4 C 216/2021-25 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se v řízení zahájeném dne [datum] domáhal po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 948,41 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10 438,19 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 135,89 Kč, úroků ve výši 28,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 948,41 Kč od [datum] do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 18 948,41 Kč od [datum] do zaplacení, vše uvedené pak žalobce žádal z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy pak byla postoupeny postupitelem na žalobce. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, jednání bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalovaná před jednáním výslovně soudu uvedla, že se jednání nezúčastní. 3. Smlouvou o postoupení pohledávky, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, oznámením o postoupení a seznamem pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka vyplývající ze smlouvy se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalované byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění. 4. Smlouvou o půjčce, kartou zákazníka bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce se zástupce postupitele dotazoval žalované na její poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na dobu určitou, s příjmem 10 900 Kč, dalšími příjmy 2 200 Kč, běžné výdaje pak jsou 5 000 Kč, počet vyživovaných osob dvě, je nájemníkem, dne [datum] uzavřel postupitel se žalovanou smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 29 000 Kč, ta byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy v částce 14 818 Kč, v částce 14 182 Kč byla refinancována jiná půjčka žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 4 999 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 943 Kč, poplatek 6 648 Kč za zpracování, a to v 60 týdenních splátkách po 894 Kč. 5. Žalobce tvrdil, že žalovaná na úvěr zaplatila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 900 Kč, toto tvrzení nebylo nijak rozporováno. <b>6. Po provedeném dokazování soud došel k následujícímu skutkovému závěru:</b> 7. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce se zástupce postupitele dotazoval žalované na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, zjištěné údaje byly zapsány do zákaznické karty. Žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na dobu určitou, s příjmem 10 900 Kč, dalšími příjmy 2 200 Kč, běžné výdaje pak jsou 5 000 Kč, je nájemníkem, počet vyživovaných osob dvě. Dne [datum] uzavřel postupitel se žalovanou smlouvu o zápůjčce s výší zápůjčky 29 000 Kč, ta byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy v částce 14 818 Kč, v částce 14 182 Kč byla refinancována jiná půjčka žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit postupiteli za půjčku úrok ve výši 4 999 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 943 Kč, poplatek 6 648 Kč za zpracování, a to v 60 týdenních splátkách po 894 Kč. Žalovaná na úvěr zaplatila právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 900 Kč. Pohledávka vyplývající ze smlouvy se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalované byla zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění. 8. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 21. Soud uzavírá, že postupitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce, jak je podrobně uvedeno shora. Postupitel přenechal žalované finanční prostředky ve výši 29 000 Kč, přičemž ta byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy v částce 14 818 Kč, v částce 14 182 Kč byla refinancována jiná půjčka žalované. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr. 22. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce (postupitel) posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. 23. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že podle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ne