7 C 8/2022-143 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 10.675 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní zástupce – společnost [právnická osoba] se žalovanou uzavřel formou prostředků elektronické komunikace dne 22.1.2016 smlouvu o úvěru, na základě které žalované téhož dne poskytl částku 7.000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3.675 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit nejpozději do 5.5.2016. Žalovaná ani přes zaslanou upomínku ničeho nevrátila. 2. Žalobce tvrdil, že pohledávka na něho přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14.8.2019. 3. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaná žádné důkazy nepředložila ani neoznačila a k věci samé se nevyjádřila. 4. Žalobce na prokázání tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru soudu předložil listinu nazvanou jako smlouva o úvěru na splátky [číslo] kde na straně poskytovatele je uvedena společnost [právnická osoba] [obec] a na straně klienta [celé jméno žalované], [rodné číslo], bytem [adresa žalované], číslo telefonu [tel. číslo], email [email], č. účtu [bankovní účet], číslo zákazníka [číslo]. Výše úvěru činila 7.000 Kč, jeho splatnost byla ve splátkách – poslední splátka byla 5.5.2016. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.675 Kč, jež byl součástí stanovených měsíčních splátek. Smlouva není ze strany žalované podepsána. 5. Žalobce předložil výpis z účtu č. [bankovní účet] ze dne 22.1.2016, kde je zaznamenána odchozí platba ve výši 7.000 Kč na účet č. [bankovní účet], [variabilní symbol]. 6. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že částka 7.000 Kč byla na účet č. [bankovní účet] připsána dne 22.1.2016. Majitelem účtu byla ke dni 22.1.2016 žalovaná, který jako jediná k němu měla dispoziční právo. 7. Dnem 14.8.2019 je datována smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] (na ni byla pohledávka postoupena ze společnosti [právnická osoba] [obec]) [obec] na straně postupitele a žalobcem na straně postupníka, na základě které byla na postupníka postoupena i pohledávka za žalovanou ve výši 23.228,20 Kč. Žalovaná byla současně vyzvána, aby částku zaplatila do tří dnů od obdržení dopisu, kterým jí bylo postoupení pohledávky na žalobce oznámeno. (voz dopis ze dne 18.11.2019) 8. Dnem 18.11.2019 je datována výzva k úhradě před podáním žaloby psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalované, kde žalobce žalovanou vyzývá k zaplacení dluhu 16.549 Kč (tj. neuhrazeného zůstatku úvěru) a částky 6.679,20 Kč (nákladů právního zastoupení) ve lhůtě do tří dnů. Současně byla žalovaná upozorněna na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že dluh žalobci ve stanovené lhůtě neuhradí. Žalovaná byla také informována o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které byla postoupena na žalobce pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] za žalovanou. Odeslání výzvy žalobce prokázal poštovním podacím lístkem potvrzeným poštou [obec] dne 18.11.2019. 9. Soud danou věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, tj. zejména dle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Přitom dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě žalobce předloženou listinou – smlouvou o úvěru – neprokázal, že by byla mezi stranami smlouva uzavřena. Dle tvrzení žalobce byla smlouva uzavřena za pomocí prostředků elektronické komunikace, žalobce však nijak neprokázal, že by byla smlouva za pomocí prostředků elektronické komunikace žalovanou vůbec podepsána. V řízení bylo zprávou banky prokázáno, že dne 22.1.2016 byla z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované zaslána a téhož dne na účet žalované připsána částka 7.000 Kč. Tuto částku, o kterou se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila, ani přes zaslanou upomínku žalobci nevrátila. Soud proto považuje žalobu co do této částky za důvodnou, proto jí bylo vyhověno. Žalobu soud považuje za důvodnou i ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, kterou soud žalobci přiznal od jím požadovaného dne 6.5.2016. Tento den je dnem následujícím po dni, v němž měla být půjčená částka dle žalobcem tvrzené smlouvy vrácena. 10. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že k uzavření smlouvy o úvěru nedošlo, považuje žalobu v části, kde se žalobce domáhá zaplacení částky 3.675 Kč jakožto poplatků za poskytnutí úvěru (viz čl. 2 smlouvy) za nedůvodnou včetně požadovaného úroku z prodlení. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad II rozsudku. 11. Úrok z prodlení byl žalobci přizná dle § 1968 o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. [číslo] Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Aktivní legitimaci ve sporu žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek. 14. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Podle § 142a odst. 1 o.s.ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Uvedenou podmínku pro přiznání nákladů řízení žalobce splnil, soud žalobci na nákladech řízení přiznal částku 698 Kč. V případě plného úspěchu ve věci by žalobce měl práva na náklady řízení ve výši 2.252 Kč, která zahrnuje odměnu advokáta 900 Kč stanovenou dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony á 300 Kč (předžalobní upomínka; příprava převzetí; žaloba), náhradu 300 Kč za 3 paušály á 100 Kč stanovenou dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., částku 252 Kč představující 21% DPH a částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalobce byl úspěšný z 65,5% a neúspěšný z 34,5%, při respektování zásady úspěch mínus neúspěch, má žalobce nárok na 31% celkově vynaložených nákladů, což z částky 2.252 Kč činí 698 Kč. 15. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.