4 C 76/2023-24 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] kterou dne [datum] uzavřel žalovaný se společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen jako„ právní předchůdce“), přičemž pohledávky z předmětné smlouvy byly postoupeny na základě smlouvy ze dne [datum] na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [adresa], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova], (dále jako„ přechodný věřitel“), která je posléze na základě smlouvy ze dne [datum] postoupil na žalobce. Z titulu výše uvedené smlouvy se žalobce domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 11 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 156 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,05 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,05 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,05 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,05 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,50 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 8,00 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 8,75 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 9,00 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 9,00 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,25 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,25 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 7,50 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 10,75 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], 14,00 % ročně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum], a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval. Jednání bylo vedeno v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Výpisy z obchodního rejstříku, potvrzením o zaplacení kupní ceny, smlouvami o postoupení, přílohami ke smlouvě o postoupení, oznámeními o postoupení a podacími archy bylo prokázáno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele a postoupení byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizováno] S.á.r.l. a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce, postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum] (kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp. zn. Spr 1282 /2018). 4. Předžalobní výzvou a podacím archem bylo dále prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomenut písemně dne [datum] o zaplacení. 5. Smlouvou o půjčce, obchodními podmínkami bylo prokázáno, že dne [datum] podepsali právní předchůdce a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] Smlouva výslovně uvádí, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru dle zákona č. 321/2001 Sb. Na základě této smlouvy právní předchůdce poskytl žalovanému půjčku 11 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí peněz a zavázal se je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 656 Kč v 53týdenních splátkách ve výši 352 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy. 6. Tvrzení žalobce, že žalovaný dosud uhradil na půjčku částku ve výši 2500 Kč, nebylo ze strany žalovaného nijak rozporováno. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] podepsali právní předchůdce a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] když smlouva výslovně uvádí, že se jedná o sjednání spotřebitelského úvěru dle zákona č. 321/2001 Sb. Na základě této smlouvy právní předchůdce poskytl žalovanému půjčku 11 000 Kč, žalovaný podpisem smlouvy stvrdil převzetí peněz a zavázal se je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7656 Kč v 53týdenních splátkách ve výši 352 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy, žalovaný dosud uhradil na půjčku částku ve výši 2 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele a postoupení byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobcem došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce, postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum], žalovaný byl před podáním žaloby upomenut písemně dne [datum] o zaplacení. 8. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný sídlem žalobkyně, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti v projednávané věci. Za situace, kdy Česká republika i Maltská republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po [datum], je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení u spotřebitelských smluv smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V dané věci jde o závazek ze spotřebitelské smlouvy, žalovaný jako spotřebitel má bydliště v České republice a tím je dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí sporu. 9. S ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy o půjčce soud v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen „o. z.“), posuzoval věc podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném ke dni [datum] (dále jen„ obč. zák.“). 10. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro účely tohoto zákona se rozumí spotřebitelským úvěrem poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. 13. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 14. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 15. Podle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 16. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 17. Právní předchůdce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě půjčky dle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení s § 2 zákona č. 321/2001 Sb. Není sporu o tom, že v době uzavření smlouvy vystupoval žalovaný jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy, a právní předchůdce žalobce jako podnikatel, smlouva výslovně odkazuje na to, že strany mají v úmyslu podřídit smlouvu právní úpravě zákona č. 321/2001 Sb. Právní předchůdce poskytl žalovanému v den sjednání půjčky peníze, žalovaný se je zavázal vrátit v 53týdenních splátkách ve výši 352 Kč, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od data uzavření smlouvy. 18. S ohledem na spotřebitelskou povahu poskytnutého úvěru, musel soud při posouzení věci přihlédnout k zásadě ochrany spotřebitele (slabší smluvní strany) jako jedné z vůdčích zásad soukromého práva (např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, popř. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009. sp. zn. I. ÚS 342/09; srov. též § 262 odst. 4 obch. zák.). Význam ochrany spotřebitele ostatně akcentuje také Krajský soud v Ostravě, například ve svém usnesení ze dne 23. 6. 2022, č. j. 75 Co 199/2022-87. Soud nezjistil, že by se právní předchůdce zabýval poměry žalovaného majícími vliv na jeho schopnost splácet. Právní předchůdce zcela rezignoval na svou obecnou povinnost přezkoumat tzv. úvěruschopnost vyplývající jí z korektivu dobrých mravů a veřejného pořádku, konkrétně ochrany spotřebitele jako slabší sm