7 C 201/2022-45 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 13 410 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že 4. 3. 2021 byla mezi stranami sporu uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce žalované po prověření schopnosti žalované úvěr splácet převedl na účet dne 4. 3. 2021 částku 7 500 Kč se splatností dne 11. 5. 2021. Žalovaná se zavázala žalobci zaplatit jednak částku 7 500 Kč a jednak poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč Smlouva je oboustranně podepsána, žalobce smlouvu podepsal elektronickým podpisem, žalovaná autorizačním PIN kódem, který jí zaslal žalobce formou SMS zprávy. Žalovaná částka 13 410 Kč zahrnuje nezaplacenou jistinu 7 500 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 700 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 210 Kč. Kromě toho žalobce po žalované požaduje zaplacení poplatku spojeného se zasíláním upomínek 2 500 Kč, tj. 5 x upomínka á 500 Kč. Žalovaná žalobci ničeho neuhradila. 2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaná žádné důkazy nepředložila ani neoznačila a k věci samé se nevyjádřila. 3. Žalobce na prokázání svých tvrzení soudu předložil listinu nazvanou jako smlouvu o zápůjčce, kde jako smluvní strany vystupují na straně věřitele žalobce a na straně dlužníka žalovaná. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalované na účet č. [bankovní účet] bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 7 500 Kč s tím, že žalovaná se zavázala půjčenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 700 Kč žalobci vrátit ve třech splátkách á 3 400 Kč. Celková částka k vrácení činila 10 200 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala dne 4. 3. 2021 PIN kódem [číslo], jež jí žalobce zaslal prostřednictvím SMS zprávy. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky žalobce rovněž podepsané žalovanou PIN kódem [číslo] dne 4. 3. 2021. Dále žalobce předložil potvrzení, že z účtu [bankovní účet] byla 4. 3. 2021 zaplacena na jeho účet ze strany žalované částka 1 Kč. Z potvrzení [právnická osoba], vzal soud za prokázané, že dne 4. 3. 2021 byla z účtu žalobce č. [bankovní účet] zaslána na účet č. [bankovní účet] částka 7 500 Kč. U platby je uveden text:„ [anonymizována tři slova]“, [variabilní symbol]. 4. Ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že jediným majitelem a disponentem s účtem č. [bankovní účet] byla ke dni 4. 3. 2021 žalovaná. Dne 4. 3. 2021 byla na účet připsána platba 7 500 Kč [variabilní symbol]. 5. Dny 7. 4. 2021, 18. 4. 2021, 7. 5. 2021, 16. 5. 2021, 29. 5. 2021 jsou datovány upomínky žalobce adresované žalované k zaplacení dlužné částky. Výzva k úhradě datovaná dnem 7. 5. 2021 mimo jiné obsahuje i oznámení o zesplatnění dluhu dnem 7. 5. 2021, s tím, že dluh k uvedenému dni dosahuje výše 13 214 Kč. Dluh postupně narůstal. 6. Dnem 2. 6. 2022 je datována předžalobní výzva k zaplacení dluhu psaná právním zástupcem žalobce a adresovaná žalované, kde žalobce žalovanou vyzývá k zaplacení částky 17 061 Kč do tří dnů ode dne doručení upomínky. Současně byla žalovaná upozorněna na soudní vymáhání dluhu a na náklady s tím spojené v případě, že dluh žalobci neuhradí. Odeslání výzvy žalobce prokázal poštovním podacím lístkem potvrzeným poštou [obec] dne 3. 6. 2022. 7. Žalobce byť v žalobě tvrdil, že před poskytnutím zápůjčky žalované prověřil její schopnost zápůjčku splácet, žádné důkazy na prokázání svého tvrzení neoznačil ani nedoložil, a to i přes výzvu soudu. Navrhl, aby věc byla posouzena dle příslušných ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. 8. Soud danou věc posuzoval dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle 2993 o.z. plnila–li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobce v řízení neprokázal platné uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím elektronické komunikace na svých internetových stránkách, na základě které poskytl žalované zápůjčku v celkové výši 15 000 Kč. Žalobce ve vztahu vystupoval jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. <i>9. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy by zkoumal a jakým způsobem zkoumal schopnost žalované zápůjčku splácet, a přesto jí zápůjčku poskytl, je třeba smlouvu považovat za neplatnou a povinností žalované je vrátit žalobci jím poskytnutou jistinu. 11. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná dne 4. 3. 2021 obdržela od žalobce částku 7 500 Kč. Tuto částku žalobci dosud nevrátila, a to ani přes zaslané upomínky. Proto soud ohledně částky 7 500 Kč považuje žalobu za důvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku. 12. Co se týče ostatních žalobou uplatněných nároků, tj. poplatku za poskytnutí zápůjčky sjednaném ve výši 2 700 Kč, částky 2 500 Kč jakožto smlouvou sjednaného poplatku za zaslání upomínek – bylo předloženo 5 upomínek (dle čl. 2 smlouvy je věřitel oprávněn požadovat po spotřebiteli částku 500 Kč/písemn výzva k úhradě duhu) a částky 3 210 Kč jakožto v čl. 2 smlouvy sjednané smluvní pokuty, soud tyto nároky žalobci nepřiznal. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy tyto nároky žalobci nenáleží. 13. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Zákonný úrok z prodlení byl žalobci přiznán ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky. 14. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 15. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.