11 C 23/2023-83 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 12. 12. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 15.516,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15.516,50 Kč za dobu od 16. 10. 2021 do zaplacení, částky 4.906,38 Kč. K odůvodnění žaloby uvedl, že uzavřel s žalovaným smlouvu k službě [anonymizováno] účet. Žalobce poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení (dále jen„ Nákup na fakturu až 10 000,00 Kč – splatnost až 45 dnů“). Na základě Smlouvy se žalobce zavazuje uhradit e-shopům kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží, zavazuje zaplatit žalobci kupní cenu. Dále žalobce poskytuje možnost zákazníkům zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní (dále jen„ [anonymizováno] Karta“). Žalovaný využil služeb v celkové ceně 19 675,62 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po čtrnáctidenní lhůtě ponechá, nebo neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití [anonymizováno] Karty. Jednotlivé platby a výběry [anonymizováno] Kartou následně žalobce zaevidoval a zaúčtoval na [anonymizováno] účtu žalovaného a následně žalovanému vystavil měsíční přehled jednotlivých objednávek, a transakcí [anonymizováno] Kartou, ve kterém žalovanému uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtoval. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 1 054,29 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 5 213,41 Kč. Žalobce proto po žalovaném požadoval uhradit 15.516,50 Kč a úrok z prodlení z této částky. Dále žalobce po žalovaném požadoval zaplacení 4.906,38 Kč s tím, že se jedná o poplatky z prodlení, které si účastnící sjednali. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 17. 2. 2023. K jednání dne 20. 4. 2023 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce svojí nepřítomnost omluvil, žalovaný nikoliv. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. 4. Žalobce uzavřel s žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace smlouvu o poskytování služby„ Twisto“, smlouvu ke službě [anonymizováno] účet. Na základě těchto smluv se žalobce žalovaného zavázal poskytovat službu označenou jako Služba [anonymizováno], která se týkala objednávání a placení zboží na e-shopu. Dále byl žalovanému zřízen [anonymizováno] účet s limitním rámcem 10.000 Kč. Žalovaný byl oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím tohoto účtu. Poskytnutý limitní rámec byl následně snížen na částku 5.000 Kč. Dále uzavřeli smlouvu o splátkovém limitu, na základě, které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr - úvěrová limit 7.500 Kč, který byl následně snížen na částku 5.000 Kč. Žalovaný na základě toho čerpal na úkor žalobce částku celkem ve výši 19.675,62 Kč žalobce uvedl, že mu žalovaná uhradil 5.213,41 Kč. Toto bylo prokázáno listinami označenými jako Smlouva o poskytování služby„ Twisto“, Smlouva ke službě [anonymizováno] účet, dodatek ke smlouvě o [anonymizováno] účtu, Smlouva o splátkovém limitu, Dodatek ke smlouvě o splátkovém limitu, kopií občanského průkazu žalovaného, kterou předložil žalobce k prokázání, že smlouvu s ním uzavřel žalovaný, fotografii na které muž drží občanský průkaz, listinou založenou na čl. 22 spisu. Žalovaný tvrzení a důkazy žalobce nijak nezpochybnil a nezpochybnil, že by se žalobcem uzavřel smlouvu ke službě [anonymizováno] účet a že by na jejím základě od žalobce čerpal finanční prostředky ve výši 7.497,56 Kč O čerpání a uzavření smlouvy svědčí i to, že část čerpané částky ve výši 5.213,41 Kč byla uhrazena. 5. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Žalobce měl dle 86 z. č. 257/2016 Sb. před uzavřením smluv na základě, kterých žalovanému poskytl finanční prostředky i tím, způsobem, že za něj uhradil platby, s tím, že mu je žalovaný následně uhradí, prověřit úvěruschopnost žalovaného. V řízení nebylo řádně doloženo, že by žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce v žalobě netvrdil, že by byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Ani z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by před uzavřením dané smlouvy došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného a jak byla úvěruschopnost byla prověřena. Protože nebylo prokázáno, že byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného, jsou úvěrové smlouvy, na základě, kterých žalobce podal tuto žalobu dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatné. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C - 679/18 z 5. 3. 2020. 9. Proto nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění z platných smluv a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit povinnost zaplatit žalovanou částku, to jest žalovanou jistinu, poplatek za prodloužení splatnosti 1.054,29 Kč a poplatky z prodlení 4.906,38 Kč. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouva, soud žalobu o zaplacení poplatku za prodloužení splatnosti 1.054,29 Kč a poplatků z prodlení ve výši 4.906,38 Kč zamítl. U žalované jistiny, úroku z prodlení z této částky, musel soud zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok vůči žalovanému z jiného právního důvodu. 10. Žalovaný na úkor žalobce čerpal částku 19.675,62 Kč. Z této částky bylo vráceno jen 5.213,41 Kč. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by tuto částku vrátil. Jelikož k výplatě, čerpání částky 19.675,62 Kč došlo na úkor žalobce ve prospěch žalovaného bez právního důvodu, bez platné smlouvy o úvěru, žalovaný se na účet žalobce ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatil. Žalovaný z tohoto bezdůvodného obohacení žalobci vrátil jen 5.213,41 Kč a zbytek 14.462,21 Kč neuhradil ani poté, co mu byla dne 17. 2. 2023 doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost bezdůvodné obohacení ve výši 14.462,21 Kč žalobci vydat – zaplatit. 11. Protože žalovaný bezdůvodné obohacení ve výši 14.462,21 Kč žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byla vyzván žalobou, která mu byla doručena 17. 2. 2023, dostal se žalovaný od 19. 2. 2023 do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 14.462,21 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení uhradit žalobci i úrok z prodlení v žalované výši 8,5 % ročně z částky 14.462,21 Kč a ve zbytku požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Skutečnost, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 14.462,21 Kč před 17. 2. 2023 prokázána nebyla. Soudu byly sice předloženy listiny: maily, předžalobní výzva z 19. 8. 2021, ale nebylo prokázáno, že by tyto maily a dopis byly žalovanému doručeny nebo se dostaly do jeho dispozice. 12. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 14.462,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.462,21 Kč za dobu od 19. 2. 2023 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 27. 4. 2023