11 C 289/2021-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 17 170 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do karty zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutou půjčku splácet. 2. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 1 680 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % p.a.), poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne [datum], přičemž vrátila pouze 3 710 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 1 680 Kč na úrok, částkou 1 119,64 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 910,36 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 17 170 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 5 170 Kč, když úrok byl částečnou úhradou žalované vrácen v celé výši. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byla žalovaná písemně informována. Ani poté žalovaná svůj dluh neuhradila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, celkem tedy částku 20 880 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum]. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná informována o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni a vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 17 170 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu (dle podacího lístku byl dopis žalované odeslán dne [datum]). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek pak má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni [datum]. Z předžalobní upomínky a podacího lístku soud dále zjistil, že žalovaná dluh stále neuhradila. [příjmení] pouze 3 710 Kč, přičemž dlužná částka je tvořen neuhrazenou jistinou ve výši 12 000 Kč a zbývajícími neuhrazenými poplatky. Žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu nejpozději do [datum], ale ani v té nic neuhradila. 5. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla řádně ověřena, žalobkyně předložila kartu zákazníka (fakticky žádost o půjčku). Tato karta byla oběma smluvními stranami podepsaná dne [datum]. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při žádosti sdělila. Bylo uvedeno, že v době žádosti o půjčku byla žalovaná vdaná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, měla jedno nezaopatřené dítě a žila v nájmu společně s manželem. Z karty bylo dále zjištěno, že měla příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně. Zaměstnání žalované a výše jejího příjmu bylo předchůdkyní žalobkyně ověřeno telefonicky u zaměstnavatele žalované dne [datum], a dále osvědčeno oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Tento příjem byl jediným příjmem žalované. Ohledně měsíčních výdajů žalované bylo v kartě uvedeno, že je tvoří nájem/inkaso ve výši 4 000 Kč a ostatní výdaje na domácnost ve výši 8 200 Kč. Výši nájmu pak předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokumentům SIPO. Současně bylo ověřeno, že žalovaná neměla v době žádosti o půjčku jiný úvěrový závazek u předchůdkyně žalobkyně, ani jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 12 200 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení sjednaných splátek. 6. Soud má za to, že výše uvedeným postupem předchůdkyně žalobkyně nebyly dány důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopna splátky hradit. Předchůdkyně žalobkyně dle soudu postupovala dostatečně pečlivě, pokud hodnotila údaje o majetkových poměrech žalované (výše příjmu a výdajů) ve spojení s jejími osobními poměry. Veškeré tyto faktory jsou způsobilé ovlivnit schopnost žalované řádně plnit peněžitý závazek. V té souvislosti soud upozorňuje, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala zcela obezřetně, pokud jde o hodnocení finanční situace žalované. Zatímco uvažovala výlučně příjmy žalované, porovnávala je s výdaji celé domácnosti žalované. Nelze přehlédnout, že žalovaná žila společně s manželem, na společných výdajích (tedy i na nájemném) se podíleli. Předchůdkyně žalobkyně tedy správně měla uvažovat poloviční výdaje. Nicméně i přes to, že předchůdkyně žalobkyně zohledňovala menší finanční zůstatek žalované, byl to zůstatek dostatečný. Postup žalobkyně mimo to nevykazoval jiné, zásadní nedostatky. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od [datum] do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí poso