103 C 26/2020-76 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 81.301 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 64.000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 108,79% ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 4.274 Kč splatných vždy k 19. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2019. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů o příjmech a prohlášením dlužníka. Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena historie žadatele v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná žalobci uhradila dne [datum], [datum], [datum] a [datum] částku 4.274 Kč, dne [datum] částku ve výši 4.074 Kč, a dne [datum] částku ve výši 500 Kč. K datu [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná žalobci dne [datum] částku 4.274 Kč a dne [datum] částku 4.274 Kč. Žalobce požaduje po žalované částku 66.361 Kč s příslušenstvím odpovídající nové jistině úvěru, smluvní pokutu ve výši 14.940,02 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k řádně nařízenému jednání se nedostavila, soud tak jednal v nepřítomnosti žalované v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru, že dne [datum] byl sepsán návrh na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] když poskytovatelem úvěru je žalobce a klientem je žalovaná. V části A) jsou uvedeny základní parametry úvěru, a to celková výše úvěru 64.000 Kč, celková částka k zaplacení 205.152 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, celková výše splátky 4.274 Kč, počet splátek 48, zápůjční úroková sazba 108,79% ročně, předpokládaná RPSN 108,79%, splatnost splátek nejpozději 19. dne každého kalendářního měsíce, při prodlení v délce 65 dnů dochází k automatickému zesplatnění celého úvěru, včetně nesplacených úroků (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru na č.l. 35-37 spisu). Dne [datum] provedl žalobce jako poskytovatel úvěru hodnocení klienta (žalované), když pravidelný čistý měsíční příjem klienta činil [částka], výdaje klienta 3.410 Kč (životní minimum), bydlení 1.000 Kč, splátky úvěru u profi credit 1.640 Kč, tj. celkem výdaje 6.050 Kč, rezerva [částka]. Volné zdroje 5.983 Kč. Druh příjmu klienta – průměrná čistá mzda ve výši [částka] měsíčně od zaměstnavatele [právnická osoba], IČO [číslo], sídlem [adresa] (zjištěno z předsmluvního formuláře na č.l. 25-27 spisu, z hodnocení klienta na č.l. 23-24, z výplatního lístku na č.l. 20, z pracovní smlouvy na č.l. 13-18, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance na č.l. 19 spisu). Žalobce ověřil úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI. V registru SOLUS nebyl zjištěn žádný záznam o žalované (zjištěno z výpisu z registru SOLUS ke dni [datum] na č.l. 8). V databázi NRKI byli zjištěno skóre CBS žalované ve výši 363, u této výše skóre je uvedeno v legendě k výpisu, že se jedná o skóre kategorie II – nízké body do interní score card, střední riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky (zjištěno z výpisu NRKI na č.l. 9 spisu). Žalobce poskytl žalované informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru (zjištěno z informací na č.l. 11-12). Žalobce zaslal žalované dne [datum] částku 64.000 Kč na účet určený žalovanou č. [bankovní účet] (zjištěno z dokladu o vyplacení úvěru na č.l. 10 a návrhu na uzavření smlouvy č.l. 35-37). Žalobce oznámil žalované oznámením ze dne [datum], že žalobce jako poskytovatel úvěru akceptoval návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Součástí oznámení o schválení úvěru byl splátkový kalendář úvěru (zjištěno z oznámení o schválení úvěru na č.l. 34 spisu a dodejky na č.l. 30 spisu). Žalobce opakovaně vyzýval žalovanou o úhradu dlužných splátek [číslo] následně 10 (zjištěno z výzev na č.l. 28 a 29 spisu). Žalobce oznámil žalované oznámením ze dne [datum] okamžité zesplatnění veškerých závazků z důvodu prodlení s placením úvěru v délce 65 dnů a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru ve výši 74.909 Kč (zjištěno z oznámení na č.l. 31 spisu). Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 33 spisu a podacího archu na č.l. 7 spisu). 4. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Žalovaná požádala žalobce dne [datum] o poskytnutí úvěru ve výši 64.000 Kč, celková částka k zaplacení 205.152 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, celková výše splátky 4.274 Kč, počet splátek 48, zápůjční úroková sazba 108,79% ročně, předpokládaná RPSN 108,79%, splatnost splátek nejpozději 19. dne každého kalendářního měsíce. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr. Soud má za to, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr. Žalobce vyšel ze zjištění, že příjem žalované činil ke dni [datum] částku [částka], náklady na bydlení 1.000 Kč, náklady na úvěr 1.640 Kč, tj. celkem výdaje 6, 050 Kč, rezerva [částka]. Volné zdroje žalované tak činily podle zjištění žalobce 5.983 Kč. Žalobce však při zjišťování výdajů žalované pouze vycházel z údajů, které mu poskytla sama žalovaná, která však žalobci nepředložila žádné relevantní podklady na podporu svých tvrzení co do výdajové stránky. Žalobce tím, že nijak neověřoval relevantnost tvrzení žalované ohledně výdajů žalované, tyto údaje s odbornou péčí neposoudil. Žalobce zcela pominul varovný signál zařazení žalované v databázi NRKI do druhé kategorie rizikovosti, resp. snad v této věci žádaná výše úvěru spadala do daného rizika. Zásadnější zjištění pak je, že žalobce nijak nezkoumal, jak je možné, že žalovaná uvádí jako náklady na bydlení pouze částku 1.000 Kč, což je zcela zjevně v rozporu s ekonomickou realitou byť jen úhrad nákladů bydlení, jako je elektřina, vodné apod., natož s placením nájmu či hypotéky. Tyto okolnosti žalobce nijak neprověřoval. Zde uvedené je pak nutno dát do toho kontextu, že dle výpočtu žalobce v „ hodnocení klienta“ žalované po započtení případné splátky sjednávaného úvěru mělo zbýt k dispozici pouze 1.709 Kč (resp. 2.709 Kč, počítáme-li i rezervu stanovenou žalobcem). Naprostá absence ověření a stanovení reálnosti výdajů žalované v kombinaci s minimální finanční rezervou, která měla po sjednání úvěru žalované zůstat – např. měli-li by být jí tvrzené výdaje na bydlení jiné, nebo mělo dojít k neočekávané nahodilé události, vedou soud k závěru, že žalobce neověřil řádně úvěruschopnost žalované. Jelikož žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče zjistit schopnost žalované řádně a včas splácet úvěr ve sjednaných splátkách, potom je smlouva o úvěru [číslo] neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Nároky z neplatné smlouvy je třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 o.z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění na základě neplatné smlouvy. Žalobce má nárok na uhrazení původní jistiny ve výši 64.000 Kč (s ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy nemohlo dojít k přirůstání neplatně sjednaného úroku k jistině a přirůstání smluvních pokut a poplatků) od které je však nutno odečíst částku 30.218 Kč, kterou žalovaná uhradila žalobci na smlouvu. Žalobci potom náleží částka 33.782 Kč a úrok z prodlení z částky 42.3