5 C 216/2022-43 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení neuhrazených (nevrácených) prostředků poskytnuté zápůjčky ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 12 275 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [webová adresa] dne 20. 11. 2020 smlouvu o zápůjčce. Poskytnuta byla bezhotovostně částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku 20. 12. 2020 (nikoli ve 3 měsíčních splátkách, jak je zjevně nesprávně uváděno v žalobě). Žalovaný byl při uzavření smlouvy identifikován v rámci dokladu totožnosti, odesláním verifikační platby z účtu, jehož je majitelem a zadáním PIN, který obdržel na jím zadané telefonní číslo. Tím bylo zachyceno právní jednání žalovaného a žalobkyně dne 20. 11. 2020 poukázala ve prospěch platebního místa – účtu žalovaného – zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení prostředků včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením zápůjčky a poplatku dnem 21. 12. 2020 a žalobkyně na to reagovala adresací 5 upomínek. Výše útrat s nimi spojenými je upravena v článku 2.3 smlouvy a s každou z upomínek žalobkyně spojila nárok na zaplacení částky 500 Kč. Konečně byl uplatněn nárok z právního důvodu smluvní pokuty rovněž sjednané v článku 2.3 smlouvy sazbou 0,1 % denně z dlužné částky 10 000 Kč k období od 21. 12. 2020 do 2. 6. 2022 s vyčíslením hodnotou 5 000 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (na podkladě usnesení ze dne 3. 10. 2022, č. j. 5 C 154/2022-29). 5. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů: smlouva o zápůjčce, všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu žalobkyně, upomínky, předžalobní výzva s podacím archem. 6. K hodnocení důkazů v podobě smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a potvrzení o platbě je třeba předně uvést, že povaha tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaným nebylo poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou o úvěru zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, pokud by byla procesně bdělý, mohl by cestou tvrzení o opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně uvádí, resp. poskytl alespoň dílčí plnění nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše odpadla nebo z jiných právem aprobovaných důvodů neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný žádné plnění na čerpanou zápůjčku neposkytl. 7. Po stránce skutkové se uzavírá, že mezi účastníky byla cestou elektronických prostředků uzavřena smlouva o zápůjčce. Listina prokazuje, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně na účet, jehož byl majitelem 10 000 Kč. Jelikož nebyly předneseny žádné námitky k negociačnímu procesu mezi účastníky, lze uzavřít, že smlouva byla žalovaným podepsána a tedy uzavřena připojením elektronického podpisu ve formě PIN po té, co byl žalovaný identifikován a ztotožněn jako majitel účtu. Součástí smluvního substrátu se staly všeobecné obchodní podmínky. Vedle esenciálních náležitostí smlouvy o zápůjčce je pro posuzování dalších nároků žalobkyně významným článek 2.3. smlouvy upravující sazby paušálních odměn za úkony při prodlení dlužníka a utvrzení dluhu smluvní pokutou. Konkrétně byla stanovena výše nákladů věřitele za písemnou (listinnou) upomínku/výzvu k úhradě ve výši 500 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit do 20. 12. 2020. Prokazuje potvrzení o platbě, že žalobkyně poukázala žalovanému dne 20. 11. 2020 částku 10 000 Kč na účet označený žalovaným a naplnila tak článek 1.2. smlouvy. V článku 1.3. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit věřiteli poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč nejpozději do 20. 12. 2020 (článek 1.4. smlouvy). Žalobkyně po uplynutí doby k vrácení prostředků vyhotovila 5 upomínek s výzvami k plnění dne 27. 12. 2020, 3. 1. 2021, 10. 1. 2021, 19. 1. 2021 a 3. 2. 2021. Předžalobní aktivita žalobkyně je prokázána výzvou ze dne 31. 1. 2020 doplněnou o podací lístek doporučeně odeslané zásilky dne 1. 2. 2022. 8. Vzhledem k povaze smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků bezhotovostním převodem, není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil svým právním jednáním a elektronickou akceptací návrhu na uzavření smlouvy skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011) a že by poskytnuté plnění bylo plněním z jiného právního důvodu než z titulu zápůjčky. K tomu lze připomenout, že žalobkyně nemůže prokázat tvrzení, že žalovaný včas, tj. do 20. 12. 2020, prostředky a poplatek za jejich přenechání nevrátil. 9. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Na obligační vztah dopadá právní úprava zakotvená v zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a to zejména stran zachycení obsahu smlouvy, posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit a dodržení limitu výše smluvní pokuty. Na proces uzavírání smlouvy dopadá zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. 10. Po právní stránce se hodnotí smlouva o zápůjčce jako platné právní jednání. Postupováno bylo na podkladě ust. § 561 odst. 1 věta druhá o. z., když při uzavírání smlouvy došlo k naplnění podmínek prostého elektronického podpisu smlouvy o zápůjčce, jak to předpokládá § 5 a 7 zák. č. 297/2016 Sb., když žalovaný nepodrobil proces při uzavírání smlouvy o zápůjčce jakýmkoli námitkám. Ačkoli je smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek adhezním typem smlouvy (§ 1798 a násl. o. z.), ujednání o poplatku, náhradě za upomínky a smluvní pokutě jsou součástí vlastní smlouvy, nejsou skryta či jinak omezena možnost se s nimi seznámit a není tak kolidováno s § 1814 písm. f) o. z. Z obsahu smlouvy nevyplývá ani přítomnost významné nerovnováhy mezi právy a povinnostmi smluvních stran (§ 1813 věta prvá o. z.) Smluvní pokuta byla sjednána nikoli ve smluvních podmínkách, ale přímo ve smlouvě (vizte Nález ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. listopadu 2013) a její výše byla uplatněna co do limitu podle § 122 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. Její výše nebyla shledána kolizní s ust. § 2051 o. z. vzhledem k povaze smlouvy, rozsahu, v jakém byl případ porušení smlouvy utvrzen a absenci zajištění dluhu jiným způsobem. 11. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou a k její perfekci došlo bezhotovostně do platebního místa, jak jej vymezil žalovaný určením účtu u peněžního ústavu, jehož byl majitelem. Žalovaný přijal přenechané prostředky, čímž právní předchůdce žalobce splnil svůj závazek, avšak svou povinnost k vrácení žalovaná ani zčásti nesplnil. Právní důvod nárok jakož i jeho výše jsou tak důvodnými, když poplatek za poskytnutí zápůjčky je druhem odměny věřiteli podobně, jako by tomu bylo, pokud by byl sjednán úrok. 12. V případě nákladů upomínání se soud neztotožňuje s výkladem žalobkyně, která vyhotovila v období od 27. 12. 2020 do 3. 2. 2021 celkem 5 upomínek a podřadila je pod příslušné smluvní ujednání. Ačkoli jsou náklady spojené s uplatnění pohledávky jejím příslušenstvím, postrádá smlouva ujednání o četnosti upomínek, resp. z přehledu úkonů nevyplývá, že by bylo počítáno s kumulací písemných upomínek/výzev k úhradě. Postrádá rozumného důvodu, aby věřitel zcela automatizovaným způsobem v období 39 dní (od 27. 12. 2020 do 3. 2. 2021) vyhotovil 5 upomínek. Byť to právní předpisy ani smlouva nezapovídají, jedná se o zjevné zneužití práva k dosažení navýšení pohledávky za žalovaným, které nemůže požívat co do 4 z 5 upomínek právní ochrany. Lze připustit i opakování výzvy, pokud by se změnily okolnosti, za nichž nárok vznikl nebo by došlo k přiměřenému uplynutí času od posledního upomínacího úkonu. Včetně předžalobní výzvy tak žalobkyně vyhotovila celkem 6 upomínek. Jelikož se jedná z pohledu 4 krátce po sobě jdoucích upomínek po upomínce ze dne 27. 12. 2020 o zjevné zneužití práva, nebylo lze co do částky 2 000 Kč (4 x upomínka po 500 Kč) poskytnout žalobkyni podle § 8 o. z. právní ochranu. 13. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni 17 775 Kč (10 000 Kč z právního důvodu nevrácených prostředků zápůjčky + 2 275 Kč z právního důvodu poplatku za poskytnutí zápůjčky + 500 Kč