27 C 236/2025-30 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované původně zaplacení částky 22 991 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2024, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, Na základě uvedené smlouvy žalovaná obdržela bezhotovostně finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, které se zavázala vrátit do 5. 1. 2025 společně se smluvním úrokem ve výši 6 991 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 1 300 Kč. Poté byla pohledávka postoupena na stávající žalobkyni, která se po žalované domáhala úhrady jistiny 16 000 Kč, smluvního úroku ve výši 6 991 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 991 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení. Úvěruschopnost žalované splatit úvěr byla vyhodnocena na základě jejího tvrzení o příjmech a výdajích a lustrací v dlužnických registrech SOLUS, CNCB, CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaná rovněž prohlásila, že jí nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích závazků. Žalobkyně nicméně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích žalované.2. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky 1 300 Kč včetně úroku z prodlení z dané částky od 6. 1. 2025 do zaplacení s tím, že uvedená částka představuje žalovanou poskytnuté plnění, a to ještě před podáním žaloby. Dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět, soud řízení v souladu s uvedenými ustanoveními v požadovaném rozsahu zastavil. Souhlasu žalované nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo, aniž by bylo nařízeno jednání ve věci samé. Předmětem řízení se tak nově stal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 21 691 Kč s příslušenstvím.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, byla dne 30. 9. 2024 podepsána smlouva o úvěru č. , hodnota, pomocí prostředků dálkové komunikace, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezhotovostně částku 16 000 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala pomocí zadání specifického kódu. Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky původní věřitelky , Anonymizováno, .5. Dle výpisu z běžného účtu byla žalované na jí určený bankovní účet poskytnuta dne 1. 10. 2024 částka 16 000 Kč. Žalobkyně doložila, že žalovaná uhradila celkem 1 300 Kč, naposledy hradila dne 13. 3. 2025.6. Původní věřitelka vyzvala žalovanou k úhradě dluhu upomínkou ze dne 5. 1. 2025.7. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, včetně Dodatku č. , hodnota, ke Smlouvě o postoupení pohledávek z téhož dne a seznamu postoupených pohledávek. Dopisy ze dne 19. 6. 2025 bylo žalované oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byla vyzvána k úhradě částky 25 922,37 Kč do tří dnů; upomínka jí byla odeslána téhož dne.8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaná podepsaly dne 30. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalované na jí určený bankovní účet postupně částka v celkové výši 16 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k vymáhání zažalovaného dluhu.14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.15. Žalobkyně v rámci žaloby a jejího doplnění stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje ani podklady týkající se majetkových poměrů přímo žalované a ani případně výsledky lustrace žalované v poukazovaných registrech. Ostatně sama uvedla, že nedisponuje žádnými doklady o majetkové situaci žalované. Pokud ovšem má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Této povinnosti se poskytovatel úvěru nemůže zprostit spoléháním se na žalobkyní poukazované čestné prohlášení žalovaného, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází