5 C 55/2020-393 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne 20. 2. 2020, doplněnou dne 15. 6. 2020, domáhá se žalobkyně, provozovatel vodovodu a kanalizace v městě [obec], zaplacení částky ve výši 130 611,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 130 611,61 Kč od 8. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, když žalovaná vlastní budovu [adresa] postavenou na pozemku parc [číslo] v [katastrální uzemí], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] další pozemky, ze kterých jsou svedeny srážkové vody do kanalizační přípojky ve vlastnictví žalované. Tyto nemovitosti jsou napojeny na vodovod a kanalizaci provozovanou žalobkyní, žalovaná je tudíž z titulu svého vlastnictví odběratelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, v platném znění (dále jen„ ZVK“), když dle tohoto ustanovení„ odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci.“ Pro dané odběrné místo byla uzavřena dne 27. 11. 2006 smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, která však byla ze strany žalované vypovězena. V případě, že pro dané odběrné místo není uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod, dopouští se žalovaná neoprávněného odběru vody z vodovodu a neoprávněného odvádění odpadních vod do kanalizace ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 a 2 ZVK. Podle ustanovení § 10 odst. 3 ZVK je odběratel povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2. Způsob výpočtu těchto ztrát stanoví vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí ZVK (dále jen„ prováděcí vyhláška“). Ve vztahu k odvádění srážkových vod pak žalobkyně odkazuje na § 14 odst. 3 prováděcí vyhlášky a § 31 prováděcí vyhlášky - výpočet množství odváděných odpadních vod byl sestaven dle skutečného stavu pozemků a byl též potvrzen geodetickým zaměřením ploch předaným žalobkyni žalovanou. Žalobkyně sestavila za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 technický výpočet, který určuje množství odvedených odpadních vod za dané období do kanalizace, Dle zpracovaného technického výpočtu vznikl žalobkyni vůči žalované za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 nárok na náhradu ztráty vzniklé z důvodu neoprávněného vypouštění odpadních vod (srážkových) celkem ve výši 113 575,31 Kč bez DPH. Tato částka odpovídá součinu množství odváděných srážkových vod za období od 21. 2. 2017 do 31. 12. 2019 a jednotkové ceny za 1 m3 (jednotková cena je stanovena pro roky 2017 - 2019 ve výši 36,16 Kč, 36,83 Kč, 39,65 Kč bez DPH). Dále je v celkové částce zohledněna pevná složka vodného a stočného. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nároku dopisem ze dne 29. 1. 2020 a poskytla jí lhůtu do 7. 2. 2020 k úhradě. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, proto požaduje též zákonné úroky z prodlení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včas odpor, k žalobě se dne 6. 5. 2020 vyjádřila tak, že žalovaná uznává nárok co do právního důvodu (tj. uznává svou povinnost hradit žalobkyni určitou částku za odvod srážkové vody z areálu žalované), neuznává jej do výše; průběžně hradila žalobkyni částku ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně již dříve žalovanou žalovala o úhradu za odvod srážkových vod za jiné období, a to ve sporu vedeném soudem pod sp. zn. [spisová značka] - soudní smír byl uzavřen pod podmínkou, že strany budou dále jednat o uzavření smlouvy, na základě které bude žalobkyně odvádět srážkové vody z pozemků žalované a žalovaná jí bude hradit smluvní cenu. Základním předpokladem uzavření takové smlouvy však pro žalovanou bylo řádné začlenění pozemků a ploch pod jednotlivé kategorie ploch vyhlášky (těžce propustné, propustné a kryté vegetací), a to na základě řádného geodetického zaměření těchto ploch. Žalovaná za tímto účelem nechala na své náklady zpracovat geodetické zaměření zpevněných ploch ve svém areálu, které poskytla žalobkyni. Očekávala, že na podkladě tohoto zaměření dojde i s ohledem na další relevantní skutečnosti (např. užívání části areálu žalované pro účely bydlení, existenci místních komunikací v areálu, kteréžto plochy nemají být ve smyslu § 20 odst. 6 ZVK zpoplatněny, odchytávání dešťové vody do akumulačních nádrží, tj. jejich neodvádění do kanalizace provozované žalobkyní) k dohodě s žalobkyní o tom, které plochy v areálu žalované budou zpoplatněny a jak. Přes veškerou tuto snahu žalované však k dohodě a podpisu smlouvy nedošlo. O nákladech řízení by mělo být rozhodnuto podle ustanovení § 143 o. s. ř. (neboť žalovaná nezavdala příčinu k podání žaloby), případně podle ustanovení § 150 o. s. ř., když se žalovaná poctivě snažila s žalobkyní na výši úhrad dohodnout a po dobu jednání o obsahu smlouvy hradila alespoň část nároku a současně není vinou pouze žalované, že k uzavření dohody s žalobkyní nedošlo. Žalovaná celkem za žalované období (únor 2017 až prosinec 2019, tj. 35 měsíců) uhradila na žalovaný nárok částku ve výši 33 000 Kč. Minimálně co do částky 33 000 Kč, by měla být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. K tomu žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila žalobkyni za období od května 2017 do prosince 2019 celkem částku 31 000 Kč. Jednotlivé platby ve výši 1000 Kč byly žalobcem zúčtovány na nejstarší dlužnou pohledávku, a to fakturu [číslo] která byla vystavena k úhradě vodného a stočného za období od 7. 3. 2016 – 20. 2. 2017, splatnou dne 2. 6. 2017, která zní na částku 30 287 Kč. Pokud jde o zbývající částku ve výši 713 Kč, byla zaúčtována na fakturu [číslo] splatnou dne 14. 3. 2017. 3. Před zahájením jednání ve věci samé, v rámci snahy vyřešit spor smírně a komplexně, soud přivzal k jednání zaměstnance žalobkyně, [jméno] [příjmení], který vysvětlil, jakým způsobem byly určeny skutečně účtované výměry, kdy u pozemků parc. [číslo] par. [číslo] se jedná o výměru 847 m2; skutečnost že v budově [adresa] se nachází byt je zohledněna tak, že vypočtené roční množství odváděných srážkových vod činilo 1 099 m3, ale účtováno bylo 1 020 m3, tedy o 79 m3 méně. Z pozemků par. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], je skutečně účtováno 607 m2, jako těžce propustná zpevněná plocha (482 m2 asfaltu a 125 m2 betonu). Z pozemků par. č [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], se účtuje 835 m2, jako propustné zpevněné plochy (814 m2 zámková dlažbu a 21 m2 keramická dlažba). Žalovaná při jednání potvrdila, že tyto výměry pro účtování nerozporuje, vyjma 7 m2 betonu. V podání ze dne 11. 11. 2021 žalovaná účtované výměry zpochybnila, když u pozemků parc. [číslo] uvedla, že není zřejmé, z jaké části je z pozemků účtováno jako z těžce propustné plochy a jaké části jako z propustné zpevněné plochy, z pozemku parc. [číslo] nemělo být účtováno, když se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří, jehož součástí je objekt bydlení, z pozemku parc. [číslo] by neměla být účtována celá výměra, ale pouze 50 %, neboť srážková voda je odchytávána do nádrže. Pozemky parc. [číslo] jsou účelové komunikace a neměly by být účtovány, ohledně pozemku parc. [číslo] žalovaná uvedla, že má být účtováno 200 m², stejně jako žalobkyně. V závěrečné řeči žalovaná nově uvedla, že účtovatelné plochy areálu nelze přesně určit, protože výměry pozemků dle katastru nemovitostí neodpovídají účtovatelným plochám dle vyhlášky k ZVK. V areálu jsou funkční pouze dva kanály (ostatní jsou zaslepené a zasypané pískem). V ZVK není nikde výslovně uvedena povinnost hradit za odvedení srážkové vody do kanalizace. Žalovaná nemůže být nucena činit něco, co jí zákon výslovně neukládá. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Ústavního soudu [ústavní nález], ve kterém dospěl k závěru, že obecná povinnost vlastníka, potažmo provozovatele, odvádět a čistit srážkové vody vyplývá mimo jiné z ustanovení § 2, § 8, § 9 a § 22 ZKV, z jeho prováděcích předpisů a předpisů souvisejících. Ústavní soud shodně dospěl k závěru, že pokud zákonodárce vylučuje některé subjekty z povinnosti hradit úplatu za odvádění srážkových vod v § 20 odst. 6 ZVK, není toto diskriminující (judikát I. ÚS 2006/12 nebo obdobně Nejvyšší soud ČR v rozsudku [spisová značka]). 4. Existence žalobkyně byla ověřena z úplného výpisu společnosti z obchodního rejstříku ze dne 20. 5. 2021, z kterého je podáváno, že v rámci přeměny rozdělení odštěpení sloučením přešla na žalobkyni, jako nástupnickou společnost (dříve 1. [právnická osoba]) k rozhodnému dni 1. 10. 2009 odštěpovaná část jmění rozdělované [právnická osoba] a.s. (dříve Vodovody a kanalizace [právnická osoba] – úplný výpis této společnosti) [IČO], specifikovaná v projektu rozdělené odštěpením sloučením, schváleného rozhodnutím jediného akcionáře nástupnické společnosti ze dne 16. 3. 2010, a to včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů. Na žalobkyni, jako společnost nástupnickou, přešlo na základě schváleného projektu přeměny vnitrostátní fúze formou sloučení s rozhodným dnem 1. 10. 2012 veškeré jmění zanikající [právnická osoba] s.r.o. se sídlem [adresa], [IČO], dosud zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích v oddílu C vložce [číslo]. 5. Existence žalované a oprávnění pana [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného dne 27. 6. 1961, jednat