11 C 161/2021-75 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 20. 4. 2021 domáhá po žalované zaplacení částky 5.753 Kč, úroků z prodlení ve výši 74,12 Kč za dobu od 19. 2. 2021 do 16. 4. 2021, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.753 Kč za dobu od 17. 4. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne 2. 3. 2022 se žádný z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaná nikoliv. Žaloba a předvolání k jednání byly žalované doručeny dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 7. 2. 2022. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Žalobce tvrdil, že s žalovanou uzavřel 6. 1. 2020 žalovanou smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu. Před uzavřením této smlouvy měl žalobce posoudit úvěruschopnost žalované. V řízení nebylo prokázáno, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce byla ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. posouzena dostatečně úvěruschopnost žalované. Soud se touto otázkou zabýval z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C [číslo] z 5. 3. 2020. 4. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 5. Žalobce k posouzení úvěruschopnosti v žalobě uvedl, že vždy při uzavírání Smlouvy, hodnotí schopnost žadatele splácet. [právnická osoba] v tomto případě zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobce taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Tyto skutečnosti žalobce tvrdil, ale dostatečně nedoložil a neprokázal. Z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobce provedl jím tvrzená šetření, že by disponoval konkrétními informacemi o poměrech žalované a jaké informace o žalované pro účely posouzení úvěruschopnosti zjistil, že by skutečně prověřil úvěruschopnost žalované. Z předložených důkazů pouze vyplývá, že žalovaná byla informována ve zpracování osobních údajů a souhlasila s tím, aby si žalobce vyžádal informace pro posouzení úvěruschopnosti žalované. To, že by si tyto informace vyžádal, kde si je vyžádal a jaké informace obdržel, prokázáno nebylo. Dále žalobce předložil výpis z poštovního účtu vedeného na jméno žalované, kde je uvedena data 6. 12. 2019 a 5. 1. 2020. Zde jsou uvedeny příjmy ve výši 300 Kč a výdaje ve výši 300 Kč. Na účtu je aktuální zůstatek a disponibilní zůstatek 0 Kč. Z tohoto důkazu nemohl mít žalobce za doložené, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Protože nebylo prokázáno, že byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalované, naopak z předloženého výpisu vyplývaly pochybnosti o schopnosti žalované úvěr řádně splácet, je úvěrová smlouva, na základě, které žalobce podal tuto žalobu dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná. 6. Ze zprávy ČSOB a potvrzení o provedené platbě vystaveným společností The Pay.cz s.r.o. bylo prokázáno, že na účet žalované žalobce prostřednictvím platební brány ThePay poukázal v době od 6. 1. 2016 do 16. 1. 2016 5.000 Kč. Z tvrzení žalobce uvedených v žalobě vyplývá, že žalovaná žalobci uhradila 746 Kč. 7. Soudu byly předložena předžalobní výzva k plnění od zástupce žalobce z 19.2.2021. Že by tato výzvy byla doručena nebo se dostala do dispoziční sféry žalované, prokázáno nebylo. Dokladem o doručení není seznam odeslané pošty. 8. V dané věci s ohledem na výše uvedené skutečnosti, nemůže soud považovat předloženou úvěrovou smlouvu za platnou, jelikož nebyla prověřena úvěruschopnost žalované. V řízení ale bylo prokázáno, že žalovaná od žalobce obdržela na svůj účet platbu ve výši 5.000 Kč. Tím, se na úkor právního předchůdce žalobce ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatila. Žalovaná z této částky vrátila 746 Kč. Zbylé bezdůvodné obohacení ve výši 4.254 Kč žalobci dodnes nevydala ani poté, co jí byla dne 11. 10. 2021 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalované povinnost toto bezdůvodné obohacení ve výši 4.254 Kč žalobci vydat – zaplatit. Ve zbytku žalované částky 1.499 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud žalobu zamítl. V řízení nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru a tím, ani nebylo prokázáno, že by byl sjednán nárok na zbylé žalované částky, zahrnující poplatky, náklady. Vynaložení žalovaných nákladů nebylo ani řádně prokázáno, přitom náklady na předžalobní upomínku jsou zahrnuty do nákladů advokáta, které jsou řešeny v samotném výroku o nákladech tohoto soudního řízení. Protože žalovaná toto bezdůvodné obohacení ve výši 4.254 Kč žalobci neuhradila ani následující den poté, co k tomu byla vyzvána žalobou, která jí byla doručena 11. 10. 2021, dostala se žalovaná od 13. 10. 2021 do prodlení s vrácením tohoto bezdůvodného obohacení. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost za dobu od 13. 10. 2021 do zaplacení uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 4.254 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce doručil žalované před 11. 10. 2021 výzvu k vrácení částky 4.254 Kč, proto žalovaná nebyla do 12. 10. 2021 v prodlení se zaplacením částky 4.254 Kč. Soud proto zamítl žalobu o zaplacení úroků z prodlení za dobu od 19. 2. 2021 do 12. 10. 2021. 9. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 4.254Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.254 Kč za dobu od 13. 10. 2021 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 9. 3. 2022 na částku 142,31 Kč Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 4.396,31 Kč. Žalovaná měla v řízení úspěch ohledně částky 1.499 Kč, úroku z prodlení ve výši 74,12 Kč, úroku z prodlení ve výši 8. 25 % ročně z částky 5.753 Kč za dobu od 17. 4. 2021 do 12. 10. 2021 tj. 232,76 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.499 Kč za dobu od 13. 10. 2021 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 50,14 Kč Celkem měla žalovaná úspěch ohledně zaplacení částky 1.856 Kč. Celkový předmětem řízení byl 6.252,31 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 70 % celkového předmětu řízení a žalovaná ohledně 30 % celkového předmětu řízení. Soud pro dle § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalované povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 596 Kč, což je 40 % celkových nákladů žalobce spojených s tímto řízením. Celkové náklady žalobce spojené s tímto řízením jsou ve výši 1.489 Kč. Tyto náklady tvoří soudní poplatek 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem ve výši 1.089 Kč Náklady advokáta tvoří jeho odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH v částce 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Při stanovení odměny advokáta soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení 5.753 Kč s příslušenstvím.