4 C 167/2022-104 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky, a to na základě smlouvy uzavřené dne 31. 12. 2018, o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na jejímž základě se žalobkyně žalovanému zavázala na jeho běžný účet č. [bankovní účet] (zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 19. 10. 2016) k poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 kontokorentní úvěr čerpal a žalobkyně ke dni 31. 12. 2021 evidovala za žalovaným celkový dluh ve výši 19 691,15 Kč. Žalovaný do dne podání návrhu výše uvedený dluh neuhradil, ačkoliv byl na povinnost vyrovnat debetní zůstatek na kontokorentním účtu opakovaně upozorněn. Žalovanému byla ze strany žalobkyně zaslána písemná výzva k plnění ze dne 17. 9. 2020. Žalobkyně splnila povinnost stanovenou § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), když před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného. 2. Stanovisko žalovaného se nepodařilo zjistit, neboť se k návrhu nevyjádřil a k soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl bez jeho přítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne 19. 10. 2016 soud zjišťuje, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování platebních služeb a kontokorentním úvěru. 4. V žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru [číslo] se zjišťuje, že žalovaný požádal dne 30. 12. 2018 prostřednictvím internetbankingové aplikace o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 10 000 Kč, přičemž jako průměrnou měsíční výši své mzdy uvedl částku 25 000 Kč. 5. Z výpisu účtu za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 a z listin o přehledu čerpání a přehledu placení žalovaného soud zjišťuje, že žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se ode dne 30. 6. 2019 nacházel v trvalém prodlení, z tohoto důvodu se k nesplacené částce přidaly úroky z úvěru v celkové výši 7 200,65 Kč (úrok ve výši 18,9 % p. a.) a úroky z prodlení v celkové výši 2 979,51 Kč, zaúčtované poplatky představují celkem částku 30 Kč. Žalovaný na účtu učinil transakce v celkové částce 89 696, 13 Kč a za celé období uhradil celkem 80 079 Kč. 6. Z listiny označené jako výpověď úvěrové smlouvy a výzva k úhradě dluhu se zjišťuje, že žalovaný byl dne 11.12.2019 žalobkyní obeznámen o výpovědi smlouvu o kontokorentním úvěru ke dni 31.12.2019, nesplacený zůstatek k tomuto dni činil 10 950,74 Kč. 7. Z listiny označené jako výzva k plnění se zjišťuje, že žalobkyně zaslala dne 17.9.2020 předžalobní výzvu a upozornila žalovaného na důsledky nesplacení jeho dluhu. 8. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr: Žalovaný uzavřel dne 19.10.2016 se žalobkyní rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb a kontokorentním úvěru, na jejímž základě dne 30.12.2018 zažádal o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 10 000 Kč. Tento kontokorentní rámec žalovaný v období od 1.1.2019 do 31.12.2021 čerpal, přičemž od 30. 6. 2019 se žalovaný nacházel v trvalém prodlení se splácením kontokorentního úvěru, čímž v souladu s uzavřenou smlouvou a sjednanými obchodními podmínkami žalovanému zároveň přirostly úroky z úvěru, úroky z prodlení a poplatky, celková částka společně s jistinou představují částku žalovanou. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne 17.9.2020. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr (kontokorent) žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr (vyčerpaný debet) řádně a včas nesplatil. Žalovaný se tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku ve sjednanou dobu, dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vrácení poskytnuté finanční částky a dále právo na přiznání sjednaných úroků ve výši 18,9 % p. a., stejně jako zákonných úroků z prodlení, jak vyplývají z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne 1. 1. 2022 do zaplacení. Vzhledem k uvedenému soud žalobě vyhověl, když rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku. 12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni účelně vynaložené náklady v částce 9 405 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 691,15 Kč sestávající z částky 300 Kč dle § 14b odst. 1 za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t.; dále z částky 1 900 Kč za každý z těchto úkonů – doplnění žaloby ze dne 10. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účast na jednání dne 21. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., a dvou paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Dále se právnímu zástupci žalobkyně v souladu s § 13 odst. 1 a. t. přiznává náhrada cestovních výdajů za uskutečněnou cestu na soudní jednání dne 21. 11. 2022 z [obec] do [obec] a zpět, kdy byly soudu doloženy jízdenky z veřejné hromadné dopravy ve výši 2 x 149 Kč. Současně na základě § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t. byla advokátovi přiznána náhrada za promeškaný čas (cestu) ve výši 11x 30 min./ 100 Kč, tedy 1 100 Kč. Daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z celkové částky nákladů zastoupení advokátem (tj. z odměny, náhrady paušálních výdajů a promeškaného času) je přiznána ve výši 1 407 Kč. Celková částka nákladů řízení, včetně soudního poplatku a jízdného, tak činí 9 405 Kč.