10 C 68/2023-27 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky celkem 19 290 Kč s příslušenstvím. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému z uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč. Žalovaný na smlouvu uhradil celkem 10 000 Kč, ty žalobce započetl na smluvní pokutu 5 490 Kč, náklady na vymáhání pohledávky (2 500 Kč) a částečně na sjednaný poplatek 6 300 Kč (započteno 2 010 Kč). Žalovaný dluží jistinu zápůjčky 15 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky 4 290 Kč, příslušenství pak tvoří zákonný úrok z prodlení z žalované částky za dobu od [datum] do zaplacení. Přes výzvu soudu žalobce nepředložil žádné doklady prokazující, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce prověřil úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se žádný z účastníků nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Smlouva o zápůjčce prokazuje, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] dohodu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč na účet [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve třech měsíčních splátkách po 7 100 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč. 4. Potvrzení o platbě [právnická osoba], a zpráva [právnická osoba], prokazují, že Česká spořitelna vede žalovanému běžný účet číslo [bankovní účet], na tento účet žalovaného byla dne [datum] pod variabilním symbolem shodujícím se s rodným číslem žalovaného připsána částka 15 000 Kč zaplacená z účtu číslo [bankovní účet] vedeném na majitele – žalobce. 5. Předžalobní výzva spolu s podacím lístkem ze dne [datum] prokazují, že výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů, s upozorněním na soudní řízení a vymáhání pohledávky. 6. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, zasílání upomínek není pro věc významné, když nebyly navrženy důkazy k jejich odeslání či doručení, tedy že skutečně k upomínání došlo, nadto žalobce od upomínek nedovozuje žádné nároky uplatněné v tomto řízení. Obchodní podmínky pak nejsou pro věc významné, vzhledem k závěru o neplatnosti smlouvy učiněnému níže. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] žalobce a žalovaný podepsali smlouvu, kde se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč na účet [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve třech měsíčních splátkách po 7 100 Kč spolu s poplatkem ve výši 6 300 Kč Částku 15 000 Kč pak žalobce v den sjednání smlouvy převedl ze svého účtu na účet žalovaného. Výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů, s upozorněním na soudní řízení a vymáhání pohledávky. Žalovaný na smlouvu uhradil 10 000 Kč, jak tvrdil sám žalobce. Žalobce neoznačil žádný důkaz prokazující, že před poskytnutím zápůjčky ověřil poměry žalovaného na straně příjmů a výdajů či provedl jiné ověření úvěruschopnosti žalovaného. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 11. Dle § 588 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Po právní stránce posoudil soud věc takto. Žalobce a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s § 2390 o. z., když se v této smlouvě žalobce zavázal poskytnout žalovanému 15 000 Kč, kdežto žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s poplatkem, není sporu o tom, že žalobce jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Žalovaný v den poskytnutí zápůjčky peníze od žalobce obdržel. Povinností žalobce bylo před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr dle § 86 z. s. ú., a to jak na stránce příjmů, tak na stránce výdajů, k čemuž však žalobce nepředložil jediný doklad. Žalobce tak neprokázal, že před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně zkoumal a vyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., ve znění účinném do 28. 5. 2022, neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K povinnosti zkoumat prověření úvěruschopnosti spotřebitele u úřední povinnosti soud odkazuje na rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném poplatku, smluvní pokutě a dalších poplatcích. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru má proto žalobce právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z., a to ve výši toho, o co se žalovaný obohatil, tedy rozdílu poskytnuté jistiny (15 000 Kč) a navráceného plnění žalovaným (10 000 Kč), tj. 5 000 Kč. 16. Žaloba je tak důvodná co do nároku na zaplacení části jistiny, tj. částky 5 000 Kč, představující bezdůvodné obohacení žalovaného. Pokud jde o úroky z prodlení, v daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v 3denní lhůtě v předžalobní výzvě podané k poštovní přepravě dne [datum]. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se t