11 C 256/2021-17 — Okresní soud v Jihlavě

Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 458 Kč s příslušenstvím jako nákladů spojených s převozem žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne [datum] z důvodu podezření na přítomnost alkoholu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne [datum] v době od 22:45 do 0:30 hodin byl žalovaný Policií ČR, obvodním oddělením [obec] převezen z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] k vyšetření na přítomnost alkoholu, neboť žalovaný rušil noční klid a jeho chování vykazovalo známky požití alkoholu. Při cestě do Protialkoholní záchytné stanice bylo použito služební vozidlo žalobce [anonymizováno], [registrační značka] a najeto bylo celkem 73 km. Po přijetí v záchytné stanici byla žalovanému provedena dechová zkouška, na základě které u něj byla zjištěna přítomnost alkoholu v hodnotě 2,38 promile. Žalobce vyzval žalovaného ve smyslu předžalobní výzvy k úhradě nákladů za dopravu do Protialkoholní záchytné stanice ve výši 458 Kč (při sazbě základní náhrady 4,2 Kč/km jízdy, průměrné ceně pohonných hmot 32 Kč a průměrné spotřebě pohonných hmot 6,5 l [číslo] Km za 73 km jízdy) nejpozději do [datum]. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen žalobci v souladu s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, uhradit vzniklé náklady na dopravu do záchytné stanice, neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaný nesplnil svoji povinnost a dlužnou částku žalobci neuhradil. Žalobci kromě nákladů v souvislosti s použitím služebního vozidla vznikly i administrativní náklady ve výši 100 Kč v souvislosti s vyčíslením spotřeby použitého vozidla. Veškeré uplatněné náklady soud považuje za účelně vynaložené, žalobě proto v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci částku 558 Kč představující požadovanou částku 458 Kč a 100 Kč za administrativní úkony společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobce dosáhl plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající z paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobce činí 200 Kč. Soud výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu, neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku a současně měl ve věci plný úspěch. V takovém případě v souladu s § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích má žalovaný povinnost zaplatit soudní poplatek, který byl stanoven podle položky 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 400 Kč.