5 C 147/2021-53 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhá v postavení právního nástupce obchodní korporace [právnická osoba] zaplacení 25.900 Kč s příslušenstvím z právních důvodů neuhrazených spotřebitelských úvěrů a příslušenství v podobě úroku, odměny za administrativní činnost, odměny za hotovostní inkaso splátek a úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně k prvnímu dílčímu nároku tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 16. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přenechal mu částku 11.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit s úrokem ve výši 2.200 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2.200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč. Závazek k vrácení poskytnutého úvěru a jeho příslušenství měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 330 Kč v období od 23. 9. 2018 do 10. 11. 2019, kdy měla být hrazena poslední z dohodnutých splátek. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění ve výši 1.300 Kč, když naposledy plnil dne 4. 12. 2018. Splátky ponížily jistinu na částku 11.000 Kč a co do poplatku na částku 7.500 Kč. K tomu přistupuje úrok v kapitalizované hodnotě 2.560,80 Kč (úrok 19,4 % z částky 11.000 Kč od 11. 11. 2019 do 15. 1. 2021), úrok 19,4 % z částky 11.000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované hodnotě 1.320 Kč (zákonný úrok z prodlení z jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty od poslední úhrady, tj. od 11. 11. 2019 do 15. 1. 2021) a úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně nabyla postavení věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, když uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena postupitelem písemností ze dne 15. 1. 2021. 3. Žalobkyně k druhému dílčímu nároku tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 26. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přenechal mu částku 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit s úrokem ve výši 1.600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Závazek k vrácení poskytnutého úvěru a jeho příslušenství měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 240 Kč v období od 3. 7. 2018 do 20. 8. 2019, kdy měla být hrazena poslední z dohodnutých splátek. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění ve výši 7.000 Kč, když naposledy plnil dne 16. 9. 2018. Splátky ponížily jistinu na částku 5.755,46 Kč a co do poplatku na částku 1.644,54 Kč. K tomu přistupuje úrok v kapitalizované hodnotě 1.587,62 Kč (úrok 19,32 % z částky 5.755,46 Kč od 21. 8. 2019 do 15. 1. 2021), úrok 19,32 % z částky 5.755,46 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrokem z prodlení v kapitalizované hodnotě 821,75 Kč (zákonný úrok z prodlení z jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty od poslední úhrady, tj. od 21. 8. 2019 do 15. 1. 2021) a úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně nabyla postavení věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, když uvedená skutečnost byla žalovanému oznámena postupitelem písemností ze dne 15. 1. 2021. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil. 5. Rozhodnuto mohlo být podle § 115a o. s. ř. pouze na podkladě listin účastníky předložených důkazů a jejich presumovaného souhlasu s takovým postupem soudu (usnesení ze dne 9. 11. 2021, č. j. 5 C 147/2021-49). 6. Skutkový závěr stran posuzovaných dílčích nároků stojí v obou případech na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o spotřebitelském úvěru, karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek (strany 11 a 25), oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy a dokladu o jejím odeslání. 7. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebyla zcela poskytnuta plnění co do dlužných jistiny a poplatků, ke kterému se smlouvami o spotřebitelském úvěru zavázal, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby je mohlo být prokazováno a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý a vyvinul patřičnou procesní aktivitu, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně v návrhu připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které nároku jak ve svém titulu (důvodu) tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl, resp. poskytl pouze dílčí plnění (vide ante). 8. Po stránce skutkové se k prvému dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 16. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 11.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text, že se úvěr poskytuje v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutého úvěru ve výši 11.000 Kč se žalovaný zavázal v rámci uzavírané smlouvy k zaplacení úroku ve výši 2.200 Kč, poplatku ve výši 2.200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč za dobu trvání smlouvy (tj. celkem zaplatit 19.800 Kč), to vše ve splátkách ve výši 330 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 týdenních splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednáními smlouvy a kartou zákazníka. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 1.4 a 5.1 smlouvy podmínek týkající se zápůjční doby a následků nesplacení úvěru, když bylo ujednáno úročení v rámci zápůjční doby hodnotou 32,15 %. 9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl pouze dílčí plnění ve výši 1.300 Kč, přičemž naposledy plnil dne 4. 12. 2018. Plnění poskytnutá žalovaným neponížily jistinu, ale, jak to bylo mezi účastníky dohodnuto, došlo k ponížení poplatku – konkrétně v úroku na částku 1.193,32 Kč, v poplatku za administrativní činnost na částku 2.200 Kč a v poplatku za hotovostní inkaso na částku 4.106,68 Kč. 10. Po stránce skutkové se k druhému dílčímu nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 26. 8. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 8.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text, že se úvěr poskytuje v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutého úvěru ve výši 8.000 Kč se žalovaný zavázal v rámci uzavírané smlouvy k zaplacení úroku ve výši 1.600 Kč, poplatku ve výši 1.600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč za dobu trvání smlouvy (tj. celkem zaplatit 14.400 Kč), to vše ve splátkách ve výši 290 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 týdenních splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen adhezními ujednáními smlouvy a kartou zákazníka. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 1.4 a 5.1 smlouvy podmínek týkající se zápůjční doby a následků nesplacení úvěru, když bylo ujednáno úročení v rámci zápůjční doby hodnotou 32,15 %. 11. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl pouze dílčí plnění ve výši 7.000 Kč, přičemž naposledy plnil dne 16. 9. 2018 Plnění poskytnutá žalovaným ponížila jistinu na částku 5.755,46 Kč a dále k ponížení poplatku – konkrétně v poplatku za hotovostní inkaso na částku 1.644,54 Kč. 12. Postoupení pohledávky je prokázáno oznámením postupitele ze dne 15. 1. 2021, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte nález nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2276/08, ze dne 24. 2. 2011). 13. Konečně před