6 C 290/2025-25 – Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 572 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dvě smlouvy o úvěru, na základě kterých poskytla žalované na její bankovní účet dne 25. 6. 2024 finanční prostředky ve výši 2 000 Kč a 2 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím nejpozději do 30 dnů od jejich poskytnutí. K tomu, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že důkazy o tomto nedisponuje. Žalovaná své povinnosti ze smluv nedostála a právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky řádně a včas nesplatila. Na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávky za žalovanou byly nejprve postoupeny společnosti , právnická osoba, , poté byly postoupeny žalobkyni. Žalobkyně po žalované požadovala vedle dlužných jistin ve výši 2 000 Kč a 2000 Kč zaplacení řádných úroků ve výši 30 Kč a 30 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 360 Kč a 360 Kč, poplatků za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv ve výši 800 Kč a 800 Kč, poplatků za administraci prodlení ve výši 700 Kč a 700 Kč, poplatků za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši 1 000 Kč a 1 000 Kč a smluvních pokut ve výši 896 Kč a 896 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou žalobkyně požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení.2. Podáním ze dne 2. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu zpět co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, řádných úroků ve výši 30 Kč a 30 Kč, poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 360 Kč a 360 Kč, poplatků za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv ve výši 800 Kč a 800 Kč, poplatků za administraci prodlení ve výši 700 Kč a 700 Kč, poplatků za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu ve výši 1 000 Kč a 1 000 Kč, smluvních pokut ve výši 896 Kč a 896 Kč, s tím, že nadále uplatňuje nárok na zaplacení 2 000 Kč a 2 000 Kč představující vyplacené částky úvěru jakožto nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť nedisponuje důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované.3. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí (viz výše) zastavil (výrok I.). Předmětem žaloby tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částek 2 000 Kč a 2 000 Kč.4. Žalobkyně za návrh na zahájení řízení zaplatila soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Podmínky pro vrácení části soudního poplatku dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném a účinném znění, nebyly s ohledem na jeho výši naplněny.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., soud rozhodl bez nařízení jednání.6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla prostředky komunikace na dálku prostřednictvím formuláře na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, dne 24. 6. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 2 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit jednorázově do 25. 7. 2024. Smlouva byla žalovanou podepsána prostřednictvím kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo , tel. číslo, uvedené ve formuláři. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které žalobkyně doložila. Žalované byl současně poskytnut předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující konkrétní informace o úvěru. Dle doloženého potvrzení o provedené platbě byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 6. 2024 zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, částka 2 000 Kč.7. Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dále prostředky komunikace na dálku prostřednictvím formuláře na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, dne 24. 6. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 2 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit jednorázově do 25. 7. 2024. Smlouva byla žalovanou opětovně podepsána prostřednictvím kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo , tel. číslo, uvedené ve formuláři. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, které žalobkyně doložila. Žalované byl současně poskytnut předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, obsahující konkrétní informace o úvěru. Dle doloženého potvrzení o provedené platbě byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 6. 2024 zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, částka 2 000 Kč.8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 23. 4. 2026 soud zjistil, že majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, byla dne 25. 6. 2024 žalovaná.9. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluhy ze smluv o úvěru neuhradila řádně a včas, byla právní předchůdkyní žalobkyně upomínána jak prostřednictvím SMS zpráv, e-mailových zpráv, tak prostřednictvím písemných výzev k úhradě (přehledy zaslaných SMS zpráv, přehledy zaslaných e-mailových zpráv, výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 10. 8. 2024, předžalobní výzvy k uhrazení pohledávky ze dne 28. 8. 2024). Žalované byla současně ze strany žalobkyně zaslána předžalobní výzva dle § 142a o. s. ř. ze dne 24. 7. 2025, odeslaná dle předloženého poštovního podacího archu téhož dne (předžalobní výzva, poštovní podací arch).10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2024 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, postoupena společnosti , právnická osoba, Na základě smlouvy o postoupení pohledávky z téhož dne 20. 10. 2024 byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, také postoupena společnosti , právnická osoba, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 10. 2024 byly následně obě pohledávky za žalovanou (ze smlouvy č. , hodnota, i smlouvy č. , hodnota, ) společností , právnická osoba, postoupeny žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2024 a smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 10. 2024, přehled postoupených pohledávek).11. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dne 24. 6. 2024 dojít k uzavření dvou smluv o úvěru, tak jak je upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“12. Na zamýšlené smluvní vztahy dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěry byly poskytovány v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.13. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“14. Žalobkyně přitom ničím neprokázala, že její právní předchůdkyně dostála své povinnosti zkoumat před uzavřením smluv úvěruschopnost žalované a výslovně uvedla, že v tomto směru nedisponuje žádnými důkazy.15. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele absolutní neplatnost uzavřené smlouvy: „Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“16. Předmětné smlouvy o úvěru tak je nutno považovat za absolutně neplatné z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak byla od počátku povinna vrát