7 C 24/2024-17 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhá zaplacení příspěvku placených vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, a to: osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , hodnota, (dále též jen „Vozidlo“), které bylo v době od 18. 3. 2023 do 20. 8. 2023 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná částka sestává z dlužného příspěvku ve výši 10 140 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.1. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.2. Na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci nenařizoval jednání, neboť žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení jednání a o žalovaném se má na základě marného uplynutí lhůty k vyjádření se k výzvě soudu ze dne 30. 5. 2024 (č. l. 14) za to, že souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, ale také vyžádaných soudem dle § 120 odst. 2 věty první o. s. ř.3. Z listin obsažených ve spisovém materiálu soud zjistil, že žalovaný byl v období od 18. 3. 2023 do 20. 8. 2023 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla (sdělení MÚ , adresa, na č. l. 13). Žalobkyně podala k doručení České poště, s.p. výzvu ze dne 31. 8. 2023 adresovanou žalovanému k zaplacení základu příspěvku do garančního fondu žalobkyně – v celkové výši 10 140 Kč za období 18. 3. 2023 do 20. 8. 2023, kdy neevidovala pojištění odpovědnosti z provozu Vozidla – a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy (výzva v systému CEPR). České poště, s. p. se podařilo zásilku obsahující výzvu doručit dne 1. 9. 2023 (informace o doručení zásilky, v systému CEPR).4. Na základě listin obsažených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu shora specifikovaného Vozidla s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 v období od 18. 3. 2023 do 20. 8. 2023, tedy po celkem 156 dní, jako jehož vlastník a provozovatel byl v dané době evidován v registru vozidel. Žalovanému zaslala žalobkyně výzvu k zaplacení dlužné částky na příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od 18. 3. 2023 do 20. 8. 2023, která mu byla doručena 1. 9. 2023.5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném po dobu tvrzeného provozování vozidla bez uzavřeného pojištění odpovědnosti (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), v rozhodném znění, dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), a dle vyhlášky č. 205/1999 Sb., v rozhodném znění, na jejichž znění soud pro stručnost a přehlednost odkazuje (znění použitých ustanovení je dostupné například www.zakonyprolidi.cz).6. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobkyně má dle § 4 odst. 1, odst. 2, odst. 3, odst. 5 a odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném od 1. 1. 2018, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018, právo na zaplacení žalované částky. Bylo totiž prokázáno, že žalovaný byl v době od 18. 3. 2023 do 20. 8. 2023 evidován jako vlastník a provozovatel Vozidla v registru vozidel, pročež se dle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má za to, že v rozhodné době byl skutečným vlastníkem a provozovatelem vozidla (pro účely daného zákona). K Vozidlu nebylo v dané době sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Tvrzení žalobkyně žalovaný nesporoval, nepředložil důkazy vyvracející skutečnosti zjištěné z provedených listin. Skutkový stav je tedy prokázán tak, jak je uvedeno výše. Na zjištěný skutkový stav dopadají v tomto bodě zmíněná ustanovení právních předpisů, po jejichž aplikaci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení žalovaného dlužného příspěvku ve výši 10 140 Kč [vypočteného dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky jako součin počtu dní, kdy nebylo Vozidlo pojištěno a denní sazby] a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek po 300 Kč (§ 2a vyhlášky).7. Pro posouzení uplatněného práva na zaplacení úroku z prodlení je rozhodné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného příspěvku a nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena 1. 9. 2023. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení až od 15. 11. 2023, ač by na něj měla právo od 1. 11. 2023 dříve (§ 605 odst. 1 a § 607 o. z., neboť žalobkyně vychází z toho, že výzvy k plnění byly žalovanému doručeno až teprve 15. den po jejich odeslání). Uvedené ničeho nemění na sazbě („výši“) úroku z prodlení. Soud však nemohl žalobní žádání žalobkyně překročit, tedy přiznat jí více, než čehož se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). Uzavírá se proto, že žalobkyně má dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 140 Kč od 15. 11. 2023 do zaplacení.8. Na podkladě shora rozvedených skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. (k právu , právnická osoba, na náhradu nákladů řízení i v rozsahu nákladů za zastoupení advokátem srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1119/2016). Náhrada účelně vynaložených nákladů řízení žalobkyně zastoupené advokátkou sestává: a) z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč (č. l. 5); b) náhrady odměny advokátky za 3 úkony právní služby – 1) předžalobní výzva, 2) převzetí a příprava zastoupení a 3) návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AT“] – ve výši 300 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 AT, tj. celkem 900 Kč, a c) z náhrady hotových výdajů vynaložených v souvislosti s každým ze tří uvedených úkonů právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, tj. celkem 300 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 14a AT ve výši 252 Kč [(900+300)*0,21), neboť zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH. Tyto náklady ve sporu zcela úspěšná žalobkyně vynaložila k účelnému uplatňování svého práva, a proto jí soud přiznal jejich plnou náhradu v celkové výši 2 252 Kč (800+900+300+252) – výrok II. K aplikaci § 14b AT přistoupil soud proto, že mu je z úřední činnosti známo, že se žalobkyně opakovaně domáhá návrhy na ustáleném vzoru v obdobných věcech téhož, potažmo obdobného plnění na základě stejného či podobného skutkového základu (např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ).10. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř. O místu k plnění pro platbu náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení (částku 2 252 Kč) je tedy žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, .