázal splatit při sjednaném ročním úroku ve výši 73,99 % v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 862 Kč a které v sobě zahrnovaly rovněž pojistné za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěry. Celkem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni 78 432 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běžel od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru. Podle bodu , Anonymizováno, smlouvy k zesplatnění postačuje, dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části delším než 65 dnů. Dle čl. , Anonymizováno, smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou delší než 30 dnů právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dále má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to 200 Kč za prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. Pro případ, že dlužník v den zesplatnění neuhradí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny.6. Žalovaný se přihlásil do pojištění dne 26. 2. 2023, což plyne také z přílohy č. , hodnota, k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru/Smlouvy o úvěru a zavázal se hradit pojistné za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 228 Kč měsíčně. Žalobkyně informovala žalovaného o pojistném produktu v informačním dokumentu k pojištění schopnosti splácet úvěr.7. Žalovanému byly před podpisem návrhu poskytnuty předsmluvní informace a dále splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek a jejich částí. Žalovaný v návrhu prohlásil, že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné a pravdivé.8. O schválení této smlouvy byl žalovaný informován dopisem datovaným dnem 28. 2. 2023.9. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr ve výši 25 000 Kč vyplacen dne 27. 2. 2023 na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Dle karty klienta žalovaný celkem uhradil 25 000 Kč, naposledy hradil dne 17. 5. 2024.10. Dopisy ze dne 17. 6. 2024, 18. 7. 2024 a 21. 7. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek, smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován v dopise ze dne 21. 7. 2024. Předžalobní výzvou ze dne 12. 11. 2024, odeslanou téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 28 983 Kč, dále smluvní pokuty a smluvního úroku do patnácti dnů od odeslání výzvy.11. V Kartě hodnocení klienta bylo uvedeno, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 23 000 Kč, jeho životní minimum činilo 4 860 Kč, na bydlení hradil 3 915 Kč, přičemž forma bydlení byla zvolena jako vlastní. Volné zdroje žalovaného činily 13 225 Kč. Žalovaný doložil, že obdržel v lednu 2023 mzdu 26 960 Kč a v únoru 2023 mzdu ve výši 24 659 Kč. Žalovaný neměl žádný záznam v registru SOLUS. Dle výpisu NRKI byl žalovaný zařazen do kategorie III. (CBS skóre 445, nízké riziko). K ověření své totožnosti žalovaný předložil občanský průkaz.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-l