11 C 139/2024-69 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 30. 4. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 32.424,71 Kč, úroku z prodlení ve výši 4.387,17 Kč, úroku ve výši 7.813,61 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27.714,51 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 27.114,51 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, s žalovaným uzavřeli dne 21. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční splátky. Za poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal hradit úrok, poplatky a náklady. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek. Právní předchůdce žalobce proto zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky po splatnosti. Žalovaný dluh neuhradil a úvěr byl ke dni 30. 5. 2022 zesplatněn. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek žalovaný na úvěr uhradil 7.661,93 Kč. Následně nebylo nic uhrazeno. Žalobce po žalovaném požaduje uhradit dlužnou jistinu 27.114,51 Kč, poplatek ve výši 600 Kč, kapitalizovaný úrok narostlý do 30. 5. 2022, kapitalizovaný úrok za dobu od 31. 5. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 7.813,61 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 31. 5. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 4.387,17 Kč, úrok ve výši 21,39 % ročně z částky 27.114,51 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27.714,51 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 19. 8. 2024. Následně mu byla doručena 21. 8. 2024. K jednání dne 28. 11. 2024 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 8. 11. 2024. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti.5. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, a žalovaný vedli jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Žalobce soudu předložil listinu označenou jako Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, ve které se uvádí, že společnost , právnická osoba, žalovanému poskytne spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 54 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet. Tato listiny není podepsána žalovaným. Dále předložil smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (nepodepsané), standardní informace o spotřebitelském úvěru (nepodepsané), kopii občanského průkazu žalovaného, fotografii muže, zřejmě žalovaného, který drží občanský průkaz žalovaného. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému dne 21. 9. 2021 25.000 Kč, 22. 9. 2021 1.000 Kč a 4.000 Kč. Toto bylo prokázáno potvrzeními o provedení transakce, správou , právnická osoba, . z 17. 10. 2024.6. Žalovaný právnímu předchůdci žalobce uhradil 7.661,93 Kč. Toto bylo prokázáno tvrzením žalobce, které žalovaný nezpochybnil a netvrdil a neprokázal, že by žalobci či jeho právnímu předchůdci uhradil větší částku.7. Pohledávka vzniklá na základě výše uvedených skutečností byla postoupena na žalobce. Toto bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, a žalobcem dne 21. 9. 2023 včetně části seznamu postupovaných pohledávek, oznámením společnosti , právnická osoba, žalovanému z 29. 9. 2023. Oznámení bylo odesláno žalovanému 27. 10. 2023. Skutečnost, že by oznámení společnosti , právnická osoba, žalovanému z 29. 9. 2023 bylo doručeno žalovanému prokázáno nebylo.8. Zástupce žalobce sepsal dne 15. 2. 2024 výzvu žalovanému k plnění. Tato výzva byla odeslána žalovanému dne 16. 2. 2024. Toto bylo prokázáno výzvou zástupce žalobce žalovanému z 16. 2. 2024 a podacím lístkem. Skutečnost, že by tato výzva byla doručena žalovanému prokázána nebyla.9. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném ke dni 15. 6. 2017 (dále též jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, s žalovaným jednali o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru měla být společností , právnická osoba, ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. prověřena úvěruschopnost žalovaného. V řízení nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by před uzavřením dané úvěrové smlouvy došlo k dostatečnému a řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce pouze tvrdil, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného došlo. Tuto skutečnost neprokázal. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná. K této neplatnosti soud přihlížel z úřední povinnosti na základě rozsudku Soudního Dvora Evropské unie ve věci C -679/18 z 5. 3. 2020. Dále soud uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli úvěrovou smlouvu včetně podmínek, v podobě, které jsou soudu předloženy. Předložená smlouva ani úvěrové podmínky nejsou podepsány a ani jinými důkazy nebylo prokázáno, že by s nimi žalovaný souhlasil v předložené podobě.13. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit zaplatit žalovanou částku. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu v části, kde žalobce požadoval zaplacení poplatku, úroků a úroků z prodlení z těchto částek.14. U žalované dlužné jistiny 27.114,51 Kč včetně úroků z prodlení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 30.000 Kč. Žalovaný má tu povinnost tuto částku dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. Z této částky bylo vráceno 7.661,93 Kč a zůstalo nevráceno 22.338,07 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalovaný tuto částku žalobci dodnes nevydal ani poté, co mu byla dne 19. 8. 2024 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalovanému povinnost částku 22.338,07 Kč žalobci vrátit – zaplatit. Protože žalovaný tuto částku neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl vyzván žalobou, která mu byla doručena 19. 8. 2024, dostal se žalovaný od 21. 8. 2024 do prodlení s vrácením této částky. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost za dobu od 21. 8. 2024 do zaplacení uhradit žalobci úroky z prodlení z částky 22.338,07 Kč v žalobcem požadované výši. Ve zbytku žalované jistiny včetně úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Ohledně zaplacení dalších úroku z prodlení soud žalobu zamítl. Nárok na úroky z prodlení za dobu před 21. 8. 2024 není dán proto, že žalovaný v té době nebyl v prodlení. Nebylo prokázáno, že by existovala platná smlouva na základě, které by měl žalovaný před 21. 8. 2024 vrátit 30.000 Kč, respektive 22.338,07 Kč. K vydání žalované částky byl žalovaný vyzván až doručením žaloby. To, že by žalovanému byla před 19. 8. 2024 doručena výzva k zaplacení žalované částky, prokázáno nebylo.15. Žalovaný měl v řízení poměrně větší úspěch než žalobce, proto by mu dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobci příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Soud proto nepři