21 C 32/2020-172 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce]. V důvodech svého návrhu uvedl, že jako vlastník výše uvedeného pozemku je v Katastru nemovitostí zapsán žalovaný. Žalobce je vlastníky pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] a st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba s [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a [územní celek], Katastrální úřad pro [anonymizováno], [stát. instituce]. Tyto pozemky vlastní rodina žalobce již od 30. let 20. století. K těmto pozemkům byl již od roku 1933 přičleněn a plotem ohraničen pozemek [parcelní číslo]. Žalobce ani jeho právní předchůdci na vnějším ohraničení pozemku p. [číslo] který je od roku 1933 přičleněn k pozemkům žalobce a společně s těmito pozemky ohraničen plotem, neprováděli žádné změny. Žalobci i jeho právní předchůdci pozemky ohraničené plotem a připojené k pozemkům žalobce dle [list vlastnictví] drželi od roku 1933 až do současnosti v dobré víře s tím, že plot ohraničuje pozemek dle skutečného stavu vlastnického práva. Žalobce je přesvědčen, že na jeho straně došlo k nabytí pozemku [parcelní číslo] vydržením, neboť pozemky bez přerušení držel a užíval po dobu delší než 20 let v dobré víře, opíraje se o faktické vymezení pozemku plotem, který byl vystavěn v roce 1933, přičemž v průběhu této doby nebyla jeho držba zmíněných pozemků nikým a nikterak zpochybněna. Svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k pozemku spatřuje žalobce v tom, že bez tohoto určení bude jeho vlastnictví zpochybňováno. Žalobce dále doplnil, že má za to, že sporný pozemek byl předky žalobce zakoupen v srpnu 1933, kdy jeho dědeček [jméno] [celé jméno žalobce] začal stavět dům [adresa] ve [obec]. Administrativní úkony související s přípravou stavby a stavbou samotnou zajišťovala jeho sestra [jméno] [příjmení]. Ta podala žádost o odkup pozemku [parcelní číslo]„ na [anonymizováno]“ na stavbu rodinného domu, která byla dne [datum] předmětem jednání obecní rady. Dne [datum] obecní zastupitelstvo usnesením rozhodlo o tom, že se [jméno] [příjmení] žádané stavební místo prodává za obnos 1 Kč za každý metr. Rozsah místa určí místní stavební komise s dohodou se žadatelkou. Odkoupená část pozemku [parcelní číslo] byla vyznačena na plánu domu [adresa], který v říjnu 1933 zpracoval [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení]. Dále byly za účelem výstavby domu zakoupeny pozemky p. [číslo] část pozemku [parcelní číslo] Tyto pozemky pak byly oploceny plaňkovým plotem s kamennými sloupky z hrubě tesané mrákotínské žuly a byly osázeny stromy. Pro pozemek na sever od domu se ujal název„ horní zahrada“, pro pozemek na jih od domu název„ dolní“ zahrada. Plot stojí na pozemcích p. [číslo] v původní podobě. Došlo pouze k výměně poškozených planěk. Pozemky p. [číslo] byly vedeny v katastru nemovitostí na syna [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] ([datum] – [datum]), pozemek [parcelní číslo] na dceru [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] ([datum] [datum]). [jméno] [celé jméno žalobce] zanechal závět ze dne [datum], v níž svůj majetek odkázal svým třem synovcům, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobci. Každý měl obdržet ideální 1/3 domu [adresa], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] měli obdržet každý id. ½ [parcelní číslo] (dle závěti dolní zahradu k přímce vedené souběžně s jižní částí domu) a žalobce měl obdržet horní zahradu k přímce západní. Popis tvaru horní zahrady„ od plotu na východní straně k plotu na straně západní“ dokládá průběh oplocení zahrnující pozemek [číslo] zakoupený [jméno] [příjmení]. Na základě dohody s rodinným právníkem se dědicové ze závěti dědictví vzdali, nastoupili tak zákonní dědicové [jméno] [celé jméno žalobce] ([datum]), [celé jméno žalobce] ([datum]) a [obec] [celé jméno žalobce] ([datum]). Dne [datum] převedl [obec] [celé jméno žalobce] svou id. 1/3 na svého syna [jméno] [celé jméno žalobce]. Dne [datum] se stal žalobce vlastníkem pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo], na kterých postavil rodinný dům [adresa]. Dne [datum] se stal žalobce vlastníkem 1/3 domu [adresa] pozemku [parcelní číslo]. Dne [datum] nabyl 2/3 domu [adresa] pozemku [parcelní číslo]. Je tak prokázána dobrá víra žalobce, že mu předmětný pozemek patří, neboť byl tento pozemek zakoupen sestrou předka žalobce, oplocen a užíván nepřetržitě od 30. let minulého století. Skutečnost, že je sporný pozemek označen jako [parcelní číslo] zjistil žalobce z výzvy finančního úřadu k podání nového přiznání k dani z nemovitostí z parcel [číslo] což žalobce pokládal za důsledek digitalizace a scelování parcel, které v obci proběhlo v letech 2014 /2015. Proto z uvedeného pozemku hradil daň z nemovitosti. Žalovaná se naproti tomu o předmětný pozemek nikdy nestarala. Žalobce popřel, že by jej vyzývala k odkupu předmětného pozemku. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že předmětný pozemek je historickým majetkem žalovaného. Jeho vlastnictví nebylo nikdy zpochybněno. Žalobce i jeho předchůdci užívali předmětný pozemek se souhlasem [anonymizováno] a za vědomí skutečnosti, že se jedná o majetek žalovaného. Žalobce byl v průběhu několika let opakovaně vyzván, aby si požádal o odkoupení předmětného pozemku, což však neučinil. Následně žalovaný doplnil, že pozemek [parcelní číslo] byl v roce 1933 ve vlastnictví žalovaného, v pozdějších letech došlo k jeho postupnému svévolnému oplocení bez souhlasu obce. Přestože byl žalobce opakovaně vyzýván, aby si pozemek, který není jeho, od žalovaného odkoupil, začal činit kroky až ve chvíli, kdy žalovaný zveřejnil záměr prodeje předmětného pozemku. Má tak nepoctivý záměr nabýt vlastnictví k pozemku, jenž mu nepatří. Žalovaný dále zpochybnil dobrou víru žalobce. V archivu [anonymizováno] nebyla dohledána žádná listina, která by svědčila o prodeji části pozemku [parcelní číslo] v roce 1933 [jméno] [příjmení]. Převod části pozemku o výměře 396 m2 byl uskutečněn až kupní smlouvou ze dne [datum] do vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce], přičemž součástí kupní smlouvy byl i ohlašovací list [číslo] z roku 1936, ve kterém byly převáděné díly z jednotlivých pozemků žalovaného přehledně zakresleny a označeny červenou barvou. Jiný nabývací titul k předmětnému pozemku nebyl zjištěn. Z leteckých snímků z roku 1938 je zřejmé, že jsou oplocené pozemky dříve označované jako [číslo], [číslo] a [číslo], jenž byl rozšířen mimo jiné o část pozemku [parcelní číslo] v souladu s kupní smlouvou z roku 1938. V tomto roce byly tedy oploceny pozemky v souladu s kupní smlouvou a stejně tak pouze na těchto pozemcích ve vlastnictví právního předchůdce žalobce jsou tyto pozemky viditelně osázeny stromy. Z leteckých snímků z pozdějších let je vidět, že se plot na [parcelní číslo] objevil až později, z této doby však neexistují žádné nabývací tituly, z nichž by mohl žalobce dovozovat svou dobrou víru při oplocení pozemku ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný věděl, že je vlastníkem předmětného pozemku, neboť pravidelně provádí inventarizaci majetku. Žalobci muselo být nejpozději v lednu 1990 zřejmé, kde končí hranice jeho pozemku p. [číslo] kde začíná pozemek žalovaného, a to jednak z výpisu z katastru nemovitostí a následně z rozhodnutí o umístění stavby rodinného domku ze dne [datum], jehož součástí byla i mapa předmětných pozemků a vyobrazení pozemku [parcelní číslo]. Nejpozději v souvislosti s vyřizováním stavebního povolení musel žalobce ztratit dobrou víru, že drží pozemek, který mu patří. Přestože žalobce tvrdí, že záležitosti ohledně stavebního řízení pro něj vyřizoval advokát [anonymizováno] [příjmení], byly mu stěžejní dokumenty doručovány přímo do jeho rukou. Takto mu bylo doručeno stavební povolení včetně projektu a rozhodnutí č. D [číslo] ze dne [datum], jehož součástí byla i mapa z katastru nemovitostí, z níž je jasně patrné, jaký tvar mají dva pozemky, které žalobce nabyl necelé tři měsíce předtím, a kde a v jaké vzdálenosti od domu probíhají jejich hranice a v jakém tvaru. Ze situačního plánu je zřejmé, že nabyté dva pozemky nemají tvar trojúhelníku, který je ve skutečnosti oplocen. Nejpozději od dubna 1990 tak žalobce nemohl být v omluvitelném omylu ohledně držby sporného pozemku. Pokud tyto listiny neprohlédl, nejednal s běžnou opatrností, čímž u něho došlo nejen k narušení dobré víry ohledně držby sporné nemovitosti, ale i k její ztrátě. Žalovaný poukázal na významnou odlišnost tvaru nabytých dvou pozemků, které představují rovnou hranici za domem, oproti pozemku oplocenému ve tvaru trojúhelníku o rozměru 781 m2, jehož špice je od domu vzdálena jednou tak daleko. Ze situačního nákresu je dále dle žalovaného zřejmé, že ač byly předmětem převodu jen dva pozemky, oplocení žalobce zahrnuje i komplet celý třetí pozemek, který má zcela samostatné parcelní číslo a tvar nápadného trojúhelníku. 3. Vedlejší účastník