10 C 44/2022-31 — Okresní soud v Jeseníku

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 878,93 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku 16 747 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil 19 332 Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 31. 5. 2021. Žalobce eviduje za žalovaným dluh ve výši 2 878,93 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 1 067,13 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 481,80 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby v výši 105,56 Kč, úrok 8,25 % ročně z částky 1 067,13 Kč, tedy obchodní úrok z jistiny ode dne následujícího po sepsání žaloby do zaplacení, kapitalizovaný obchodní úrok za dobu od 15. 6. 2021 do 6. 10. 2021 ve výši 75,57 Kč, úrok z prodlení za částky 2 878,93 Kč od 7. 10. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Podáním doručeným soudu 4. 8. 2022 žalobce vzal žalobu zčásti zpět, a to co do částky 391 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 323,17 Kč za dobu od 12. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 391 Kč za dobu od 12. 1. 2022 do zaplacení z důvodu, že od žalovaného obdržel po podání žaloby dne 11. 1. 2022 platbu ve výši 391 Kč. V souladu s diapozitivním úkonem žalobce, který vzal žalobu zčásti zpět, soud řízení dle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 4 o. s. ř. v této části zastavil (výrok II. rozsudku). Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že prověřoval bonitu spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre, je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných, jako například věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobce provedl lustraci žalovaného v registrech SOLUS a NRKI, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem nenalezen žádný závazek po splatnosti, dotaz do registru na NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení. Žalovaný následně žalobci hradil na smlouvu, než došlo k zesplatnění úvěru, od [číslo] do [číslo], tedy po dobu téměř čtyř let, byl tak nepochybně schopen úvěr splácet. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru, výše úvěrového rámce činila 17 000 Kč, měsíční výše splátky 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba 26,28 %, RPSN 39,29 %, výše prvního čerpání 13 248 Kč. V případě nesplacení úvěru byl žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, v případě, že výši dlužné částky bude nižší než 500 Kč, smluvní pokutu ve výši dlužné částky, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrad za pojištění. V smlouvě je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, má učňovské vzdělání, zdroj příjmů podnikatel, čistý měsíční příjem [částka], počet vyživovaných dětí 0, zaměstnán od [číslo]. V úvěrové kartě žalobce eviduje u žalovaného, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, počet dětí 0, zdroj příjmu podnikatel, výše příjmu [částka], příjem partnera 0, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti 0, kód odpovědi registru NRKI, [anonymizováno], [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], vše OK, klient v registru NRKI bez záznamu. Žalobce eviduje, že žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem načerpal částku 16 747 Kč a včetně platby po podání žaloby ve výši 391 Kč zaplatil na úvěr částku 19 723 Kč. Dopisem ze dne 31. 5. 2021 žalobce žalovanému sdělil, že v důsledku prodlení s úhradou závazků vyzývá žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy o úvěru. Dlužnou částku ve výši 3 693,01 Kč nechť žalovaný zaplatí nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Dne 1. 6. 2021 byla žalobcem podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2017 vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Dne 3. 9. 2021 byla žalobcem podána k poštovní přepravě listovní zásilka adresovaná žalovanému. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. S ohledem na ustanovení § 86 odst. 1, 2 a § 87 z. s. ú., jakož i rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci sp. zn. C -679/18, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud zabýval tím, zda žalobce dostál své povinnosti přezkoumat schopnost žalovaného řádně splácet svůj úvěr (§ 86 odst. 1, 2 z. s. ú.). Za tím účelem žalobce soud vyzval k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k těmto tvrzením. V projednávané věci však bylo zjištěno, že žalobce vyšel pouze z údajů z veřejně přístupných registrů a údajů sdělených samotným žalovaným, aniž by tyto údaje sdělené žalovaným na straně příjmů či výdajů jakýmkoli způsobem ověřil, když žalovaný nepředložil k výši svých příjmů či výdajů jediný doklad. Za takového skutkového stavu má soud za to, že žalobce s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr řádně neposoudil a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. Ze shora zmíněných rozhodnutí vyplývá, že je soud povinen přihlížet k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru i bez návrhu, byť je neplatnost způsobena porušením povinností dle § 86 z. s. ú. V každém jednotlivém případě se tedy otázkou splnění těchto povinností ze strany poskytovatele musí soud zabývat i bez návrhu. Jelikož žalobce neprokázal přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, posoudil soud smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím, jako absolutně neplatnou dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z uvedeného vyplývá, že pro nikoli řádné posouzení úvěruschopnosti je smlouva o úvěru absolutně neplatná jako celek; absolutně neplatná jsou tak i ujednání o smluvených úrocích, smluvní pokutě a dalších poplatcích. V projednávané věci by nárok žalobce mohl být posouzen jako nárok na vyd