13 C 163/2023-26 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 15. 3. 2023 domáhá na žalovaném zaplacení částky 13 463,94 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 12. 4. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 12. 4. 2021 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 1444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 494 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, a to ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 12. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že: je ovdovělý, žije v nájmu, v jeho domácnosti nežijí nezaopatřené děti ani jiné osoby, nemá žádnou vyživovací povinnost, má základní vzdělání, pobírá starobní důchod ve výši 17 808 Kč, jeho měsíční výdaje činí 10 171 Kč. Z žádosti o úvěr bylo dále zjištěno, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně předložil občanský průkaz, rodný list a ústřižek o výplatě důchodu. 5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru, s náklady spotřebitelského úvěru a dalšími právními aspekty. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalobkyni postoupila mj. pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, a to se všemi příslušenstvími a právy s pohledávkou spojenými. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022 a z podacího lístku ze dne 10. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky a žalovaný byl současně vyzván k uhrazení dlužné částky do 10 dnů. 8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 3. 2023 a z podacího lístku ze dne 2. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, kterou byl vyzván k úhradě dlužné částky do 9. 3. 2023. <b>9. O skutkovém stavu soud učinil následující závěr:</b> 10. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 12. 4. 2021 neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 1444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 494 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, a to ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč. 11. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy seznámen s popisem základních vlastností spotřebitelského úvěru, s náklady spotřebitelského úvěru a s dalšími důležitými právními aspekty. 12. Na základě této smlouvy žalovaný dne 12. 4. 2021 převzal od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti celkovou částku spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč. Na úhradu dluhu žalovaný zaplatil celkem 6 000 Kč. 13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla platně postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 14. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 1. 3. 2023 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do 9. 3. 2023. <b>15. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 16. Podle ust. § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 17. Podle ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle ust. § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 22. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že výše uvedená úvěrová smlouva je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. 23. V případě shora uvedené smlouvy soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakkoli ověřovala schopnosti a možnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, když nedoložila, že by při poskytování spotřebitelského úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vycházela i z jiných informací než poskytnutých žalovaným, např. nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalovaného). Údaje poskytnuté právní předchůdkyni žalobkyně žalovaným v žádosti o úvěr jsou podle názoru soudu nevěrohodné, a proto pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z těchto údajů, je toto posouzení podle přesvědčení soudu zcela nedostatečné. Soud poukazuje na to, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že žije v nájmu, přičemž náklady na bydlení a energie činí 3 000 Kč. Tato částka je podle názoru soudu zcela nevěrohodná, když částka 3 000 Kč měsíčně neodpovídá běžnému tržnímu nájemnému, nemluvě o nákladech na energie. Rovněž náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady žalovaný vyčíslil na 3 860 Kč. I tato částka je podle názoru soudu zcela nereálná, neboť měsíční náklady jedné dospělé osoby na jídlo, ošacení a hygienu musí být podle názoru soudu vyšší, tím spíše, pokud by byly navýšeny o další náklady na dopravu, popř. osobní náklady žalovaného. Pokud žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že srážky ze mzdy a výživné činí 3 311 Kč, a to za situace, kdy je ovdovělý a nemá žádné vyživované děti do 26 let, a do seznamu dluhů neuvedl žádné dluhy, i tyto údaje se soudu za dané situace jeví jako nevěrohodné. Za této situace pak právní předchůdkyně žalobkyně měla vyvinout větší úsilí k tomu, aby řádně vyhodnotila majetkové poměry (zejména výdaje) žalovaného, čímž by řádně ověřila jeho úvěruschopnost. Pokud tak neučinila, nezbývá, než uzavřít, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala s dostatečnou odbornou péčí v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti žalovaného. Za dané situace pak nezbývá, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu vyhodnotit jako odporující ust. § 580 odst. 1 o. z., tedy jako neplatnou, a soud k této neplatnosti přihlédl dle ust. § 588 o. z. i bez návrhu. 24. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku 15 000 Kč a zaplatil 6 000 Kč, je jeho povinností vrátit žalobkyni částku odpovídající rozdílu mez