10 C 163/2021-38 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). 2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 9 570,95 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, a že právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce a žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 8 807 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 724 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 5 833 Kč. Celkovou částku odpovídající poskytnuté zápůjčce a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, poslední byla stanovena na 4. 1. 2018. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 1 052 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Dle vyčíslení právního předchůdce žalobce ke dni 23. 4. 2017 činila dlužná jistina 9 570,95 Kč a dlužný poplatek 4 392,67 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. Žalobce po žalovaném požaduje toliko dlužnou jistinu ve výši 9 570,95 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1 205,94 Kč, kdy se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny 9 570,95 Kč od 4. 1. 2018 do 14. 6. 2018, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 142,85 Kč, kdy se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny 9 570,95 Kč od 28. 12. 2016 do 14. 6. 2018, dále zaplacení úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 570,95 Kč za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 570,95 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 10. 11. 2016 částku 10 000 Kč, částka byla vyplacena žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy. Částka byla poskytnuta na základě smlouvy nazvané smlouva o zápůjčce, v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky společně s poplatkem 8 807 Kč sestávající se dle smlouvy z úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 724 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 833 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, první splátka měla být zaplacena 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. V zákaznické kartě je u osoby žalovaného uvedeno, že bydlí v nájmu, je svobodný, počet vyživovaných osob 0, pracuje na plný pracovní úvazek, zaměstnání ověřeno z výplatní pásky, má čistý příjem [částka], zápůjčky u jiné společnosti nemá, bankovní účet na jméno žalovaného nemá, ověřené dokumenty - 3 výpisy z bankovního účtu. Žalovaný zaplatil toliko dne 21. 11. 2016 částku 314 Kč, dne 28. 11. 2016 částku 314 Kč, dne 5. 12. 2016 částku 314 Kč, dne 19. 12. 2016 částku 110 Kč, celkem 1 052 Kč Společnost Provident Financial s. r. o. a žalobce uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky z 14. 6. 2018 podaným k poštovní přepravě dne 26. 1. 2018 oznámila společnost [právnická osoba] žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dne 13. 7. 2018 byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Předžalobní výzvou se dne 12. 3. 2020 podanou k poštovní přepravě dne 13. 3. 2020 vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z výpisů z bankovního účtu, ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, žije v nájmu, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Žalobce ani právní předchůdce žalobce nemá je k dispozici kopie dokladů žalovaného. 4. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 5. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 6. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr (zápůjčku), a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů. Žalobce v řízení neunesl břemeno důkazní, že právní předchůdce žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když v zákaznické kartě zcela absentují údaje ke zjištění výdajů žalovaného a nadto k prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že tyto nemá k dispozici a nepředložil žádné doklady, kterými by právní předchůdce žalobce osvědčil podrobnější údaje k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a zjištěné údaje bylo možné ověřit, např. předložením pracovní smlouvy a mzdového listu, výpisů z účtu. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, nárok žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek a je tak v řízení aktivně věcně legitimován, byl proto posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Žalovaný zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku 1 052 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak činí částku 8 948 Kč (10 000 Kč – 1 052 Kč). Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 8 948 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky ve lhůtě do 10 dnů v oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě ze dne 14. 6. 2018, z podacího lístku je poté patrno, že listovní zásilka adresovaná žalovanému byla podána k poštovní přepravě dne 13. 7. 2018, v souladu s ust. § 573 o.z. se má za to, že došla žalovanému dne 18. 7. 2018 a dne 28. 7. 2018 uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od 29. 7. 2018. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 8 948 Kč a úroky z prodlení z částky 8 948 Kč za dobu od 29. 7. 2018 do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně nepřevyšující zákonnou výši dle prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části jistiny 622,95 Kč a požadovaných úroků a úroků z prodlení žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanove