9 C 92/2025-48 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 15 021,10 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce – společnost , právnická osoba, . poskytl žalovanému na jeho bankovní účet dne 22. 12. 2023 částku 11 000 Kč. Žalovaný měl kromě jistiny zaplatit ještě poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 695,62 Kč a úrok ve výši 325,48 Kč. Žalobkyně tvrdila, že pohledávka na ní z původního věřitele přešla na základě smluv o postoupení pohledávky ze dne 5. 3. 2025 uzavřené mezi ní a původním věřitelem společností , právnická osoba, ., na kterou přešla tato pohledávka z původního věřitele společnosti , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025.2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.3. Žalobkyně na prokázání tvrzení ohledně poskytnutí finančních prostředků soudu předložila listinu datovanou dne 22. 12. 2023 a nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. B9DAF/704768, jejímž předmětem byl závazek společnosti , právnická osoba, poskytnout žalovanému spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 11 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit jednorázově do 30ti dnů od obdržení finanční částky. Spolu s půjčenou částkou se zavázal předchůdci žalobkyně zaplatit úrok z úvěru ve výši 325,48 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 695,62 Kč (to v případě řádného placení úvěru). Smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků elektronické komunikace. Ze strany poskytovatele úvěru je smlouva podepsána elektronickým podpisem, ze strany žalovaného, který prohlásila, že si dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasí, je smlouva podepsána dne 22. 12. 2023 v 10:36:28 hodin elektronickým kódem , číslo, .4. Žalobkyně předložila potvrzení o provedení transakce vydané , právnická osoba, o tom, že dne 22. 12. 2023 byla z účtu č. , č. účtu, majitele , právnická osoba, . odepsána částka 11 000 Kč, která byla odeslána na účet č. , č. účtu, pod. v.s. , var. symbol, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 5. 3. 2025 uzavřené mezi společností Emmas , právnická osoba, . jakožto postupitelem a společností , právnická osoba, , bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávek uvedených v příloze smlouvy. Z přílohy č. , hodnota, smlouvy je zřejmé, že byla postupována i pohledávka za žalovaným.6. Z dopisu nazvaném Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 4. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznamováno postoupení jeho pohledávky ze společnosti Emma , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba7. Ze zprávy banky , právnická osoba, . bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a na jeho účet byla připsána dne 10. 8. 2023 částka 10 000 Kč a dne 21. 8. 2023 částka 2 500 Kč a dne 22. 8. 2023 částka 7 500 Kč.8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovanou postupoval s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Právní předchůdce žalobkyně měl posoudit úvěruschopnost žalované tak, že byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o jeho příjmech a výdajích. Dále ilustrací nebankovních registrů. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku k tomu viz. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud má za to, že žalobkyně sice tvrdí, že byla zjišťována jejím právním předchůdcem schopnost žalovaného úvěr splácet, nicméně ničím neprokazuje, co bylo zjištěno. Není znám příjem žalovaného, jeho další majetkové poměry ani jeho výdaje. Taktéž není známo, co bylo zjištěno z dostupných databází. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by byla právním předchůdcem žalobkyně splnil povinnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZS. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.13. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku celkem ve výši 11 000 Kč. Žalovaný nic neuhradil. Následně tato pohledávka přešla na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč. Soud vzhledem k přijatým výše uvedeným závěrům zbytek žaloby shledal za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a uložil jej žalovanému zaplatit od 6. 4. 2025 tj. od data, kdy byl předžalobní výzvou vyzván k úhradě dlužné částky.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 214,93 Kč, přičemž tato částka představuje 46,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,23 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,77 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 021,10 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.