11 C 287/2021-26 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 39 540 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) ve dnech [datum] a [datum] dvě smlouvy o půjčce. Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením každé smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do karty zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že ani v jednom případě nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté půjčky splácet. 2. Na základě smlouvy ze dne [datum] byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 820 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč v 58 týdenních splátkách nejpozději do [datum]. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž uhradil pouze 11 660 Kč. Tato částka byla ve výši 4 559,40 Kč započtena na jistinu, ve výši 1 820 Kč na úrok, ve výši 2 600 Kč na poplatek za administrativní činnost a ve výši 2 680,60 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupena byla pohledávka ve výši 10 960 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 8 440,60 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 519,40 Kč (když ostatní související platby byly částečnou úhradou žalovaného vráceny v celé výši. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 3. Obdobná tvrzení se vztahují i na smlouvu ze dne [datum]. V tomto případě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, které se zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 2 380 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč v 58 týdenních splátkách nejpozději do [datum] Ani v tomto případě žalovaný svůj dluh řádně nehradil; poslední splátku zaplatil také dne [datum], přičemž uhradil pouze 1 000 Kč. Tato částka byla ve výši 765,52 Kč započtena na úrok a ve výši 234,48 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Také v tomto případě předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupena byla pohledávka ve výši 28 580 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 17 000 Kč a neuhrazených souvisejících úhrad zahrnujících úrok i všechny poplatky ve výši 11 580 Kč Ani v tomto případe po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. 4. Žalobkyně tvrdila, že s účinností ke dni [datum] se v důsledku fúze sloučením stala právním nástupcem předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (pod současným názvem [právnická osoba], s [IČO]). 5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 6. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 820 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, celkem tedy částku 22 620 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 390 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Také tato smlouva byla podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byl v hotovosti poskytnut předmět smlouvy, tj. peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Z této smlouvy soud zjistil, že žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit společně se stejnými úhradami, jako v předchozím případě, tj. s úrokem ve výši 2 380 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, celkem tedy částku 29 580 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 510 Kč. I v tomto případě byla ve smluvních podmínkách ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % p.a. po celou dobu trvání závazku. 7. Žalovaný však ani v jednom případě nehradil sjednané splátky řádně, jak má soud za prokázané z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s předžalobní výzvou ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky (ve spojení s přiloženým podacím lístkem) byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z obou smluv na žalobkyni a vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 39 540 Kč. Skutečnost, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek. Z těchto listinných důkazů vyplývá, že k postoupení pohledávek došlo s účinností ke dni [datum]. Rovněž z přiloženého výpisu z obchodního rejstříku má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] zanikla v důsledku sloučení fúzí, když nově vzniklým subjektem byla společnost [právnická osoba], [IČO]. Z předžalobní upomínky a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný svůj dluh neuhradil i přes předchozí upomínku. Žalovaný dluh uhradil jen částečně, na dluh ze smlouvy ze dne [datum] zaplatil pouze 11 660 Kč a na dluh ze smlouvy ze dne [datum] jen 1 000 Kč. Dluh žalovaného tak v případě prvního závazku představuje neuhrazenou jistinu ve výši 8 440,60 Kč, v druhém případě 17 000 Kč, přičemž v obou případech zbývající část dluhu představují neuhrazené související úhrady. Žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě nejpozději do [datum], ale ani v té dlužnou částku neuhradil. 8. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného byla v obou případech před uzavřením každé smlouvy řádně ověřena, žalobkyně předložila karty zákazníka (fakticky žádosti o půjčku). Tyto karty byly oběma smluvními stranami podepsány dne [datum] a [datum]. Z obou karet soud zjistil, že obsahují základní informace o poměrech žalovaného, které žalovaný při každé žádosti sdělil. V kartě z roku 2015 bylo uvedeno, že v době žádosti o půjčku žalovaný žil v nájmu, měl dvě nezaopatřené děti a měl aktivní půjčku u předchůdkyně žalobkyně i jiné společnosti. Z karty bylo dále zjištěno, že žalovaný měl příjem ze samostatně výdělečné činnosti (z oboru klempířství) ve výši 25 000 Kč čistého měsíčně. Příjem žalovaného a jeho výše byly předchůdkyní žalobkyně osvědčeny oproti předloženému živnostenskému listu, výpisům z účtu a fakturám. Jako další příjem domácnosti žalovaného byl uveden příjem jeho manželky ve výši 12 500 Kč měsíčně. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného bylo v kartě uvedeno, že je tvoří nájem/inkaso ve výši 6 000 Kč, a ostatní výdaje na domácnost ve výši 14 000 Kč, výdaje na telefon ve výši 700 Kč, splátky jiných půjček ve výši 1 000 Kč a dluh na zdravotním a sociálním pojištění ve výši 4 800 Kč. Pokud jde o druh bydlení žalovaného a výši nájmu, tato skutečnost byla předchůdkyní žalobkyně ověřena oproti nájemní smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 11 000 Kč, který považovala za dostatečný pro splácení sjednaných splátek. 9. Z karty z roku 2016 soud dále zjistil, že žalovaný byl v době žádosti o půjčku ženatý, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, stále měl dvě nezaopatřené děti a žil v nájmu společně s jiným rodinným příslušníkem, než byla manželka či partnerka. Při druhé žádosti o půjčku měl žalovaný příjem ze stejné samostatně výdělečné činnosti ve výši 28 735 Kč. Příjem žalovaného byl v tomto případě kromě faktur osvědčen také osobně ze strany předchůdkyně žalobkyně a oproti předloženému daňovému přiznání za rok 2015. Uvedený příjem byl však oproti předchozí době jediným příjmem žalovaného. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného bylo v kartě uvedeno, že je tvoří nájem/inkaso ve výši 5 000 Kč, ostatní výdaje na domácnost ve výši 7 000 Kč, náklady spojené se spořením ve výši 2 900 Kč, splátky jiných půjček (jak u předchůdkyně žalobkyně, tak jiné společnosti) v celkové výši 3 555 Kč a ostatní náklady (především na výživné) ve výši 4 000 Kč. I v tomto případě byl druh bydlení žalovaného a výše nájmu ověřena oproti nájemní smlouvě. V tomto případě předchůdkyně žalobkyně vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve vý