7 C 33/2025-38 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se (po opravách a doplněních žaloby – č. l. 16 a č. l. 26 – učiněných k výzvě soudu – č. l. 13, 22) jako otec již zletilé , jméno FO, , narozené , datum, (dále též jen „zletilá dcera“) po žalované jako matce jejich zletilé dcery domáhá, aby mu sdělila informace o zletilé dceři tak, jak jsou vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodňuje tím, že se domnívá, že je vzhledem ke specifickým okolnostem (které však netvrdí) nutné, aby měl přístup k základním informacím o zletilé dceři, která žije převážně se žalovanou, jež s ním dlouhodobě nekomunikuje a neposkytuje mu žádné informace o zletilé dceři.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že zletilá dcera podávala informace soudu ohledně výživného, nadto je plnoletá a má možnost se žalobcem jako jejím otcem komunikovat sama. Dále uvedla, že nemá kontakt na žalobce a informace o zletilé dceři nebude nikomu poskytovat, aby je nezneužil (vyjádření ze dne 29. 9. 2025 na č. l. 31).3. K jednání soudu dne 6. 11. 2025 se účastníci nedostavili. Žalobce se z účasti u jednání soudu neomluvil ani nepožádal o jeho odročení. Žalovaná se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti, přičemž uvedla, že se žalobcem nechce mít nic společného (vyjádření žalované ze dne 30. 9. 2025, č. l. 33). Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (protokol o jednání ze dne 6. 11. 2025 na č. l. 37 verte).4. V souladu s § 101 odst. 3 věta za středníkem o. s. ř. vycházel soud při zjišťování skutkového stavu z obsahu spisu a provedených důkazů. Už na tomto místě soud uvádí, že přes opakované výzvy (č. l. 13, 23 a 29) žalobce nejenže neoznačil ani nepředložil žádné důkazy kromě komunikace s „, anonymizováno, , Anonymizováno, přes aplikaci Messenger (č. l. 17 až 21), ale především netvrdí skutečnosti, pro které se domáhá, aby mu žádané informace sdělila žalovaná jako matka zletilé dcery, dokonce ani „specifické okolnosti“, vzhledem ke kterým je nutné, aby měl jako otec přístup k informacím o jeho zletilé dceři.5. Z tvrzení účastníků vyplývá, že spolu nekomunikují.6. Z žalobcem předložené komunikace s „, anonymizováno, …“ přes aplikaci Messenger (č. l. 17 až 21) soud zjistil, že se zletilou dcerou nejméně v minulosti a po její zletilosti komunikoval přes aplikaci Messenger, že disponoval informacemi o jejím vzdělání, že se ním zletilá dcera nechce komunikovat, nechce se s ním stýkat, nepřeje si, aby si o ní zjišťoval informace ve škole. Z důkazů, které si soud opatřil (§ 120 odst. 2 věty první o. s. ř.), zjistil, že žalobce je otcem již zletilé , jméno FO, , narozené , datum, (potvrzení o provedené lustraci v ISZR na č. l. 34 až 34a), a žalovaná její matkou (č. l. 35 až 36).7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastníci jako rodiče zletilé dcery , jméno FO, spolu nekomunikují. , jméno FO, po své zletilosti jednoznačně sdělila žalobci jako svému otci, že s ním nechce komunikovat, nechce se s ním stýkat, nepřeje si, aby si o ní zjišťoval informace ve škole.8. Soud ve věci aplikoval tato ustanovení právních předpisů:Podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.Dle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.Podle čl. 32 odst. 4 věty první Listiny základních práv a svobod péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.Podle § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „jen o. z.“) soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené , rodné přijmení, brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.Dle § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.Podle § 86 o. z. nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.Dle § 856 o. z. povinnosti a práva rodičů spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy vznikají narozením dítěte a zanikají nabytím jeho zletilosti.Podle § 858 o. z. rodičovská odpovědnost zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.Dle § 859 o. z. vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.Podle § 890 o. z. rodiče jsou povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů.Dle § 30 o. z. plně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.9. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobce netvrdil ani neprokázal důvody, pro které by mu měla žalovaná sdělit jakékoli informace o jejich zletilé dceři. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by zletilá dcera nebyla s to sdělit informace o své osobě sama. Jelikož , jméno FO, již nabyla zletilosti, aniž by v řízení vyšlo najevo, že by nenabyla plné svéprávnosti, zanikla rodičovská odpovědnost účastníků jako jejich rodičů (§ 858 o. z.). Dovršením osmnácti let zanikly ostatně povinnosti a práva účastníků jako rodičů spojená s osobností jejich zletilé dcery a povinnosti a práva osobní povahy (§ 856 o. z.). Za tohoto stavu se proto neuplatní ustanovení § 890 o. z., dle kterého jsou rodiče povinni si vzájemně sdělit vše podstatné, co se týká dítěte a jeho zájmů. I tato povinnost je totiž logicky vázána na nikoli plnou svéprávnost dítěte, nejpozději nabytí zletilosti dítěte. Po tomto okamžiku nemusí mít rodič o svém dítěti žádné informace, protože již o takové dítě není povinen pečovat, není povinen pečovat o jeho právní záležitosti, již nevykonává rodičovskou odpovědnost ani další povinnosti a práva spojená s osobností dítěte a povinnosti a práva osobní povahy. Ze všeho dosud uvedeného plyne, že soud neshledal, že by žalovaná byla povinna sdělovat žalobci jakékoli informace o jejich společné zletilé dceři. Jinými slovy, soud uzavřel, že žalobce ani neprokázal tzv. pasivní věcnou legitimaci žalované – že je žalovaná nositelkou povinností, jejichž uložení se žalobce domáhá. Soud se zcela ztotožňuje se žalovanou v tom, že zletilá dcera má možnost (nikoli povinnost! – pozn. soudu) sama sdělovat žalobcem žádané informace. I kdyby žalované měly být známy informace, jejichž poskytnutí se žalobce domáhá, nemůže jí soud uložit, aby je sdělila jinému, jinak by došlo k zásahu do ochrany osobnosti (zejm. soukromí) zletilé dcery bez zákonného důvodu, což je nepřípustné (čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a contrario, čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, § 86 věta první o. z.). Posledně uvedené je umocněno tím, že sama zletilá dcera dle žalobcem předložené komunikace žalobci sdělila, že si nepřeje, aby si o ní zjišťoval informace (ve škole), že s ním nechce komunikovat a nechce mu sdělovat žádné informace o své osobě.10. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že by žalobě nevyhověl ani tehdy, kdyby směřovala proti zletilé dceři. Ani ona není povinna sdělovat žalobci žádné údaje o své osobě. Žalobce, byť její otec, je povinen respektovat její rozhodnutí, že mu nebude sdělovat žádné informace (§ 3 odst. 1 o. z. a § 81 odst. 1 o. z.). Toto rozhodnutí se jednoznačně podává z jejich komunikace přes aplikace Messenger. K tomu lze doplnit, že rodiče mají vůči dětem především povinnosti (čl. 32 odst. 4 věty první Listiny základních práv a svobod, srov. dikci ustanovení § 856 o. z. a § 858 odst. 1 o. z., v nichž jsou na první místě zmíněny povinnosti, pak až práva), kdežto děti mají právo na péči rodičů (čl. 32 odst. 4 věty první Listiny základních práv a svobod). Jako zletilá a plně svéprávná je zletilá dcera oprávněna rozhodovat o svých záležitostech sama. Proti její vůli jí nelze nutit k tomu, aby komunikovala se žalobcem, ač jde o jejího otce. K poukazu žalobce na otázku vyživovací povinnosti a jejího plnění soud uvádí, že jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani plné svéprávnosti (§ 859 o. z.). Už vůbec její trvání a plnění nezávisí n