5 C 80/2024-51 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 46.424,75 Kč s příslušenstvím z právního důvodu nevrácených prostředků poskytnutého úvěru ve výši 35.187,26 Kč a smluvní pokuty ve výši 11.237,49 Kč s příslušenstvím v podobě úroku ve výši 22,38 % z jistiny úvěru a úroku z prodlení v zákonné výši z neuhrazené jistiny.2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce - společnost , právnická osoba, . - uzavřel s žalovaným dne 20. 1. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, a přenechal mu cestou bezhotovostního převodu 75.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně úroku v 36 měsíčních splátkách po 4.525 počínaje měsícem následujícím po vyplacení prostředků. Žalovaný se dostal do prodlení, když uhradil věřiteli pouze 115.550 Kč. Naposledy bylo plněno dne 30. 6. 2023, dlužná jistina činí 35.187,26 Kč a smluvní pokuta 11.237,49 Kč, tj. součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a po zesplatnění). Postoupení pohledávky odvíjí se od rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, společného prohlášení a oznámení postupitele určeného dlužníkovi.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil.4. Jelikož byly shledány podmínky pro rozhodnutí jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oběma procesními stranami byl s takovým postupem vysloven souhlas, bylo postupováno podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nebylo nařizováno jednání.5. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů a to: smlouva o úvěru, doklad o vyplacení peněžních prostředků, oznámení o zesplatnění, transakční historie, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání.6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha tvrzení, že jí, resp. jejímu právnímu předchůdci, nebylo žalovaným zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně jakkoli prokázat a jedině žalovaný, pokud by byl procesně bdělý, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nárok neobstojí jak ve svém důvodu tak případně co do uplatněné výše. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobce, neposkytl a uhradil pouze částku 115.550 Kč, jak vidno z položek transakční historie.7. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 20. 1. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta dne 20. 1. 2021 75.000 Kč. Z listiny opatřené elektronickým podpisem žalovaného vyplývá, že se žalovaný zavázal v případě čerpání prostředků k vrácení celkem 162.900 Kč formou 36 měsíčních splátek po 4.525 Kč vždy do 22. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Prokazuje doklad o vyplacení, že věřitel poskytl bezhotovostně na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 20. 1. 2021 částku 75.000 Kč pod variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy. Důsledky prodlení upravuje bod 6. smlouvy, když pod bodem 6.3 bylo dohodnuto, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení přesahující 65 dnů. Pro případ prodlení s úhradou splátky přesahující 30 dní je sjednána pod bodem 6.1 smluvní pokuta 499 Kč a současně limitní částka 2.999 Kč pro každý kalendářní rok trvání prodlení.8. Stran signování smlouvy je přítomen elektronický podpis žalovaného formou jedinečného kódu. Předpokládaná správnost psaného textu, či spíše reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje obsažené v listině a potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutých úvěrových prostředků ve výši 75.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku a uhradit úvěrujícímu celkem 162.900 Kč, to vše ve splátkách ve výši 4.525 Kč měsíčně s rozvržením na celkem 36 splátek.9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytl žalovaný úhrady ve výši 22 x 4.525 Kč v období od 22. 2. 2021 do 14. 12. 2022, dále dne 9. 3. 2023 částku 15.000 Kč a dne 30. 6. 2023 částku 1.000 Kč. Ani zde nemůže být žalobkyně povinována v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení k prokázání tvrzení, že nebyla uspokojena v širším rozsahu než podle shora uvedených dílčích plateb.10. Postoupení pohledávky je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky (č. l. 36), jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či jinak zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou.11. Na skutková zjištění aplikuje se úprava smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z.12. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků vydlužiteli, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že byla úvěrovaným potvrzena skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Zákonitě by pak nebyl úvěr (byť dílčím způsobem) splácen, nedošlo-li by k jeho čerpání.13. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně se k jejich poskytnutí zavázal a podle smlouvy o úvěru je bezhotovostní transakcí přenechal, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v rámci právního jednání. Elementárně vznikla žalovanému v postavení úvěrovaného povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení závazku. Podle sjednaného způsobu splácení, jak je obsažen v úvěrové smlouvě, zůstala vzhledem k výši dílčích plnění zcela nedotčena jistina pohledávky co do částky 35.187,26 Kč. Nutno uvést, že soud nemohl přezkoumávat výši úroku, neboť je výrazem autonomie vůle účastníků obligačního vztahu a z moci úřední nebylo naplněno ust. § 588 o. z. pro autoritativní zásah do obligačního vztahu.14. Podle § 2048 odst. 1 o. z.: Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.15. Utvrzení dluhu smluvní pokutou pro případ prodlení se splátkami (bod 6.1 smlouvy) a po zesplatnění úvěru (bod 6.5 smlouvy) shledává se platným ujednáním, neboť je transparentní, vázané na přesně definované případy porušení smlouvy a neuplatní se žádná z výluk uvedených v § 1814 o. z. Současně na posuzovanou věc dopadá § 1813 věta druhá o. z., když se jedná o jasné a srozumitelné cenové ujednání.16. Výrokem I. se žalovanému ukládá zaplatit žalobkyni dosud nesplacenou jistinu úvěru (35.187,26 Kč) spolu úrokem počínaje dnem následujícím po zesplatnění (26. 2. 2023) a úrokem z prodlení stanoveným podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Druhým dílčím nárokem je potom smluvní pokuta ve výši 11.237,49 Kč.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. při splnění podmínky hypotézy ust. § 142a o. s. ř. již tím, že žalobkyně nebyla se svým důvodně uplatněným nárokem uspokojena ani po zahájení řízení (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013).18. Žalobkyně zaznamenala procesní úspěch k celé uplatněné hodnotě jistiny pohledávky, která je z pohledu úspěchu ve věci určující, a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobci ostatně nedostalo ani po zahájení řízení.19. Výrokem II. se žalobkyni přiznává podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 4.036 Kč sestávající z odměny za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy a sepis žaloby – ve výši 1.500 Kč (3 x úkon stanovený podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhl.