4 C 155/2021-28 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jeseníku dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 37 500 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o úvěru žalovaného s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] ze dne [datum], přičemž na základě této smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaný se zavázal žalobci vrátit částku 30 750 Kč spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, žalovaný pak čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 25 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas a tím mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny a dále povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 43.350 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč a z částky ve výši 5 850 a 100 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce přitom nerozporoval, jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu písemným podáním ze dne [datum] částečně zpět co do částky ve výši 5 850 Kč na kapitalizovaném úroku a pro částku ve výši 12 500 Kč na smluvní pokutě, když nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet, proto soud s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce podle ustanovení § 96 o.s.ř. řízení částečně řízení zastavil, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. 4. Výpisy z účtu, potvrzením o platbě, verifikační platbou, upomínkou a obchodními podmínkami bylo prokázáno, že žalovaný požádal na internetových stránkách [webová adresa] dne [datum] právního předchůdce žalobce [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč, zavázal se žalobci vrátit částku 30 750 Kč do [datum], přičemž smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný zaplatil žalobci verifikační platbu ze svého účtu [bankovní účet], žalovaný pak čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet shora dne [datum]. 5. Smlouvou o postoupení, přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení, podacím archem, výpisem z obchodního rejstříku žalobce bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobce, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum], přičemž celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 43 350 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč a z částky ve výši 100 Kč a 5 750 Kč. 6. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce žalovaného upomínal před podáním žaloby o zaplacení. 7. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: 8. Žalovaný požádal na internetových stránkách [webová adresa] právního předchůdce žalobce [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč, zavázal se pak vrátit částku 30 750 Kč do [datum], smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný zaplatil žalobci verifikační platbu ze svého účtu [bankovní účet], žalovaný pak čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet shora dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobce, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum], žalobce žalovaného upomínal o zaplacení před podáním žaloby o zaplacení. 9. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle ust. § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. V souzené věci žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že jeho právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce prokazatelně poskytl žalovanému částku 25 000 Kč, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobce, který se stal novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek, na zaplacení částky 25000 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 25 000 Kč včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak uvedeno v odst. II. výroku tohoto rozsudku. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O takový případ v souzené věci jde, když podle poměru úspěchu a neúspěchu (v rozsahu částečného zpětvzetí ve výši 18 350 Kč podle § 146 odst. 2 o.s.ř.) má žalobce právo na náhradu nákladů v rozsahu 22 % Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 500 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) ve výši 500 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., když za sepis výzvy k plnění soud přiznal žalobci polovinu odměny dle ust. § 11 odst. 1 písmeno h) vyhl. č. 177/1996 Sb., a z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Celkem náklady řízení žalobce činí vče