11 C 103/2024-86 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 12. 2. 2024 domáhal po žalované zaplacení částky 14.970,02 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.590,28 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 12.170,02 Kč za dobu od 13. 2. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 24. 11. 2023 do 12. 2. 2024 ve výši 498,31 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.970,02 Kč za dobu od 13. 2. 2024 do zaplacení.2. K odůvodnění žaloby uvedl, že žalobce s žalovanou uzavřeli 7. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým rámcem 29.990 Kč. Žalovaná byla oprávněna čerpat úvěr prostřednictvím revolvingové karty. Žalovaná se zavázala žalobci poskytnutý úvěr měsíčně splácet. V měsíčních splátkách byly zahrnuty úhrady úroků, části čerpaného úvěru, poplatků. Žalovaná celkem vyčerpala částku 59.980 Kč a na poskytnutý úvěr uhradila 57.778 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela. Žalobce proto úvěr zesplatnil k 9. 11. 2023 a žalovaná byla vyzvána k splacení celého úvěru dopisem z 9. 11. 2023. Žalovaná dluh neuhradila. Ke dni sepsání žaloby žalovaná žalobci dlužila uhradit jistinu 12.170 Kč, náklady na vymáhání 1.300 Kč, smluvní pokuty 1.500 Kč.3. Náklady na vymáhání 1.300 Kč tvoří účelně vynaložené náklady ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč, byla-li žalované v daném měsíci zaslána výzva k úhradě formou doporučeného psaní. Od 1. 5. 2022 byla částka za účelně vynaložené náklady sjednocena a zvýšena na 300 Kč za každý měsíc vymáhání. Náklady na vymáhání byly žalobcem vypočteny jako poměrná část nákladů žalobce vynaložených na zaměstnanecký aparát, telekomunikační služby, provozní náklady a náklady na systém správy pohledávek žalobce. Žalovaná byla o výši účtovaných nákladů na vymáhání vyrozuměna v příslušné výzvě k zaplacení.4. Smluvní pokuty ve výši 1.500 Kč spočívají ve smluvních pokutách po 500 Kč za prodlení s úhradou splátky.5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba ji byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 20. 6. 2024. K jednáním dne 28. 8. 2024 a 3. 10. 2024 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaná nikoliv. Předvolání k jednání dne 28. 8. 2024 bylo žalované doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 5. 8. 2024. Předvolání k jednání dne 3. 10. 2024 bylo žalované doručeno dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dne 3. 9. 2024. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.6. Žalobce tvrdil, že s žalovanou 7. 11. 2019 uzavřel smlouvu o revolvingové úvěru.7. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném k 7. 11. 2019 (dále jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. §87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Žalobce měl dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. před uzavřením dané smlouvy prověřit úvěruschopnost žalované. Toto, ale nebylo v řízení dostatečně doloženo. Žalobce tvrdil, že tak učinil. Žalobce ale nepředložil odpovídající důkazy, že toto bylo také dostatečně učiněno. Žalobce předložil listinu označenou jako smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním. V ní je uvedeno, že žalovaná je svobodná a má jedno dítě. Bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Je zaměstnaná u společnosti , právnická osoba, . a její měsíční čistý příjem je ve výši 19.000 Kč. Příjmy ostatních členů domácnosti jsou ve výši 4.000 Kč měsíčně. Další údaje o příjmech a výdajích žalované v této listině uvedeny nejsou. Dále žalobce předložil listinu označenou jako potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení a řízení rizik. Uvádí se v ní, že žalovaná je svobodná. Má jedno dítě, je zaměstnaná s příjmem 19.000 Kč měsíčně. Příjmy ostatních členů domácnosti jsou ve výši 4.000 Kč. Měsíční výdaje domácnosti jsou dle žádosti ve výši 6.000 Kč (v žádosti se přitom soudu nepodařilo nalézt údaje o výdajích domácnosti žalované). Dále je zde uvedeno, že údaje registrů SOLUS, NRKI, MVCR, JAP PUJCKA, CEE, MVCT, ISIR byly negativní. Tuto listinu vyhotovil žalobce a není podepsána či autorizovány žalovanou a ani dalšímu subjekty odlišnými od žalobce (viz údaje z registrů). Kromě těchto důkazů a listiny obsahujících popis, metodiku žalobce při prověřování úvěruschopnosti, nebyly soudu předloženy další důkazy týkající se prověření úvěruschopnosti. Předložené důkazy týkajíc se ověření úvěruschopnosti žalované nejsou dostatečné, protože nebyly potvrzen subjekty, které měli žalobci informace poskytnout a nejsou k němu ani přiloženy žádné důkazy vystavené třetí stranou, ze kterých měl žalobce tato zjištění získat. Nebyly předloženy listiny, ze kterých žalobce zjistil příjmy žalovaného a členů jeho domácnosti. Není zřejmé, jak žalobce zjistil měsíční výdaje žalované, například na bydlení. V žádosti tento údaj uveden není, ačkoliv v potvrzení žalobce je uvedeno, že dle žádosti jsou výdaje žalované ve výši 6.000 Kč měsíčně. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že nebylo prokázáno, že by byla dostatečně vyhodnocena úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Z těchto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná.10. Proto nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalované uložit povinnost zaplatit žalovanou částku, to jest žalovanou jistinu, smluvní pokuty, úroky a úroky z prodlení. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, soud žalobu o zaplacení nákladů, smluvní pokuty, úroků a úroků z prodlení z těchto částek zamítl.11. U žalované jistiny, účelně vynaložených nákladů a z těchto částek požadovaných úroků z prodlení musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok z jiného právního důvodu. V řízení bylo zprávou , právnická osoba, ., a výpisem čerpání, splátek a úhrad a skutečnosti, že žalobci bylo vráceno 57.778 Kč, prokázáno, že žalobce žalované poukázal či za ní uhradil celkem 59.980 Kč. Z tvrzení žalobce uvedených v žalobě vyplývá, že z této částky žalovaná žalobci vrátila 57.778 Kč. Zbytek 2.202 Kč žalovaná žalobci nevrátila. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že by tuto částku vrátila. Žalovaná částku 2.202 Kč žalobci nevrátila ani poté, co jí byla dne 20. 6. 2024 doručena žaloba v této věci. Proto soud dle 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalované tuto nevrácenou jistinu výši 2.202 Kč žalobci vydat – zaplatit. Lhůtu pro vyplacení stanovil na 21. 6. 2024 s ohledem na to, kdy byla žalované doručena žaloba v této věci. Žalovaná nenamítala žádné skutečnosti, že nebyla schopna tuto částku následující den po doručení žaloby dne 21. 6. 2024 uhradit.12. Protože žalovaná jistinu ve výši 2.202 Kč žalobci neuhradila ani následující den poté, co k tomu byla vyzvána žalobou, která jí byla doručena 20. 6. 2024, dostala se žalovaná od 22. 6. 2024 do prodlení s vrácením jistiny ve výši 2.202 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost za dobu od 22. 6. 2024 do zaplacení uhradit žalobci i úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2.202 Kč a ve zbytku požadovaných úroků z prodlení soud žalobu, Anonymizováno, zamítl. Skutečnost, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky 2.202 Kč před 22. 6. 2024 prokázána nebyla. Soudu byly předloženy listiny: výzva žalobce žalované ke splacení celého úvěru z 9. 11. 2023 včetně seznamu odeslané pošty, ze kterého vyplývá, že tento dopis byl odeslán dne 10. 11. 2023 a předžalobní výzva k plnění z 30. 11. 2023 včetně seznamu odeslané pošty, ze kterého vyplývá, že tato výzva byla odeslána 1. 12. 2023. U těchto dopisů ale nebylo prokázáno, že by tyto dopisy byly žalované doručeny nebo se dostaly do její dispozice. Ani doklady o odeslání dopisu takovýmto důkazem bez da