11 C 88/2021-31 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl podán u zdejšího soudu dne [datum], je zaplacení částky 3 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 1 524 Kč od [datum] do zaplacení jako dlužného jízdného (24 Kč za každou jízdu) a dlužné přirážky k jízdnému (1 500 Kč za každou jízdu) za přepravu žalovaného dne [datum] a dne [datum] vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu. 3. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný je schopen ve věci přepravy jednat sám za sebe, měl by tedy uhradit jízdné, nikoliv však smluvní pokutu. 4. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je oprávněna provozovat tramvajovou dráhu, speciální dráhu (metro) a lanové dráhy a provozovat drážní dopravu v hlavním městě [obec]. Žalovaný dne [datum] cestoval metrem – linkou [anonymizováno] a dne [datum] tramvají – linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizováno] integrované dopravy účinných od [datum] je stanoveno, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč. Dle Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy účinného od 1. 8. 2018 činí jízdné za přestupní jízdenku pro jednotlivou jízdu pro [město] částku 24 Kč. Žalovaný nezaplatil za přepravu bez platného jízdního dokladu dne [datum] a dne [datum] jízdné ve výši 24 Kč za každou jízdu a přirážku ve výši 1 500 Kč za každou jízdu. O zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému byl žalovaný vyzýván předžalobní výzvou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě téhož dne. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], je mimo jiné žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen zajistit si lékařskou péči a řádně pečovat o své zdraví, nakládat s finančními prostředky nad částku 1 000 Kč měsíčně, uzavírat jakékoliv smlouvy s opakujícím se plněním a právně jednat v pracovně právních vztazích, a to na dobu pěti let, čímž se změnila úprava svéprávnosti žalovaného stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Současně soud z výkonu funkce opatrovnice žalovaného odvolal opatrovnici [jméno] [příjmení] a nově tímto opatrovníkem jmenoval [územní celek], které je oprávněno žalovaného zastupovat v právním jednání a spravovat jeho majetek při zajišťování lékařské péče a řádné péče o zdraví žalovaného, při nakládání s finančními prostředky nad částku 1 000 Kč měsíčně, při uzavírání jakýchkoliv smluv s opakujícím se plněním a při právním jednání v pracovně právních vztazích. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 7. Podle § 65 odst. 1 o. z. jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Žalobkyně a žalovaný ve dnech [datum] a [datum] uzavřeli konkludentně smlouvy o přepravě, přičemž z těchto smluv vyplývá povinnost žalovaného v případě porušení smluvních povinností hradit smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč. K takovému právnímu jednání však žalovaný nebyl s ohledem na rozsah omezení své svéprávnosti způsobilý. Dále se soud zabýval tím, zda lze prohlásit uvedené právní jednání žalovaného za neplatné. Nejprve je třeba vyřešit, zda nenastala některá z rozvazovacích podmínek neplatnosti dle § 65 odst. 2 o. z. či § 65 odst. 1 věta poslední o. z. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žádná z těchto rozvazovacích podmínek nenastala, neboť soud dodatečně za účelem nápravy nepřijal nové rozhodnutí o svéprávnosti žalovaného, opatrovník dodatečně neschválil jednání žalovaného a toto jednání nemohlo být ani dodatečně schváleno samotným žalovaným, neboťdosud nenabyl způsobilosti k předmětnému právnímu jednání. Dále je třeba vyřešit, zda předmětné právní jednání způsobilo žalovanému újmu. S ohledem na sankce, které stíhají porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o přepravě, lze dospět k závěru, že takové právní jednání způsobuje žalovanému újmu. Za těchto okolností je závěr soudu takový, že smlouva o přepravě, kterou žalovaný dne [datum] a dne [datum] uzavřel se žalovanou, je absolutně neplatnou a tudíž nemůže žalobkyni přiznat jízdné a přirážku k jízdnému z titulu přepravní smlouvy. Použitím prostředku veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní se však žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a to v rozsahu ceny jízdného za použití dopravního prostředku. Soud proto žalobě částečně vyhověl co do částky 48 Kč jako bezdůvodného obohacení dle § 2991 a požadovaného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., který byl žalobkyni přiznán ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a ve zbytku pak žalobu zamítl. 10. Podle míry úspěchu ve věci má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s uvedeným řízením nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení lhůty delší, případně pro povolení splátek.