11 C 78/2022-62 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 17. 1. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 28.772 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 14. 6. 2021 do 14. 1. 2022 ve výši 1.398,21 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28.772 Kč za dobu od 15. 1. 2022 do zaplacení. 2. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce s žalovaným uzavřeli prostřednictvím internetových stránek dne 13. 7. 2020 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobci poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí 660 Kč. Dále byly sjednány volitelné poplatky 199 Kč za urychlené poskytnutí úvěru do 60 minut od ověření identity, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, který umožnil žalovanému odložit splatnost aktuální splátky o měsíc, poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalobce dále uvedl, že:„ V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši 981 Kč, …“ Úvěr společně s poplatky a úroky byl splatný ve 24 měsíčních splátkách. Do dne 1. 9. 2020 byla na úvěr uhrazena částka 1.941 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Následně byl žalobcem informován o výši dluhu a vyzýván k úhradě dlužné částky prostřednictvím SMS a mailů. Žalovanému byla účtovány smluvní pokuty: dne 31. 12. 2020 ve výši 500 Kč a dne 19. 10. 2020 ve výši 500 Kč, které jsou účtovány v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou aktuálně splatné splátky. Žalovanému byly účtovány účelně vynaložené náklady: dne 20. 8. 2020 ve výši 100 Kč, dne 21. 9. 2020 ve výši 100 Kč, dne 19. 10. 2020 ve výši 100 Kč, dne 16. 11. 2020 ve výši 130 Kč, dne 4. 1. 2021 ve výši 100 Kč, dne 4. 1. 2021 ve výši 130 Kč. Jedná se o náklady, které žalobci vznikly v souvislosti s vymáháním dlužné částky po žalovaném. Při stanovení účelně vynaložených nákladů žalobce započítal poměrnou část mzdy zaměstnanců žalobce, kteří se podíleli na vymáhání dlužných částek. Tato částka byla vypočtena na 50 Kč. Dále připočítal náklady za SMS zprávy ve výši 4 Kč, za telefonické hovory mezi žalobcem a žalovaným ve výši 1 Kč, náklady na energie a nájem podoby ve výši 10 Kč, náklady na systém a jeho údržbu ve výši 35 Kč. Dohromady jsou tedy účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč s tím, že žalovaný je povinen takto stanovenou částku hradit i opakovaně, pokud dlužnou částku neuhradí, a to každý měsíc, ve kterém je žalobcem dluh vymáhán. Dne 16. 11. 2020 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru. V souvislosti s tímto dopisem mu byly účtovány účelně vynaložené náklady 130 Kč. Úvěr byl ke dni 4. 1. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru, včetně smluvní pokuty. Tato výzva byla zaslána dlužníkovi doporučeně. V souvislosti s tímto dopisem byly žalovanému účtovány náklady ve výši 130 Kč. Dále byla žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta vypočtená jako 10 % z nesplacené jistiny a úroků. Takto byla účtována smluvní pokuta ve výši 2.406 Kč dne 29. 4. 2021. Žalobce po žalovaném požaduje zaplatit jistinu ve výši 19.166 Kč, poplatky za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč (šest poplatků po 99 Kč) poplatky za SMS servis ve výši 245 Kč (6 x 49 Kč), úroky ve výši 4 900 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 560 Kč a smluvní pokutu ve výši 3.406 Kč 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 16. 5. 2022. K jednání dne 26. 1. 2023 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 23. 12. 2022. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Žalobce tvrdil, že s žalovaným uzavřel 13. 7. 2020 prostřednictvím internetu smlouva o úvěru. Z předložených důkazů formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrové smlouvy, kopie občanského průkazu žalovaného,, opisu výpisu proplacení smlouvy z 13. 7. 2020, výpisu čerpání, splátek a úhrad, výpisu z účtu žalovaného za dobu od 16. 5. 2020 do 17. 6. 2020 zprávy [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu na základě, které žalobce poukázal na účet žalovaného dne 13. 7. 2020 částku 20.000 Kč. 5. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Žalobce měl dle 86 z. č. 257/2016 Sb. před uzavřením dané smlouvy prověřit úvěruschopnost žalovaného. Toto, ale nebylo v řízení dostatečně doloženo. Žalobce pouze tvrdil, že tak učinil. Uvedl, že zkoumal, zda-li žalovaný má jiné úvěru a jiné závazky prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí. Žalobce ale nepředložil důkazy, že toto bylo také skutečně učiněno. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C - 679/18 z 5. 3. 2020. 9. Proto nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit povinnost zaplatit žalovanou částku, to jest žalovanou jistinu, poplatky, úroky, smluvní pokutu a náklady na vymáhání. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva soud žalobu o zaplacení poplatků za bezpečnou splátku 495 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 245 Kč, úroků ve výši 4.900 Kč, smluvních pokut a úroků z prodlení z těchto částek zamítl. U žalované jistiny, účelně vynaložených nákladů a z těchto částek požadovaných úroků z prodlení musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok vůči žalovanému z jiného právního důvodu. 10. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného žalobce poukázal dne 13. 7. 2020 20.000 Kč. Žalobce uvedl, že z této částky žalovaný žalobci vrátil 1.941 Kč. Zbytek 18.059 Kč žalovaný žalobci nevrátil. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by tuto částku vrátil. Jelikož k výplatě částky 20.000 Kč došlo na úkor žalobce ve prospěch žalované bez právního důvodu, bez platné smlouvy o úvěru, žalovaný se na účet žalobce ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně obohatil. Žalovaný z bezdůvodného obohacení žalobci dodnes vrátil jen část a zbytek 18.059 Kč nevrátil ani poté, co mu byla dne 16. 5. 2022 doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 2991 odst. 1 o. z. uložil žalovanému povinnost bezdůvodné obohacení ve výši 18.059 Kč žalobci vydat – zaplatit. Ve zbytku žalované jistiny 1.107 Kč včetně úroků z prodlení z této částky zamítl, protože nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, na základě, které by byl žalovaný povinen tuto částku hradit. 11. Protože žalovaný bezdůvodné obohacení ve výši 18.059 Kč žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl vyzván žalobou, která mu byla doručena 16. 5. 2022, dostal se žalovaný od 18. 5. 2022 do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 18.059 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost za dobu od 16. 5. 2022 do zaplacení uhradit žalobci i úrok z prodlení v žalované výši 8,25 % ročně z částky 18.059 Kč a ve zbytku požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Skutečnost, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 18.059 Kč před 16. 5. 2022 prokázána nebyla. Soudu byly sice předloženy listiny: dopisy žalobce žalovanému z 16. 11. 2020, 4. 1. 2021, dopis zástupce žalobce žalovanému z 14. 5. 2021, ale nebylo prokázáno, že by tyto dopisy byly žalov