11 C 269/2021-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 17 365,88 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru. Při podpisu smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal v rámci 13 měsíčních splátek vrátit vedle jistiny úvěru i související příslušenství ve výši 8 280 Kč představující kapitalizovaný úrok, poplatek za správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za hotovostní inkaso splátek, celkem tedy částku 20 280 Kč (po odečtení již uhrazeného jednorázového administrativního poplatku) nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, uhradil pouze 8 420 Kč odpovídající pěti řádně uhrazeným splátkám. Tato částečná úhrada byla alokována na jistinu úvěru částkou 620 Kč a na sjednané příslušenství částkou 7 800 Kč. Žalovaný se tedy dle žalobkyně dostal do prodlení s úhradou částky 11 860 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně dále uvedla, že část závodu předchůdkyně žalobkyně (a současně i pohledávka za žalovaným) byla převedena na společnost [právnická osoba] (dále též„ přechodný věřitel“), a následně postoupena na žalobkyni. Postoupena byla pohledávka ve výši 21 743,29 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno, na svůj dluh však ničeho neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady pouze části postoupené pohledávky, a sice nesplacené jistiny ve výši 11 380 Kč a jako kapitalizované příslušenství pohledávky požaduje postoupený neuhrazený úrok ve výši 192 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 156 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 132 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje smluvní pokutu v ponížené výši oproti postoupené, a sice ve výši 5 985,88 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně dále uvedla, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila příjmy a výdaje žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr. Předchůdkyně žalobkyně následně z předložených dokumentů ověřila pravdivost uvedených údajů. Porovnáním příjmů a výdajů pak dospěla k závěru, že žalovaný je schopen požadovaný úvěr řádně splácet. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci. 4. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] to na základě žádosti žalovaného z téhož dne. Z předložené smlouvy soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytnuta částka 12 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 25,85% p.a., poplatkem za správu úvěru ve výši 2 640 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 280 Kč Celkem měl žalovaný uhradit 20 760 Kč, a to včetně poplatku za uzavření smlouvy ve výši 480 Kč splatného při podpisu smlouvy. Žalovaný se celkovou částku (kromě poplatku za uzavření smlouvy) zavázal uhradit v 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč splatných vždy 22. den v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. V čl. V odst. 4 smlouvy pak bylo ujednáno právo předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném v případě prodlení s úhradou splátek smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, v němž je rozepsán systém úhrady jistiny úvěru a sjednaných poplatků a úroku v jednotlivých splátkách. Seznámení s předpisem splátek žalovaný stvrdil jeho podpisem. Veškeré smluvené informace byly žalovanému poskytnuty rovněž ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který žalovaný podepsal dne [datum] a tím potvrdil, že se s ním seznámil. Z předloženého oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný svůj závazek neplnil řádně, tzn. že nehradil sjednané splátky řádně. Právě z předžalobní výzvy ve spojení s přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že žalovaný byl povinen uhradit celkem 21 743,29 Kč, přičemž tato částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 11 380 Kč, úroku ve výši 192 Kč, poplatku za vyhodnocení (správu) úvěru ve výši 156 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 132 Kč, sankčního poplatku za upomínky ve výši 1 500 Kč, paušálních nákladů ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 883,29 Kč. Z těchto skutečností pak vyplývá, že na položky smlouvy (tj. jistinu a související příslušenství) žalovaný uhradil celkem 8 420 Kč. 5. Soud má současně za prokázané, že žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovanému úhradu jeho dluhu. Předchůdkyně žalobkyně postoupila část svého závodu včetně pohledávky za žalovaným na přechodného věřitele, o čemž svědčí předložený notářský zápis sepsaný JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem v [obec], dne [datum] pod označením NZ [číslo], [spisová značka] Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená mezi přechodným věřitelem a žalobkyní a potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupení předmětných pohledávek dále dokládají, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Současně z výpisů z obchodních rejstříků vyplývá, že uvedené subjekty byli či jsou oprávněny poskytovat spotřebitelské úvěry. Po postoupení pohledávky, o čemž byl žalovaný vyrozuměn právě dopisem ze dne [datum], byl žalovaný několikrát vyzván k úhradě dlužné postoupené částky (oznámením o postoupení pohledávky se lhůtou do 10 dnů od obdržení dopisu, přičemž dopis byl odeslán [datum], dále dopisem ze dne [datum] se lhůtou do [datum] a předžalobní výzvou se lhůtou do [datum], přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána dne [datum]). Žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil. 6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsanou žalovaným dne [datum]. Z této žádosti soud zjistil, že žalovaný ke svým osobním poměrům uvedl, že je svobodný, žije v nájmu společně s další výdělečně činnou osobou a má jedno dítě ve věku do 6 let. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnaný a jeho příjem v podobě mzdy činil za poslední 3 měsíce před žádostí o úvěr 15 822 Kč. Tento příjem žalovaný současně uvedl jako jediný příjem tříčlenné domácnosti. Mezi měsíční výdaje žalovaný uvedl nájem ve výši 5 000 Kč, náklady na energie ve výši 2 500 Kč, náklady na stravování ve výši 7 500 Kč, výdaje na telefon ve výši 200 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši celkem 5 300 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného tak činily 17 500 Kč. Již toto zjištění (kdy výdaje převyšují příjmy) samo o sobě vede soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně pochybila, pokud na základě takto zjištěných údajů poskytla žalovanému jím požadovaný úvěr. 7. V postupu předchůdkyně žalobkyně však lze spatřovat několik dalších pochybení, jichž by se obezřetný poskytovatel spotřebitelských úvěrů měl vyvarovat. Ve výdajích jsou evidentně zohledněny náklady všech členů domácnosti žalovaného (tedy dítě a další dospělá osoba, jak uváděl žalovaný). V příjmech se však skutečnost, že žalovaný žil s osobou výdělečně činnou, nepromítla. Předchůdkyně žalobkyně tedy nepřípustně porovnávala příjmy jednotlivce oproti výdajům všech členů jeho domácnosti. Předchůdkyně žalobkyně současně měla povinnost ověřit si existenci jiných úvěrů žalovaného (zvlášť pokud je přímo uvedl ve svých výdajích) a jeho platební morálku (zda jiné úvěry hradil řádně, zda měl dluhy po splatnosti apod.). Ačkoliv v žádosti bylo uvedeno, ze kterých dokumentů předchůdkyně žalobkyně ověřovala pravdivost údajů uvedených žalovaným, tyto dokumenty soudu nepředložila. Předchůdkyně žalobkyně současně vůbec nezjišťovala majetek žalovaného, který by mohl mít na jeho finanční situaci vliv. 8. Soud také provedl důkaz listinou„ Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky“, která měla osvědčit oprávněnost požadovaných nákladů předchůdkyně žalobkyně na mimosoudní vymáhání pohledávky. Z této listiny však žádné vyčíslení těchto nákladů, ani jejich původ nevyplývá. Navíc tento důkaz se soudu jeví jako nadbytečný, neboť žalobkyně náklady mimosoudního vymáhání žalobou neuplatňuje. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba,