11 C 182/2020-63 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 16. 4. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 6.000 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 27. 1. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne 21. 1. 2021 se žádný z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Žaloba a předvolání k jednání byly žalovanému doručeny dle § 49 odst. 2,4 o.s.ř. dne 21. 12. 2020. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru a to prostřednictvím internetu Dle žalobce se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy na webových stránkách www.viasms.cz, prostřednictvím které [právnická osoba] poskytovala úvěry. Žalovaný následně odsouhlasil znění Úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovanému bylo přiděleno klientské číslo a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto rodné číslo žalovaného. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne 29. 12. 2016 Tyto skutečnosti žalobce pouze tvrdil. Pro soudní rozhodnutí je ale nutné tyto skutečnosti nejen tvrdit, ale hlavně prokázat. Bylo na žalobci, aby prokázal, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru a že byla před uzavřením smlouvy o úvěru odpovídajícím způsobem ověřena úvěruschopnost žalobce. [právnická osoba] bylo poukázáno, že na účet žalovaného bylo z účtu [právnická osoba] poukázáno dne 29. 12. 2016 6.000 Kč. 4. Z předložených důkazů, ale již nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce byla ve smyslu § § 9 z.č. 145/2010 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je žalobcem tvrzená smlouva o zápůjčce neplatná. K tomu také rozsudek Soudního Dvora Evropské unie ve věci C - 679/18 z 5. 3. 2020. 5. Navíc nebylo dostatečně prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru a že by byla ve znění, jak vyplývá z žalobcem předložené rámcové smlouvy o úvěru nebo předloženého důkazu označeného jako jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] protože z těchto a ani z dalších důkazů (například důkaz označen žalobcem jako contract, důkaz označený jako profil uživatele) nevyplývá, že by jí žalovaný právě v této podobě uzavřel a podepsal, a že by jí podepsal podpisem který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Skutečnost, že v této listině jsou uvedeny některé osobní údaje žalované, ještě není dostatečným důkazem, že žalovaný tuto smlouvu v dané podobě skutečně uzavřel a podepsal. Nebylo ani dostatečně doloženo, že by k uzavření smlouvy došlo ve smyslu § 562 odst. 2 o.z. protože nebylo prokázáno, že by byly použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy bylo právní jednání činěno, umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Soud k tomu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 27 Co 327/2018-142 a navazující rozhodnutí Ústavního soudu ČR IV. ÚS 1753/19. 6. S ohledem na výše uvedené soud žalovaný nárok nemohl posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalované uložit zaplatit žalovanou částku. Musel ale zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení. Jak již soud výše uvedl, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému dne 29. 12. 2016 6.000 Kč. Žalovaný tuto částku nevrátil. Tato pohledávka byla postoupena žalobce. Jelikož k výplatě částky 6.000 Kč došlo bez právního důvodu, bez platné smlouvy o zápůjčce, žalovaný se na účet [právnická osoba] ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně obohatil. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaný bezdůvodné obohacení žalobci dodnes nevydal ani poté, co mu byla dne 26. 10. 2020 postupem dle § 49 odst. 2,4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 2991 odst. 1 o.z. uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení ve výši 6.000 Kč žalobci vydat – zaplatit. Protože žalovaný toto bezdůvodné obohacení ve výši 6.000 Kč žalobci neuhradil ani poté, co k tomu byl vyzván žalobou, která mu byla doručena 26. 10. 2020, dostal se žalovaný od 28. 10. 2020 do prodlení s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení. Soud proto dle § 1970 o.z. uložil žalovanému povinnost za dobu od 28. 10. 2020 do zaplacení uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 6.000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce či jeho právní předchůdce doručil žalovanému před 26. 10. 2020 výzvu k vrácení částky 6.000 Kč, proto žalovaný nebyl do 27. 10. 2020 v prodlení se zaplacením částky 6.000 Kč. Soud proto žalobu o zaplacení úroků z prodlení za dobu od 27. 1. 2017 do 27. 10. 2020 z částky 6.000 Kč zamítl, k tomu viz výrok II. ve znění opravného usnesení. 7. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 6.000 Kč a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 28. 10. 2020 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 28. 1. 2021 na částku 122,83 Kč Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 6.122,83 Kč. Žalovaný měl v řízení úspěch ohledně úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 27. 1. 2017 do 27. 10. 2020 ve výši 1.811,82 Kč. Celkový předmětem řízení je 7.934,65 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 77 % celkového předmětu řízení a žalovaný ohledně 23 % celkového předmětu řízení. Soud pro dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 804 Kč, což je 54 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce spojené s tímto řízením jsou ve výši 1.489 Kč Tyto náklady tvoří soudní poplatek 400 Kč a náklady za zastoupení 1.089 Kč advokátem ve výši Kč. Náklady advokáta tvoří jeho odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Při stanovení odměny advokáta soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení 6.000 Kč s příslušenstvím.