7 C 14/2024-28 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení příspěvku, který měl být placen vlastníkem, popř. provozovatelem nákladního vozidla o objemu válců 2299 cm3, výkonu 92 kW a hmotnosti 3 500 kg, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , číslo TP, (dále též jen „Vozidlo“), které bylo v době od 1. 11. 2022 do 14. 3. 2023 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; jakož i z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Dlužného příspěvku se domáhá s úrokem z prodlení 15 % ročně od 20. 7. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný.3. Na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci nenařizoval jednání, neboť žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání a o žalovaném se má na základě marného uplynutí lhůty k vyjádření se k výzvě soudu (č. l. 25) za to, že souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ale také vyžádaných soudem dle § 120 odst. 2 věty první o. s. ř.4. Z listin obsažených ve spisovém materiálu soud zjistil následující:V období od 1. 11. 2022 do 14. 3. 2023 byla jako vlastnice a provozovatelka Vozidla evidována v registru vozidel společnost , právnická osoba, . (sdělení MÚ , adresa, na č. l. 13).Dne 22. 5. 2021 vystavila společnost , právnická osoba, . na vrub žalovaného, označeného adresou, IČO a telefonním číslem, fakturu se splatností 22. 5. 2021 za prodej Vozidla na částku 24 200 Kč (č. l. 22). Osoba jednající za zmíněnou společnost jako její jednatel podepsala 10. 8. 2022 listinu nazvanou Čestní prohlášení, v níž uvádí, že Vozidlo (v listině specifikované mj. VIN) prodala dne 22. 5. 2021 žalovanému (č. l. 23).Žalobkyně zaslala žalovanému na adresu jeho sídla prostřednictvím České pošty, s.p. dne 5. 5. 2023 zásilku obsahující výzvu k úhradě k zaplacení 11 524 Kč jako základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od 1. 11. 2022 do 14. 3. 2023 s lhůtou k zaplacení do 60 dnů od doručení, a v případě nezaplacení i k zaplacení náhrady nákladů ve výši 300 Kč (výzva k zaplacení označená zásilkou č. RR6760868993FF; v systému CEPR; ohledně odeslání této výzvy poštovní podací arch na č. l. 18), kterou se mu pokusila doručit (odevzdat) Česká pošta, s.p. (potvrzení České pošty, s.p. na č. l. 16 až 17). Následně mu žalobkyně zaslala upomínku a zástupkyně žalobkyně Mgr. Eva Vašková tzv. předžalobní výzvu k plnění.Na základě listin obsažených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný neměl v období od 1. 11. 2022 do 14. 3. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu Vozidla, tedy nákladního vozidla do 3,5 t. Žalobkyně zaslala dne 5. 5. 2023 žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky na příspěvku do garančního fondu ve lhůtě do 60 dnů od výzvy. Výzva byla doručována prostřednictvím České pošty, s.p. na adresu sídla žalovaného, aniž by se zásilku výzvu obsahující podařilo předat žalovanému.5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování toho kterého vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v rozhodném znění, a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v rozhodném znění, na jejichž znění soud pro stručnost a přehlednost odkazuje (znění použitých ustanovení je dostupné například https://www.e-sbirka.cz/ či www.zakonyprolidi.cz).6. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobkyně má dle § 4 odst. 1, 3, 5 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, právo na zaplacení žalované částky. Žalovanou částku za dlužný příspěvek soud vypočetl jako součin dnů, kdy žalovaný provozoval Vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a částky stanovené § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (tedy 134*86). Náklady na mimosoudní vymáhání stanovuje § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. paušální částkou 300 Kč.7. V řízení se prokázalo, že žalovaný nebyl v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla. Žalobkyně však předloženou fakturou a čestným prohlášením v registru vozidel evidované vlastnice a provozovatelky Vozidla (v žalovaném období) prokázala, že žalovaný Vozidlo nabyl koupí ke dni 22. 5. 2021 (§ 1099 o. z.). Od toho dne byl žalovaný povinen sjednat pojištění odpovědnosti z provozu Vozidla. Jelikož pojištění nesjednal, je povinen zaplatit žalobkyni dlužný příspěvek a vzhledem k výzvám žalobkyně i žalované náklady mimosoudního uplatnění práva na příspěvek (300 Kč).8. Rovněž bylo prokázáno, že k Vozidlu nebylo v dané době sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku (a náhrady nákladů) do 60 dnů ode dne doručení výzvy.9. Tvrzení žalobkyně ani jí předložené důkazy prokazující její tvrzení žalovaný nesporoval, nepředložil důkazy vyvracející skutečnosti zjištěné z provedených listin. Skutkový stav je tedy prokázán tak, jak je uvedeno výše. Na zjištěný skutkový stav dopadají výše zmíněná ustanovení právních předpisů, po jejichž aplikaci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení žalovaného dlužného příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek po 300 Kč za žalované období.10. Pro posouzení uplatněného práva na zaplacení úroku z prodlení je rozhodné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Zásilku obsahující výzvu si žalovaný nepřevzal, ač mu byla doručována poštou na adresu jeho sídla. Jelikož zásilka „došla“ žalovanému – ve smyslu hmotněprávním, tedy měl možnost se s ní seznámit, kdyby si zásilku převzal (třeba na příslušné pobočce pošty), jinak řečeno, dostala se do jeho dispoziční sféry –, aniž by se však vědělo, kdy žalovanému došly (kdy mu byla zanechána výzva, kdy byl uskutečněn pokus o dodání poštou), uplatní se ustanovení § 573 o. z., dle kterého se má za to, že zásilka došla (byla doručena ve smyslu hmotněprávním, neboť se dostala do dispoziční sféry adresáta tím, že se s ní mohl seznámit) třetí pracovní den po odeslání zásilky. V této věci se má tedy zásilka (výzva k zaplacení dlužného příspěvku) za došlou (a tím doručenou) dne 11. 5. 2023. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 20. 7. 2023, ač by na něj měla právo o několik dnů dříve (§ 573, § 605 odst. 1 a § 607 o. z.). Žalobkyně totiž vychází z toho, že výzva k plnění byla žalovanému doručena až teprve 15. den po jejím odeslání, byť v případě nezjištěného dne doručení – dojití do dispoziční sféry adresáta – se má zásilka doručována v rámci České republiky za doručenou třetí pracovní den po odeslání (§ 573). Uvedené ničeho nemění na sazbě („výši“) úroku z prodlení. Soud však nemohl žalobní žádání žalobkyně překročit, tedy přiznat jí více, než čehož se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Uzavírá se proto, že žalobkyni soud dle § 1970 o. z. (ve spojení s § 1968 a § 1958 odst. 2 o. z.) a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné částky příspěvku 11 524 Kč tak, jak se domáhá.11. Na podkladě shora rozvedených skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. (k právu , právnická osoba, na náhradu nákladů řízení i v rozsahu nákladů za zastoupení advokátem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátkou sestává: a) z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (č. l. 5), b) náhrady odměny advokátky za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“] – ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 900 Kč, a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč [(900+300)*0,21], neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Tyto náklady ve sporu zcela úspěšná žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud přiznal jejich plnou náhradu v celkové výši