8 C 123/2021-34 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 531 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum] spolu s poplatkem ve výši 2 211 Kč. Částka 6 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. [bankovní účet] dne [datum] Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]), kde žalovaný vyplnil svou e-mailovou adresu, číslo účtu a telefonní číslo. K prokázání své totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis z účtu. Následně odsouhlasil znění smlouvy v klientské sekci. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobkyně vyčíslila za dobu od [datum] do [datum] na částku 1 320 Kč, a úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen„ o. s. ř.“). Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, přičemž tento je identifikován jménem a příjmením, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému 6 000 Kč, závazek žalovaného tuto částku splatit do 28 dnů od poskytnutí s poplatkem ve výši 2 211 Kč, povinnost žalovaného v případě prodlení se splacením peněžitého plnění zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dále obsahuje výčet nákladů vznikajících v souvislosti s prodlením. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru dokumentu je uveden kód [číslo] a datum a čas [datum] 11:04:15. Svou totožnost žalovaný prokazoval zasláním fotografie své osoby a svého občanského průkazu. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného vedeného [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že v červnu 2020 byla na účet připsána mzda žalovaného ve výši 29 052 Kč, v červenci 2020 byla na účet připsána platba od [právnická osoba] [právnická osoba] ve výši 7 840 Kč, mzda žalovaného ve výši 24 101 Kč a další částka 50 000 Kč, přitom jedinou vyšší platbou byla úhrada z [datum] ve výši 27 500 Kč, ale konečný zůstatek činil 42,18 Kč. V srpnu 2020 byl konečný zůstatek na bankovním účtu žalovaného ve výši 14 852,48 Kč, přičemž připsaná mzda činila 2 475 Kč, vyplacená nemocenská byla 16 071 Kč a z úvěrového účtu žalovaného byly postupně připsány částky 29 907,10 Kč, 30 000 Kč, 8 000 Kč, 10 000 Kč, 10 000 Kč a 12 000 Kč Poslední přijatou platbou byla dne [datum] částka 15 000 Kč od společnosti [právnická osoba] V průběhu měsíce nebylo provedeno celkem 10 trvalých příkazů a inkas. Dne [datum] byla žalovanému e-mailem odeslána předžalobní upomínka zástupkyní žalobkyně, podle které měl svou povinnost splnit do sedmi dnů. 4. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 5. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady [číslo] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo]. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že se jedná o elektronický podpis žalovaného a že jím podepsal dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být opětovně poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. 6. Bylo však prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil. V řízení dále nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátil. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byl sjednán platně závazkový vztah, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť mu žalobkyně plnila bez platného závazku. Žalobkyně tak má nárok ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil. Soud proto rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 6 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum] do zaplacení. Při stanovení dne prodlení vycházel soud z předžalobní výzvy žalobkyně jako kvalifikované výzvy k plnění, která byla odeslána dne [datum] a stanovila lhůtu k plnění v délce sedmi dnů. Poslední den lhůty tedy uplynul dne [datum] a dnem následujícím je žalovaný v prodlení. Za období od [datum] do [datum] byl úrok z prodlení kapitalizován na částku 9,49 Kč. V části, v níž kapitalizovaný úrok požadovaný žalobkyní převyšoval úrok kapitalizovaný soudem (tj. 288,54 Kč), byla žaloba zamítnuta, když žalovaný nebyl v podstatné části uplatněné doby v prodlení. Povinnost zaplacení byla stanovena ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody. 7. Ve zbývající části, tedy ohledně částky 1 320 Kč představující smluvní pokutu a částky 2 211 Kč představující poplatek, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, protože nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy a soud tak dospěl k závěru, že žalobkyni právo požadovat po žalovaném poplatek a smluvní pokutu nevzniklo. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 9 829,03 Kč (součet jistiny ve výši 9 531 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného v žalobě ve výši 298,03 Kč), úspěšná byla ohledně částky 6 009,49 Kč (61 %) a neúspěšná ohledně částky 3 819,54 Kč (39 %). Žalobkyně tedy měla v řízení větší úspěch než žalovaný, má proto nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. 9. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). K aplikaci ustanovení § 14b AT soud přistoupil vzhledem k tomu, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje své nároky formulářovými žalobami (opakovaně používaný ustálený vzor), v nichž dochází v podstatě pouze ke změně čísla smlouvy, jednotlivých dat a částek. Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada