4 C 213/2021-35 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 4 870,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 224,79 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 922,55 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 870,92 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 870,92 Kč od [datum] do zaplacení, vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy pak byla postoupena postupitelem na žalobce. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, jednání dne [datum] bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. <b>3. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru:</b> 4. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce se zástupce postupitele dotazoval žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný s příjmem 20 797 Kč, je nájemníkem, s odhadovanými výdaji žadatele 5 000 Kč. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalovaným smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 6 000 Kč, ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 799 Kč, poplatek za splácení ve výši 1 952 Kč, poplatek administrativní ve výši 1 889 Kč za zpracování, a to v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 1 600 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění. 5. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 18. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž ta byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. 19. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce (postupitel) posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. 20. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že podle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit., přičemž právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tuto zápůjčku je dostatečná. 21. Soud tedy uzavírá, že postupitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalovanému finanční prostředky v hotovosti ve výši 6 000 Kč při podpisu smlouvy, žalovaný zaplatil na zápůjčku částku ve výši 1 600 Kč. Zápůjčku se žalovaný zavázal vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky za služby v 45 týdenních splátkách. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává jak ze smlouvy, tak z karty zákazníka. Zato právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. 22. Soud však má za to, že si postupitel nesplni