11 C 112/2021-40 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.), soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] je zaplacení částky 581 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 381 Kč od [datum] do zaplacení, a to částky 381 Kč jako dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] částky 200 Kč jako administrativního poplatku za odeslání upomínky. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas k jednání předvolán. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO], jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo škodové pojištění zaměstnance při výkonu zaměstnání. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum] a pojistné období bylo sjednáno jako roční. Touto smlouvou se pojistitel zavázal poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost, a žalovaný se zavázal hradit pojistiteli sjednané pojistné ve výši 980 Kč ročně. V pojistné smlouvě je uvedeno, že se pojištění řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání [anonymizována dvě slova] [rok], se kterými se před uzavřením pojistné smlouvy žalovaný seznámil a které v listinné podobě převzal. Dle čl. 9 odst. 5 pojistných podmínek je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období, dle čl. 9 odst. 13 pojistných podmínek v případě prodlení pojistníka s placením pojistného má pojistitel vedle práva požadovat úrok z prodlení v zákonné výši právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním této pohledávky, přičemž výše této náhrady je uvedena v Sazebníku poplatků. S tímto sazebníkem byl rovněž žalovaný seznámen a převzal ho v listin é podobě před uzavřením pojistné smlouvy. V pojistných podmínkách je dále uvedeno, že pojišťovna může sazebník měnit a změnu sazebníku oznamuje na svých internetových stránkách. Žalobkyně k důkazu předložila sazebník poplatků účinný od 1. 1. 2020. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] a [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO], nyní pod názvem [právnická osoba] (tedy žalobkyně) smlouvu o převodu pojistného kmene na [právnická osoba], a to ve znění dodatku k této smlouvě ze dne [datum], kdy součástí převáděného pojistného kmene byla i pojistná smlouva uzavřena se žalovaným. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], ačkoliv byl o zaplacení žalobkyní upomínán upomínkou ze dne [datum], v níž byl současně upozorněn na možnost zániku sjednaného pojištění. Z důvodů neplacení pojistného sjednané pojištění zaniklo ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne [datum]. Dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum] činí 381 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného včetně poplatku za odeslání upomínky předžalobní upomínkou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě téhož dne, pohledávku však neuhradil. 5. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. [právnická osoba] jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli platnou pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z., přičemž následně do práv a povinností pojistitele vstoupila na základě smlouvy o převodu pojistného kmene žalobkyně, žalovaný však neplnil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy hradit řádně a včas pojistné a na pojistném dluží za dobu od [datum] do zániku pojištění dne [datum] částku 381 Kč. Proto soud vyhověl žalobě co do dlužného pojistného. Rovněž má žalobkyně právo na zaplacení požadovaného úroku z prodlení z dlužného pojistného, když žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pojistného dne [datum], žalobkyně však požaduje úrok z prodlení až ode dne následujícího po zániku pojištění, což je pro žalovaného výhodnější. Soud naopak zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení poplatku ve výši 200 Kč jako poplatku za odeslání upomínky. Pojistná smlouva odkazuje na sazebník poplatků, kterým však nemohl být sazebník předložený žalobkyní, neboť jde o sazebník účinný až od [datum] a pojistná smlouva byla uzavřena již dne [datum]. K jednání soudu se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak sama práva být soudem poučena dle § 118a o. s. ř. Pokud je v pojistných podmínkách odkazováno na aktuální znění sazebníku zveřejněné na webových stránkách žalobkyně, pak žalobkyně dle soudu nepřípustně přenesla svou oznamovací povinnost ohledně změny obchodních podmínek na žalovaného, od kterého očekává, že si sám potřebné informace zjistí na webových stránkách žalobkyně. Takový způsob informování spotřebitele o jednostranné změně smlouvy (oznámení změny) soud považuje za nedostatečný (obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1566/2017). Lze proto uzavřít, že nebyly naplněny podmínky § 1751 o. z., a sazebník účinný od 1. 1. 2020 tak žalovaného nezavazuje. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 31,15% dle úspěchu ve věci. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., z náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši 189 Kč dle 137 o. s. ř., neboť se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč, z toho 31,15% je 464 Kč. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 464 Kč, a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení lhůty delší, popř. pro povolení splátek.