207 C 18/2020 — Okresní soud v Jičíně

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 1.12.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 255.952,72 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná částka je představována nepovoleným debetním zůstatkem na účtu vedeného žalobcem pro žalovaného na základě smlouvy ze dne 21.5.2015. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 1.4.2009 smlouvu o bankovních službách – o zřízení běžného účtu, na základě které se zavázal vést pro žalovaného běžný korunový účet č. [bankovní účet] (viz předmětná smlouva). Dne 21.5.2015 účastníci řízení uzavřeli smlouvu o povoleném debetu k běžnému účtu, s tím, že limit povoleného debetu byl stanoven na částku 250.000 Kč. Žalovaný byl na základě smlouvy oprávněn čerpat povolený debet po dobu 180 kalendářních dnů, s tím, že během tohoto období byl povinen vyrovnat bilanci účtu a od tohoto okamžiku byl oprávněn opětovně čerpat peněžní prostředky s novou dobou čerpání 180 kalendářních dnů. Smlouvy jsou oboustranně podepsány. Jejich součástí jsou všeobecné obchodní podmínky banky podmínky k povoleným debetům oznámení o provádění platebního styku, oznámení o úrokových sazbách a sazebník. Výpisem účtu je prokázáno, že úvěr byl přečerpán v listopadu 2017, kdy konečný zůstatek za měsíc listopad 2017 činil mínus 250.597,36 Kč. Nepovolený debet na účtu existoval po celý měsíc listopad 2017. Dnem 7.12.2017 je datován dopis žalobce nazvaný jako odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v korunách adresovaný žalovanému. Žalobce žalovaného informoval o tom, že odstupuje od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Současně žalovaného vyzval k neprodlenému zaplacení dluhu z nepovoleného debetu a upozornil jej na soudní vymáhání dluhu v případě, že dluh nebude uhrazen. Odstoupení nabylo účinnosti ke dni 19.12.2017 – v tento den byl účet zrušen a dlužná částka byla převedena na speciální účet banky pro evidenci pohledávek po splatnosti. Ke dni 19.12.2017 dlužná částka dosáhla výše 255.952,72 Kč (viz periodický výpis z účtu). Provedeným řízením bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 1.4.2009 ve smyslu § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvu o zřízení běžného účtu a následně dne 21.5.2015 ve smyslu § [číslo] a násl. úvěrovou smlouvu, na základě které věřitel žalovanému poskytl úvěr do limitu 250.000 Kč, a to povolením debetu na běžném účtu žalovaného. Žalovaný se zavázal spolu s příslušenstvím úvěr žalobci zaplatit v době stanovené smlouvou. Zatímco žalobce povinnost ze smlouvy splnil, žalovaný nejen že úvěr zcela vyčerpal, ale dokonce ho v listopadu 2017 přečerpal do nepovoleného debetu. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes upomínku poskytnuté finanční prostředky ani debet nevyrovnal, žalobce využil svého oprávnění ze smlouvy a od smlouvy odstoupil a účet ke dni 19.12.2017 zrušil a prostředky převedl na účet banky určený pro evidenci pohledávek po splatnosti. Žalovaného vyzval, aby dluh, který ke dni zrušení účtu dosáhl výše 255.952,72 Kč, neprodleně vyrovnal. Vzhledem k tomu, že žalovaný tak neučinil, soud považuje žalobu za důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. [číslo] Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V dané věci byl pro případ prodlení mezi stranami sjednán úrok z prodlení ve výši 25% p.a. Úrok byl žalobci přiznán ode dne 19.12.2017, tj. ode dne zrušení účtu a převedení prostředků na speciální účet banky. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř.. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil. Soud mu na nákladech řízení přiznal částku 13.098 Kč, která zahrnuje odměnu za jeden úkon á 300 Kč stanovenou dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (sepis žaloby) a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 12.798 Kč.