3 C 34/2024-28 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce podal u soudu žalobu, kterou se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit byt, specifikovaný ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdil, že je členem Stavebního bytového družstva občanů v , Anonymizováno, , a s tímto členstvím je spojen nájem předmětného bytu. Nájemní smlouvu žalobce s družstvem uzavřel 2. 9. 2016, předmětný byt však bez právního důvodu užívá žalovaný, který v něm ubytovává další osoby, s nimiž společně narušují pokojné soužití v domě a ničí byt i jeho zařízení. Výzvám k nápravě ani k uzavření podnájemné smlouvy žalovaný nevyhověl.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, protože nemá možnost jiného bydlení a neví, kde by uskladnil své bytové zařízení. Uváděl, že předmětný byt byl původně jeho, v roce 2016 jej převedl na žalobce a chtěl by v něm dožít, případně očekává, že se o něj žalobce postará a splní tak svou povinnost, kterou mají děti ke svým rodičům. Připustil dřívější potíže s hrazením úhrad za služby spojené s bydlením, pořádání oslav v bytě v době, kdy měl peníze, i to, že poskytl přespání v bytě svým dvěma známým a že nepřistoupil na uzavření podnájemní smlouvy s žalobcem.3. Smlouvou o nájmu družstevního bytu, uzavřenou Stavebním bytovým družstvem občanů v , Anonymizováno, a žalobcem dne 6. 9. 2016, je prokázáno, že žalobce je členem družstva a s tímto členstvím je spojeno právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu. Předmětem nájmu je byt č. , hodnota, o velikosti 1+3 ve 2. podlaží domu č. , hodnota, v , adresa, v , jméno FO, , sestávající ze 3 pokojů, kuchyně, koupelny WC, předsíně, sklepa a lodžie, který družstvo žalobci přenechalo do užívání za podmínek stanovených touto smlouvou a stanovami družstva. Právo užívat byt žalobci vzniklo 6. 9. 2016 a smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Žalobce jako nájemce se zavázal platit nájemné za užívání bytu a náklady na plnění spojená s užíváním bytu. Smlouva dále podrobně upravuje práva a povinnosti družstva i nájemce a způsoby skončení nájmu.4. Předžalobní výzvou z 9. 5. 2023, kterou žalobce zaslal žalovanému, shrnul, že žalovaný předmětný byt užívá, avšak nehradil náklady spojené s jeho užíváním a nereagoval na návrh žalobce na to, aby užívání bytu bylo zlegalizováno. Žalobce musel hradit náklady na užívání bytu sám a následně se jejich zaplacení na žalovaném domáhal soudně. Žalovaný byl vyzván k úhradě 20 965 Kč s příslušenstvím, a protože byt užívá bez jakékoliv podnájemní smlouvy, vyzval žalobce žalovaného k vyklizení předmětného bytu do 30. 5. 2023 s upozorněním na možnost soudního řešení. Podacím archem je prokázáno, že výzva byla žalovanému odeslána 12. 5. 2023 doporučenou poštou.5. Žalobce dále v řízení prokazoval, že nabízel žalovanému uzavření podnájemní smlouvy k předmětnému bytu za podrobně upravených podmínek. Dopisem zástupkyně žalobce žalovanému z 24. 10. 2023 je prokázáno, že podmínky vyjednávané podnájemní smlouvy byly ze strany žalovaného připomínkovány, a znění podnájemní smlouvy bylo dle těchto připomínek upravováno. Žalobce trval na tom, aby smlouva nebyla uzavírána na dobu delší jednoho roku, počítal ale s jejím automatickým prodlužováním, pokud bude žalovaný podmínky smlouvy plnit. Žalovaný byl vyzván k podpisu smlouvy, mezi stranami však není sporu o tom, že žalovaný smlouvu nepodepsal.6. Podle § 2211 o.z., ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.7. Podle § 1043 odst. 1 o.z., na toho, kdo nabyl držby vlastnického práva poctivě, řádně a pravým způsobem, se hledí jako na vlastníka proti tomu, kdo mu věc zadržuje či ho jinak ruší, aniž k tomu má právní důvod, nebo pokud k tomu má právní důvod stejně silný či slabší.8. Podle § 1044 o.z., má-li někdo věc u sebe, aniž mu svědčí domněnka podle § 1043, může uplatnit právo náležející vlastníku na ochranu svým vlastním jménem.9. Podle § 1042 o.z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.10. Cit. zákonná ustanovení zakládají právo nájemce bránit se proti zásahu třetí osoby do jeho nájemního práva. Je-li nájemce třetí osobou rušen ve výkonu svého nájemního práva, může si vybrat, zda bude požadovat ochranu u pronajímatele, nebo se bude bránit sám. Jestliže nájemci pronajatou věc třetí osoba neprávem zadržuje, může se nájemce domáhat vydání nemovité věci žalobou na vyklizení (viz např. NS 2 Cdon 1396/1996).11. V dané věci je zřejmé, že žalobce je řádným nájemcem bytu ve vlastnictví bytového družstva, tento byt však bez platného právního důvodu užívá žalovaný, otec žalobce. Žalobce je k podání žaloby aktivně legitimován. Způsob, jakým byt žalovaný užívá, přináší žalobci potíže, neboť jsou jím nepříjemně dotčeni nájemci ostatních bytů, žalovaný také přechodně přestal hradit úhrady nákladů spojených s bydlením v předmětném bytě, tyto náklady nesl žalobce a na žalovaném se jich musel domáhat soudní cestou. Žalovaný nepřistoupil na uzavření podnájemní smlouvy s žalobcem, která by jejich vztah podrobně regulovala, dovolává se pouze toho, že na žalovaného v minulosti převedl členství v bytovém družstvu a umožnil mu tak uzavření nájemní smlouvy, nynější žalobu pociťuje jako nedostatek vděku ze strany žalobce. Je pravda, že žalovaný, otec žalobce, se zasloužil o to, že žalobce je dnes nájemcem předmětného bytu, na druhé straně není užívání bytu z jeho strany bezproblémové a žalobci jeho postavení nájemce významně ztěžuje, ne-li ohrožuje. Na snahu žalobce vztah účastníků smluvně regulovat žalovaný nepřistoupil, na způsob jakým byt užívá, nemá kritický náhled. Žalobce si další bydlení žalovaného v bytě nepřeje. Za popsaného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je podaná právem a soud ji neshledává ani v rozporu s dobrými mravy. Je pravda, že mezi účastníky je úzký rodinně právní vztah, z něhož jim plynou vzájemné povinnosti. Žalovaný svůj pozitivní vztah k žalovanému potvrdil převedením členského podílu v družstvu, žalobce pak žalovaného od roku 2016 dosud nechával v předmětném bytě bydlet. Po té co vyvstaly se způsobem užívání bytu ze strany žalovaného problémy, pokoušel se žalobce situaci řešit jiným, neradikálním způsobem, na nějž přes předchozí upozornění na následky žalovaný nepřistoupil a pro požadavky žalobce neprojevil žádné pochopení. Tím se dostal žalobce do špatně řešitelné situace. Na jedné straně jsou tu ohledy na žalovaného jako rodiče v důchodovém věku, který žalobci umožnil uzavření nájemní smlouvy, na straně druhé žalobce musel nést finanční zátěž, když žalovaný za své bydlení přestal platit. Je zde i potencionální hrozba vyloučení žalovaného z bytového družstva, pokud užívání předmětného bytu nebude probíhat v souladu s jeho stanovami. Žalobce vyčkával s podáním žaloby v dané věci, žalovaný měl dostatek možností jejímu podání předejít, což však neučinil. Žalovaný má jistě pravdu, že rodiče , právnická osoba, mají vzájemné právní i morální povinnosti, to však nevylučuje možnost, aby se žalobce za popsaných okolností domáhal vyklizení předmětného bytu, k němuž již žalovaný nemá žádné právo. Žalovaný je důchodce v nižším seniorním věku, má pravidelný příjem z důchodu, nemá evidentní zdravotní handicap a v zásadě je schopen se o sebe postarat. Pokud se ovšem žalovaný dostane do situace, kdy bude potřebovat pomoci, je pochopitelné, že ji bude vyžadovat i po žalobci jako synovi a že odmítnutí pomoci může mít pro něho právní následky. Za dané situace soud žalobě žalobce vyhověl s tím, že poskytl žalovanému čtyřměsíční lhůtu k tomu, aby ukládanou povinnost splnil. Tuto lhůtu pokládá soud za přiměřenou k tomu, aby si žalovaný zajistil jinou možnost bydlení.12. Žalobcem navržený výslech svědka , jméno FO, , pracovníka SBDO , adresa, soud neprovedl, neboť jej pokládá soud za nadbytečný.13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, přiznal právo na jejich náhradu. Náklady žalobce jsou představovány náhradou za zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč, odměnou jeho zástupce a náhradou jeho nákladů dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále AT). Zástupce žalobců v řízení vykonal 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, předžalobní výzva, účast u jednání 29. 4. 2024), za něž mu náleží odměna dle § 9 odst. 1 a § 7 AT odměna ve výši 1 500 Kč za 1 úkon, tj. celkem 6 000 Kč, k níž je třeba připočíst náhradu nákladů dle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za úkon, tj. 1 200 Kč. Na jízdné z místa sídla zástupce žalobců k procesnímu soudu a zpět bylo vynaloženo 270,72 Kč. DPH činí 1 568,85 Kč. Náhrada nákladů řízení celkem činí 14 039,57 Kč, po zaokrouhlení 14 040 Kč a soud uložil žalovanému, aby tuto částku žalobci zaplatil k rukám jeho zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.