10 C 81/2020-39 — Okresní soud v Jeseníku

[příjmení] žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba] smlouvu o úvěru a žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalobce připustil, že v daném případě nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, proto požaduje po žalovaném zaplacení částky [částka], když žalovaný uhradil z poskytnuté sumy [částka] částku [částka]. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru. Na základě smlouvy nazvané smlouva o úvěru uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka [částka] s tím, že žalovaný měl za poskytnutý úvěr zaplatit při výplatě úvěru poplatek ve výši [částka], dále náklady spotřebitelského úvěru [částka] a poskytnutou částku [částka], celkem zaplatit [částka] ve 13 měsíčních splátkách po [částka], první splátka byla splatná 30 den po uzavření smlouvy. Žalovaný zaplatil administrativní poplatek ve výši [částka] a dále částky v celkové výši [částka]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce sdělil žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, kterou vyčíslil v celkové výši [částka] s tím, že pokud tak žalovaný neučiní, bude podána žaloba. Dne [datum] byla žalobcem podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku (o. z.), bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Právní předchůdce žalobce tak neučinil, žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by byla úvěruschopnost žalovaného jakýmkoli způsobem zjišťována a ověřována. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že právní předchůdce žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz i např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], nárok žalobce, který je v řízení aktivně věcně legitimován, neboť mu pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení. Žalovaný na poskytnutou platbu zaplatil částku [částka], výše bezdůvodného obohacení žalovaného tak činí [částka] (15 000 – 5 200). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky [částka] v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v této části proto soud žalobě vyhověl, ve zbývající části potom byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o.s.ř., když v řízení byl po částečném zpětvzetí žaloby z procesního hlediska převážně úspěšný žalovaný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 o.s.ř.