11 C 143/2021-90 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 26. 3. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 6.709 Kč, úroky ve výši 3.989,84 Kč, úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 5.361,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 1.522,51 Kč, úroky ve výši 8,05 % ročně z částky 5.361,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 Kč do zaplacení. 2. K jednání dne 4. 11. 2021 se žádný z účastníků nedostavil. Strana žalobce se z jednání omluvila, žalovaná nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno společně s žalobou dne 4. 10. 2021 dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Soud postupoval dle § 101 odst.3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (dále jen věřitel) a žalovaná uzavřeli 11. 8. 2015 smlouvu o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta částka 7.000 Kč. Přílohou této smlouvy tvořili smluvní podmínky smlouvy. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit dlužnou jistinu, poplatek za administrativní činnost 1.400 Kč, úrok ve výši 637 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.100 Kč. Dále si žalovaná sjednala doplňkovou službu pojištění Credit Life, za což se zavázala uhradit 172 Kč Tyto částky se zavázala uhradit v 43 měsíčních splátkách po 263 Kč. V článku 1.2. smluvních podmínek bylo uvedeno, že úroková sazba činí v případě 43 splátek 20,98 % ročně. Úroková sazba je stanovená jako pevná po celou dobu trvání smlouvy o půjčce. V případě, že dle článku 9.3 věty druhé Smluvních podmínek dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Článek 9.3 věta druhá Smluvních podmínek přitom o prodloužení trvání smlouvy nehovoří, v článku 9.3 věta druhá Smluvních podmínek je uvedeno:„ Zákazník dále potvrzuje, že byl příslušným zástupcem (zprostředkovatelem) Úvěrující seznámen s rozsahem oprávnění ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (tedy byl informován o skutečnosti, že oprávněný zástupce na základě smluvního vztahu s Úvěrujícím oprávněn vyvíjet činnost směřující k uzavírání smluv o půjčce a uzavírat tyto smlouvy jménem na, na účet a na odpovědnost Úvěrujícího a že jde o tento oprávnění zástupce vykonávat zprostředkovatelskou činnost zadaném území výhradně pro Úvěrující). O prodloužení smlouvy se hovoří v článku 9.7 Smluvních podmínek, dle kterého je tato smlouva a uzavírána na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne jejího podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky.„ Bude-li však Zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ 4. Žalovaná na dluh uhradila celkem částku 4.600 Kč, což je necelých 18 splátek. Zbytek neuhradila. Toto vyplývá z tvrzení žalobce. Bylo na žalované, aby prokázala, že na dluh uhradila více. To žalovaná neučinila. Pohledávka věřitele za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce. Žalovaná dluh neuhradil ani poté, co jí byla žalobcem odeslána předžalobní výzva k plnění 5. Dle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. V dané věci žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku ve výši 7.000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku žalobci vrátit společně se souhrnným poplatkem 4.137 Kč. Tento souhrnný poplatek zahrnuje úrok 637 Kč, poplatek za administrativní činnost 1.400 Kč a náhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.100 Kč. Dále se zavázal uhradit poplatek za doplňkovou službu pojištění 172 Kč. Žalovaná uhradila jen část dlužné částky, uhradila 4.600 Kč. To znamená, že věřiteli uhradila a věřitel od žalované hotovostně inkasoval necelých 18 splátek po 263 Kč. Žalobce netvrdil a neprokázal, že by u žalované inkasoval či se dostavil a nespěšně se pokusil inkasovat zbylých 25 splátek a že by mu s tím vznikly nějaké náklady. S ohledem na tuto skutečnost má žalobce nárok na úhradu poplatku za 18 splátek a nikoliv za jím požadovaných 43 splátek. Cena za inkaso jedné splátky je 48,84 Kč (2.100 Kč - celkový poplatek za hotovostní inkaso splátek: 43 – celkový počet splátek). Žalobci proto náleží poplatek za 18 splátek po 48,84 Kč, což je částka 879,12 Kč. Žalovaná proto byla povinna při započtení poplatku za 18 splátek uhradit celkem 9.916,12 Kč (7.000 Kč jistina + 637 Kč úrok + 1.400 Kč poplatek za administrativní činnost + 879,12 Kč poplatek za hotovostní inkaso skutečně provedených splátek). Žalovaná žalobci uhradila z této částky 4.600 Kč a zbytek 5.316,12 Kč neuhradila. Soud proto uložil žalované tuto částku žalobci uhradit, viz. výrok I. Ve zbytku žalované částky 1.392,88 Kč soud žalobu zamítl, viz. výrok II. Protože žalovaná neuhradila dluh včas, postupoval soud dle § 1970 o.z. a uložil žalované povinnost uhradit žalobci i úrok z prodlení z částky 5.316,12 Kč za dobu od 15. 6. 2016 do zaplacení, tak jak žalobce požadoval. Úroky z prodlení požadované z částky 45,08 Kč, tj. úroky prodlení požadované z jistiny vyšší jak 5.316,12 Kč (žalobce požadoval přiznání úroků z prodlení z částky 5.361,20 Kč) soud žalobci nepřiznal a v této části žalobu zamítl. Proto soud žalobu zamítl ohledně úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45,08 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a části kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 33,83 Kč. Žalobce požadoval za dobu od 15. 6. 2016 do 6. 12. 2019 úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.631,20 Kč, které kapitalizoval na částku 1.522,21 Kč. Soud výpočtem zjistil, že za dané období je výše kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.316,12 Kč částka 1.488,38 Kč. Soud proto žalobu ohledně kapitalizovaných úroků z prodlení za dobu od 15. 6. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 33,83 Kč (1.522,21 Kč – 1.488,38 Kč) zamítl. 8. Soud žalobci nepřiznal nárok na požadované úroky ve výši 3.989,84 Kč, úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 5.631,20 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a žalobu ohledně těchto úroků zamítl. Součástí smlouvy o půjčce byly Smluvní podmínky. V článku 1.2. Smluvních podmínek bylo uvedeno:„ Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé těchto Smluvních podmínek k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena.“ Článek 9.3 věta druhá Smluvních podmínek přitom o prodloužení trvání smlouvy nehovoří. O prodloužení smlouvy se hovoří v článku 9.7 Smluvních podmínek V článku 9.7. věty druhé Smluvních podmínek bylo uvedeno:„ Bude-li však Zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost Smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky.“ 9. Žalobce v žalobě uvedl, že prodloužení doby trvání smlouvy se vztahuje pouze na situaci, kdy by žalovaný byl v prodlení s úhradou pouze jedné splátky, či poslední splátky a nikoliv na případ, kdy je žalovaný v prodlení s úhradou více splátek. Proto dle žalobce nedošlo k prodloužení doby trvání smlouvy. Soud se s tímto názorem neztotožnil. Z jazykového výkladu článku 9.7 věta druhá nelze dovodit, že by se toto vztahovalo pouze na situaci, že žalovaný je v prodlení s úhradou jen jedné splátky. Naopak z něho vyplývá, že se vztahuje na situaci, kdy žalovaný je v prodlení s úhradou více splátek. Žalobce nepředložil a nenavrhl žádné další důkazy, kterými by prokázal, že vůle stran řízení v okamžiku, kdy uzavíraly předmětné smlouvy, bylo se dohodnout, tak jak tvrdí žalobce, že prodloužení účinnosti smlouvy se vztahuje pouze na situaci, kdy by žalovaný byl v prodlení s úhradou právě jen jedné splátky. Z tohoto vyplývá, že tímto ujednáním bylo dohodnuto, že prodloužení účinnosti smlouvy a závazek nepožadovat úroky se vztahuje na situaci, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou jedné a i více splátek. I kdyby soud přistoupil na to, že jazykový výklad, který výše uvedl, neodpovídá tomu, co je uvedeno v článku 9.7 věta druhá Smluvních podmínek, není možné se ani ztotožnit s jazykovým výkladem uváděným žalobcem. V tomto případě je nutné ujednání článku 9.7 věta druhá posuzovat, jako ustanovení připouštějí obojí výklad. V daném případě byla uzavřena spotřebitelské smlouva, kdy žalovaný byl a je v postavení spotřebitele. S ohledem na pochybnosti o výkladu ujednání článku 9.7 věta druhá soud dle § 1812 odst. 1 o.z. přistoupil k