11 C 232/2018-451 — Okresní soud v Jičíně

1. Původní žalobce [celé jméno žalobce] se žalobou doručenou dne 27. 8. 2018 domáhal určení, že je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec]. Dále se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vydat, vyklidit a vyklizený předat žalobci pozemek st. [parcelní číslo] jehož součásti je stavba [adresa] a pozemek [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec], oproti povinnosti žalobce zaplatit žalované zpět převzatou kupní cenu za nemovitost, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. V průběhu řízení do řízení vstoupila p. [celé jméno žalobkyně], jako druhá žalobkyně. 2. K odůvodnění žaloby původní žalobce [celé jméno žalobce] uvedl, že žalovaná je dle výpisu z katastru nemovitostí vlastnicí nemovitostí pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec]. Zápis vlastnického práva byl proveden na základě kupní smlouvy, která je neplatná, pro omyl žalobce. [celé jméno žalobce] zakoupil tyto nemovitosti ze společných prostředků manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvou z 14. 3. 2016. Tato kupní smlouva byla uzavřena v rámci insolvenčního řízení, které by bylo vedeno na majetek matky žalované paní [jméno] [příjmení]. V nemovitosti nadále bydlí paní [jméno] [celé jméno žalovaného], žalovaná a pan [jméno] [celé jméno žalobce], který je bratrem původního žalobce [celé jméno žalobce] [celé jméno žalobce] byl předběžně dohodnut, že [jméno] [celé jméno žalobce] a paní [příjmení] [jméno] prodá každému jednu ideální polovinu předmětných nemovitostí. Dne 26. 2. 2018 proběhlo mezi žalovanou a [celé jméno žalobce] jednání. K tomu jednání přinesla žalovaná připravené smlouvy, o kterých tvrdila, že to jsou smlouvy o budoucí kupní smlouvě a smlouvy o budoucí zástavní smlouvě dle původní dohody a chtěla vše rychle podepsat. [celé jméno žalobce], aniž by se seznámil s jejich obsahem, smlouvy podepsal. [celé jméno žalobce] byl po mozkové mrtvici. Proto byly značně omezeny jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti. Z toho také vyplývá, že [celé jméno žalobce] při uzavírání kupní smlouvy jednal v omylu. Dále původní žalobce a) poukázal na to, že žalovaná v kupních smlouvách uvedla cenu nemovitostí 640.000 Kč. Tato cena neodpovídá jejich skutečné hodnotě, která činí minimálně dvojnásobek. Následně bylo u jednání dne 20. 3. 2019 uvedeno, že [celé jméno žalobce] uzavíral smlouvu s tím, že měl za to, že uzavírá smlouvu o smlouvě budoucí. Předmětem smlouvy o smlouvě budoucí mělo být zajištění úvěru, který si měla brát žalovaná, zástavními smlouvami. 3. Po vstupu původní žalobkyně [celé jméno žalobkyně] do řízení, [celé jméno žalobkyně] vznesla námitku relativní neplatnosti kupní smlouvy. Nemovitosti byly ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], protože byly zakoupeny ze společných úspor těchto manželů. Podpis p. [celé jméno žalobkyně] na kupní smlouvě je irelevantní. Manželé [celé jméno žalobce] byli totiž při uzavření kupní smlouvy uvedeni v omyl. Neměli možnost si kupní smlouvu přečíst. Kupní smlouva byla uzavírána ve spěchu, který vyvolala žalovaná a její matka [jméno] [celé jméno žalovaného]. Žalovaná a její matka zneužili špatný zdravotní stav manželů [příjmení], o kterém věděly. Účelově vyčkaly, na nepřítomnost [jméno] [celé jméno žalobce], který 25. 2. 2018 ve večerních hodinách odjel pracovně na 1 týden do Španělska. 4. Manželé [celé jméno žalobce] poukázali na to, že v kupní smlouvě je uvedeno datum 26. 2. 2018, ale žalovaná jí podepsala již dne 24. 2. 2018. Manželé [celé jméno žalobce] kupní smlouvy a další listiny podepsali u nich doma a na obecním úřadě pouze uznali své popisy za vlastní. Poukázali na svůj zdravotní stav, s tím, že by měla být posouzena jejich schopnost porozumět obsahu kupní smlouvy a dalších listin. 5. V podání z 2. 2. 2021 žalobci uvedli, že požadují, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] a pozemku [parcelní číslo] vše v k. ú. [obec]. Pro případ, že soud vyhodnotí námitkou vznesenou [celé jméno žalobkyně], týkající se relativní neplatnosti kupní smlouvy z 28. 2. 2016, navrhli žalobci, aby soud určil, že původní žalobci mají předmětné nemovitosti ve společném jmění manželů. Dále žalobci požadovali, aby soud uložil žalované povinnost vyklidit tyto nemovitosti a vyklizené je předat žalobci případně oběma žalobcům do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. Okresního soudu v Jičíně ve věci vydal 12. 2. 2021 rozsudek č. j. 11 C 232/2018-328, kterým určil, že původní žalobci jsou vlastníky pozemku p. č. st. 527, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. p. [číslo] vše v k.ú. [obec], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště Jičín na [list vlastnictví] a uložil žalované povinnost tyto nemovitosti vyklidit a vyklizené vydat žalobcům, oproti povinnosti zaplatit žalované zpět kupní cenu 640.000 Kč. 7. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 2. 8. 2021, č. j. 25 Co 142/2021-355 Odvolací soud mimo jiné vytkl soudu prvního stupně, že se nedostatečně vypořádal s podáním původních žalobců z 2. 2. 2021, které obsahovalo ne zcela zřetelné procesní stanovisko týkající se petitu žaloby. Okresní soud pak nerozhodl ani o původní žalobě ani o tom, co žalobci požadovali dle podání z 2. 2. 2021 Odvolací soud uvedl:„ …okresní soud měl se žalobci procesně odpovídajícím způsobem vyjasnit, čeho se vlastně v řízení domáhají, a následně měl eventuálně rozhodnout o změně žaloby a ve výroku svého rozhodnutí měl jasně deklarovat druh vlastnictví. V části žaloby, týkající se vyklizení nemovitostí, měl prvostupňový soud reagovat na závěrečný přednes žalobců buď rozhodnutím o částečném zpětvzetí žaloby, nebo vysvětlením, proč o vzájemném plnění rozhodl; měl tedy zaujmout postoj k právní argumentaci žalobců.“ 8. Dále se okresní soud nevypořádal s pochybnostmi o procesní způsobilosti žalobců. S tím souvisí rozdílné posouzení způsobilosti žalobců k uzavření kupní smlouvy a způsobilosti žalobců podat žalobu či návrh na vstup do řízení. Krajský soud uvedl, že soud má uložit ustanovenému znalci podat doplnění znaleckého posudku ve vztahu k způsobilosti původních žalobců podat žalobu, respektive vstoupit do řízení a v tomto řízení právně jednat. Podle doplnění znaleckého posudku zváží, zda a jaká procesní opatření jsou na místě. Doplnění znaleckého posudku bude mít vliv i pro vysvětlení rozdílné způsobilosti žalobců k různým právním jednáním v různých situacích. Pak vyzve žalobce, aby zcela jasně a určitě formulovali žalobní žádání ohledně určení vlastnictví a i vyklizení nemovitosti. Pak dle tohoto podání žaloby bude postupovat dle § 95 či § 96 o.s.ř. Pokud by soud rozhodoval o původní žalobě, měl by si vyřešit otázku aktivní věcné legitimace původní žalobkyně v řízení. 9. Poté, co ve věci rozhodl odvolací soud, zemřeli oba původní žalobci. Dne 13. 5. 2021 zemřela původní žalobkyně b) a dne 2. 4. 2022 zemřel původní žalobce a). Procesním nástupcem původních žalobců se stala dcera původních žalobců [celé jméno žalobkyně]. 10. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v podání z 31. 1. 2023, doručeném soudu dne 2. 2. 2023 uplatnila změnu žaloby a navrhla, aby soud určil, že pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], a pozemek [číslo] vše v k. ú. [obec] byly ke dni 13. 5. 2021, ke dni úmrtí původní žalobkyně [celé jméno žalobkyně], ve společném jmění manželů [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Dále navrhovala, aby žalované byla uložena povinnost vydat, vyklidit a předat žalobkyni tyto nemovitosti, oproti povinnosti žalobkyně zaplatit žalované zpět převzatou kupní cenu těchto nemovitostí ve výši 640.000 Kč, to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 11. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že proti její matce [příjmení] [jméno] bylo vedeno insolvenční řízení. Matka žalované v průběhu insolvenčního řízení oslovovala kupující, který by jí po skončení insolvenčního řízení prodal nemovitosti zpět. Bývalý druh matky žalované [jméno] [celé jméno žalobce] pro svoji nemajetnost tyto nemovitosti koupit nemohl. Nemovitosti proto zakoupil bratr p. [jméno] [celé jméno žalobce] p. [celé jméno žalobce] kupní smlouvou z 14. 3. 2016 za cenu 640.000 Kč, a to na základě pokynu zajištěného věřitele. S matkou žalované se [celé jméno žalobce] ústně dohodl na tom, že ji nemovitosti po skončení insolvenčního řízení prodá za tutéž cenu. Toto bylo výslovně písemně potvrzeno v předposledním článku nájemní smlouvy, kterou s ní uzavřel dne 9. 5. 2016. Matce žalované se ale po skončení insolvenčního řízení nepodařilo získat úvěr, ze kterého by zaplatila [celé jméno žalobce] kupní cenu. Proto byly nemovitosti prodány žalované za kupní cenu, za kterou je žalobce zakoupil v insolvenčním řízení. Žalovaná kupní smlouvu podepsala 24. 2. 2018 a předala jí žalobci, který si jí přes víkend chtěl prostudovat. V pondělí 26. 2. 2018 žalobce s manželkou kupní smlouvu podepsali na Obecním úřadě v