7 C 9/2022-41 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení: 1) částky 11 202,61 Kč, a to jako dlužné části jistiny úvěru (původně poskytnuto 12 000 Kč) nejpozději splatné 1. 10. 2021 s a) úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 23. 12. 2021 do zaplacení, b) kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 151,31 Kč ode dne 2. 10. 2021 jako 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru do 29. 11. 2021 z postoupené jistiny pohledávky ve výši 11 206,61 Kč, s c) kapitalizovaným úrokem ve výši 9 766,41 Kč jakožto součtem nesplaceného úroku ve výši 1 004,26 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 456,09 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 034,75 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 2 004,29 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 267,02 Kč; s d) s účelně vynaloženými náklady mimosoudního vymáhání spojenými s uplatněným pohledávky ve výši 690 Kč (odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč); a 2) smluvní pokuty ve výši 649,75 Kč, tedy smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z dlužné částky, ale pouze za období od 2. 10. 2021 do 28. 11. 2021. Své nároky odůvodňuje žalobkyně tím, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] (dále též„ Právní předchůdkyně“) se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla Právní předchůdkyně 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal a zavázal se vrátit s kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, celkem s částkou 10 302 Kč, a to vše ve 14 ujednaných měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Právo na zaplacení smluvní pokuty zakládá ujednání odst. 4 na 1. straně smlouvy o úvěru. Následně Právní předchůdkyně postoupila žalované pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Na své závazky uhradil žalovaný celkem 1 600 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez své přítomnosti. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“). 3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že [datum] podepsali Právní předchůdkyně a žalovaný listinu nazvanou„ Smlouva o úvěru [číslo]“ (v systému CEPR). Žalovaný svým podpisem stvrdil, že od Právní předchůdkyně převzal v hotovosti částku 12 000 Kč, přičemž se zavázal poskytnutých 12 000 Kč vrátit spolu s poplatky, a to úrokem ve výši 1 155 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 107 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 160 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč, splatných každý do měsíce od předcházející splátky, první splátka do měsíce od podpisu smlouvy; s tím, že jako zápůjční úroková míra byla v dané listině uvedena míra 15 % ročně, RPSN pak 272,44 % (předmětná listina, systém CEPR). V listině nazvané„ Žádost o úvěr“, opatřené datem [datum], žalovaný svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdil mj. tyto údaje: adresu trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec], adresu místa výběru [ulice a číslo], [obec]; že bydlí v nájmu, je rozvedený, pobírá pouze starobní důchod ve výši [částka] měsíčně; jeho měsíční výdaje činí celkem 6 000 Kč (z toho 5 000 Kč náklady na bydlení a energie, 1 000 Kč náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady); a že souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů ke dni vyplnění žádosti činí 48 500 Kč. Zároveň potvrdil, že k ověření údajů předložil občanský průkaz a ústřižky prokazující řádné splácení žalovaných nebo exekučně vymáhaných částek (listina nazvaná Žádost o úvěr). Dne [datum] podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu nazvanou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ vymezených v příloze smlouvy – Seznamu postoupených pohledávek –, jejímž předmětem jsou pohledávky ze smluv o úvěru uzavřených mezi Právní předchůdkyní a jejímu klienty jako dlužníky, (v CEPR). V seznamu postoupených pohledávek je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovaným (CEPR). Postoupení své pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce hodlala oznámit Právní předchůdkyně dopisem ze dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky v systému CEPR) zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty, s. p. dne 12. 1. 2022 tzv. doporučeně (poštovní podací arch, v CEPR), obsahujícím výzvu k uhrazení dlužné pohledávky (předmětné oznámení). Předžalobní výzvu datovanou 2. 5. 2022 (v systému CEPR) zaslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím České pošty, s. p. dne 4. 5. 2022 (poštovní podací lístek, v CEPR). 4. Dále soud zjistil, že Právní předchůdkyně od [datum] drží oprávnění nebankovní poskytovatelky úvěru (č. l. 15). 5. Z jiných než shora uvedených důkazních prostředků nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazních prostředků neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 6. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] podepsali Právní předchůdkyně a žalovaný listinu nazvanou„ Smlouva o úvěru [číslo]“. Svým podpisem žalovaný potvrdil, že od Právní předchůdkyně převzal v hotovosti částku 12 000 Kč, které se zavázal vrátit s poplatky, a to úrokem ve výši 1 155 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 107 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 160 Kč, v ujednaných splátkách. V listině nazvané„ Žádost o úvěr“ žalovaný svým podpisem jako pravdivé a úplné stvrdil údaje týkající se jeho měsíčních příjmů, výdajů, osobního stavu, bydlení, jakož i souhrnné výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů. Zároveň potvrdil, že k ověření údajů předložil občanský průkaz a ústřižky prokazující řádné splácení žalovaných nebo exekučně vymáhaných částek. Dne [datum] podepsaly Právní předchůdkyně a žalobkyně listinu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek vymezených v příloze smlouvy, kde je uvedena pohledávka Právní předchůdkyně za žalovaným. Postoupení své pohledávky hodlala Právní předchůdkyně oznámit dopisem zaslaným žalovanému tzv. doporučeně prostřednictvím České pošty, s. p. 12. 1. 2022 a obsahujícím výzvu k uhrazení dlužné pohledávky. Žalovaný Právní předchůdkyni uhradil celkem 1 600 Kč, jak tvrdí žalobkyně; tomuto tvrzení neměl soud důvodu nevěřit. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění – ke dni uzavření smlouvy –, tj. ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen„ o. z.“) Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále též jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k nepl